Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení kolegové,

dovolte mi i v krátkosti nebo v kostce vás seznámit s činností na Ministerstvu zemědělství v letošním roce. Zatímco v minulosti bylo nepsaným pravidlem sto dní hájení, tak já jsem osobně nedostal ani sto hodin. Nevadí mi to. Věděl jsem, jak složitá situace je, do jaké vstupuji, jaké změny se musí udělat, které nesnesou odkladu. A to jsem ještě nevěděl, kolik nových úkolů nám přinese agresivní invaze Ruska na Ukrajinu.

Začnu ale popořadě. Hned na začátku ledna jsme museli urgentně přepracovat strategický plán společné zemědělské politiky na příštích pět let. Pokud bychom to neudělali, prostě hrozilo, že Evropská komise nám celý plán zamítne, což by ohrozilo desítky miliard podpor z Evropské unie pro naše zemědělce. V průběhu ledna jsme uspořádali řadu jednání a pracovních skupin se všemi zainteresovanými subjekty, tedy zemědělskými organizacemi zastupujícími velké i malé podniky, s ekologickými organizacemi, ministerstvy, Evropskou komisí a dalšími institucemi. Šlo o jednání, kterých se zúčastnilo i více než 300 lidí a jejichž výsledkem bylo na konci ledna odeslání strategického plánu společné zemědělské politiky k posouzení Evropské komisi. Díky upravenému strategickému plánu výrazně podpoříme menší zemědělce a ty, kteří chtějí dělat něco navíc pro naši krajinu, současně ale bude zajištěna i dostatečná podpora pro větší podniky, které budou hospodařit v souladu s dotačními pravidly.

Zásadní také je, že strategický plán po úpravách bude více podporovat ochranu vody, půdy a pestřejší krajinu. Změnou, která vyvolala největší vášně, bylo zvýšení redistributivní platby na 23 %. Zjednodušeně to znamená, že část prostředků z celkového balíku peněz určených na plošné platby zemědělcům, přerozdělíme na prvních 150 hektarů každého podniku. Na těchto 150 hektarů tak dostanou všichni zemědělci - malí střední i velcí - o něco vyšší platbu. Díky tomu efektivně a bez zbytečné byrokracie podpoříme hospodaření menších zemědělců, kteří byli dlouhodobě znevýhodněni. Narovnání této historické křivdy bylo nutné a je škoda, že to neudělala již vláda Andreje Babiše.

Zavedení platby na první hektary má ale i další výhodu, o které se bohužel mlčí, a dělají to tak mnozí. Nemusíme díky tomu totiž zavádět zastropování přímých plateb, tedy nastavovat maximální dotaci, kterou může jeden podnik obdržet. Jsme si dobře vědomi historického vývoje v České republice, kdy kvůli pozůstatkům kolektivizace máme největší průměrnou výměru jednoho zemědělského podniku v celé Evropské unii. A naším cílem je podporovat všechny podniky bez rozdílu velikosti. Vážím si každého zemědělce, který dobře hospodaří, proto jsme zastropování dotací odmítli, abychom zajistili podporu nejen malým, ale i středním a velkým podnikům. Zastropování maximální výše dotace se naopak dotkne investičních dotací, kde bude nově maximální limit 30 milionů korun na jeden projekt. V minulosti to přitom bylo až 150 milionů korun. Nyní by se tak mělo dostat na více žadatelů o investice.

Ve veřejném sektoru se bohužel moc nemluví ještě o jednom zásadním parametru nové společné zemědělské politiky, který pro mě přitom byl jednoznačnou prioritou. Tím je míra kofinancování programu rozvoje venkova, tedy takzvaného druhého pilíře společné zemědělské politiky. Zatímco v současném programovacím období je kofinancování z národních zdrojů na úrovni 35 %, nově jsme se dohodli na zvýšení kofinancování až na 65 % pro příštích pět let. To znamená zhruba 5 miliard korun ročně navíc pro naše zemědělce, za pět let je to dohromady 25 miliard korun. Jen pro srovnání, například na Slovensku je míra kofinancování necelých 37 %. I z toho je zřejmé, za jak důležité a klíčové naše vláda zemědělství považuje. Přes všechny změny a jednání, které jsem vyjmenoval, jsme nakonec upravený strategický plán odeslali k posouzení Evropské komisi 28. ledna. To je úctyhodné s ohledem na to, kolik jsme museli za tak krátkou dobu odpracovat, a patří za to mé poděkování všem, kteří se na přípravě tohoto zásadního dokumentu podíleli.

Nebyla to ovšem zdaleka jen společná zemědělská politika, které jsme se v prvních týdnech letošního roku věnovali. Hned v lednu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, jsme je připravili a schválili národní plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik na příštích šest let. Například jen národní plány povodí počítají do roku 2027 s vybudováním téměř 2,5 tisíce opatření za více než 68 miliard korun z národních i evropských zdrojů. Za ty se postaví, například čistírny odpadních vod, kanalizace, revitalizují se řeky a potoky, ale využijí se i ke zmírnění nepříznivých dopadů sucha, nikoliv pouze jako prevence před povodněmi.

V lednu jsme také vládě předložili zákon o ochraně chmele, který je nutný pro to, abychom zachovali odrůdovou pravost a kvalitu chmele. Během půl roku jsme dokázali tento zákon provést kompletním legislativním procesem a zajistili jsme tak vyšší ochranu této tradiční české komodity. Na začátku února jsme schválili operační program rybářství do roku 2027, ve kterém je více než jedna miliarda korun. Tyto peníze podpoří rybářství, které bude nejenom schopné obstát v mezinárodní konkurenci, ale zároveň přispěje k lepší péči o přírodu a krajinu.