Veškeré změny mají za cíl zohlednit výjimečnost epidemiologické situace v ČR jak v tomto školním roce, tak ve druhé polovině toho předešlého, a reagovat na s tím spojené dopady do vzdělávání žáků,“  říká ministr školství Robert Plaga s tím, že se změnami souhlasí také ředitelé škol, se kterými resort návrh konzultoval. U příjímacího řízení bude hlavní změnou to, že u čtyřletých oborů s maturitou si bude moci ředitel školy sám rozhodnout, zda k přijímacímu řízení využije jednotnou přijímací zkoušku či připraví přijímací zkoušku školní. Maturitních zkoušek se pak týkají zejména změny související s novelizací školského zákona a maturitní vyhlášky.

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ NA VÍCELETÁ GYMNÁZIA

V případě víceletých gymnázií předpokládáme standardní průběh přijímacího řízení, a to jak, co se týče termínů pro podání přihlášek, tak konání jednotné přijímací zkoušky a zachování dvou termínů zkoušky.

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ NA ČTYŘLETÉ MATURITNÍ OBORY

V případě čtyřletých oborů vzdělání s maturitní zkouškou uchazeč podává přihlášku na dvě školy, ředitel školy však bude mít možnost rozhodnout, zda se v případě jeho školy bude konat v rámci přijímacího řízení jednotná přijímací zkouška nebo školní příjímací zkouška, či od obou zkoušek za stanovených podmínek posléze ustoupí. „V případě čtyřletých maturitních oborů bude mít každý ředitel školy možnost rozhodnout, zda v rámci přijímacího řízení uplatní či neuplatní jednotnou přijímací zkoušku a využít tak pro přijímací řízení služby CERMATu, a to včetně logistické podpory s tím, že by tato zkouška proběhla standardně ve dvou termínech. MŠMT tedy v tomto školním roce nebude trvat na zahrnutí jednotné přijímací zkoušky do přijímacího řízení a umožní ředitelům škol nahradit jí školní přijímací zkouškou, a doplňuji, že tato podoba přijímacího řízení ke vzdělávání v maturitních oborech je zamýšlena pouze pro školní rok 2020/21,“ vysvětluje ministr školství Robert Plaga.

V případě, že počet podaných přihlášek nebude převyšovat předpokládaný počet přijímaných uchazečů, bude moci ředitel školy následně sám rozhodnout, zda bude jakoukoliv formu přijímací zkoušky na své škole vůbec konat či rozhodne o přijetí uchazečů bez konání zkoušky. Střední školy pak budou moci také rozšířit okruh vysvědčení, která budou v rámci přijímacího řízení zohledněna. Kritéria u jednotlivých škol vyhlásí ředitelé škol ve standardním termínu do 31. ledna 2021 s tím, že školní přijímací zkouška může proběhnout také distančním způsobem. Termín pro podání přihlášky pro první kolo zůstává zachován na 1. března 2021.

U talentových zkoušek u uměleckých oborů (konzervatoří), je hlavní změnou prodloužení období konání tohoto typu zkoušky, a to od 4. až 31. ledna 2021. Původní termíny byly u těchto oborů vzdělávání zhruba o polovinu kratší. U oborů gymnázií se sportovní přípravou se pak budou talentové zkoušky konat v termínu do 2. ledna do 31. března s tím, že původně byl termín jen do poloviny února. „Předpokládáme, že to těmto školám umožní dostatečný prostor pro hodnocení práce či výkonu uchazečů s tím, že budou zkoušky rozloženy v čase do delšího období,“ doplňuje Robert Plaga.

Pod textem naleznete harmonogram přijímacího řízení s přehledně vyznačenými změnami.

MATURITNÍ ZKOUŠKY

Maturity v jarním zkušebním období v roce 2021 včetně zkoušek opravných a náhradních proběhnou v souladu s platnou legislativou, termín konání se může případně odvíjet od aktuální epidemiologické situace. Proto i termín pro přihlášky k nim se nemění a zůstává stanoven na 1. prosinec 2020. V případě příznivé epidemiologické situace proběhne zkouška v nezměněné podobě, formě i ve standardních termínech. V případě méně příznivé epidemiologické situace je pak možné, obdobně jako ve zkušebním období jaro 2020, přistoupit k posunu termínů. Redukce jakékoliv části maturitní zkoušky se neplánuje. MŠMT je však připraveno zohlednit situaci žáků s nařízenou pracovní povinností ve zdravotnictví a sociálních službách, a to například navýšením počtu možných termínů pro konání zkoušek.

„Počítáme samozřejmě s tím, že prostřednictvím CERMATu a ČŠI bude žákům, kteří se budou na zkoušku připravovat, poskytnuta maximální podpora, ať už formou výukových videí či zpřístupnění testů z minulých let, a to ve zvýšené míře, než tomu bylo doposud,“ říká Robert Plaga s tím, že v případě nepříznivé epidemiologické situaci mohou školy samozřejmě počítat také s metodickou podporou, jako tomu bylo na jaře 2020.

K samotné maturitní zkoušce je pak třeba doplnit, že její model zaznamenal na základě novelizace školského zákona a maturitní vyhlášky výrazných změn. Novela školského zákona přinesla změny v původně platné struktuře obou částí, tedy jak společné, tak profilové. Ve společné části žáci konají povinně zkoušku z českého jazyka a literatury a v rámci druhé povinné zkoušky mohou volit mezi zkouškou z cizího jazyka nebo matematiky. Pro žádný obor vzdělání není zákonem stanovena povinnost maturovat z matematiky.

Zkoušky společné části se nově konají pouze formou didaktických testů, které se hodnotí pouze slovně „uspěl(a)“ nebo „neuspěl(a)“ s procentuálním vyjádřením úspěšnosti. Žáci tedy z těchto zkoušek neobdrží na vysvědčení známku.

Změny se týkají také profilové části, která se skládá jednak ze zkoušky z českého jazyka a literatury, a pokud si žák ve společné části zvolil cizí jazyk, ze zkoušky z tohoto cizího jazyka, a také z dalších 2 nebo 3 povinných profilových zkoušek (konkrétní počet pro daný obor stanovuje rámcový vzdělávací program).

Nad rámec povinných zkoušek si pak žáci mohou zvolit v každé části 2 nepovinné zkoušky, ve společné části se kromě zkoušek, které si žák nezvolí jako povinné zkoušky, jedná také o zkoušku matematika rozšiřující. Výsledky žáka z nepovinných zkoušek však nemají vliv na celkový výsledek maturitní zkoušky – žák uspěje u maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny povinné zkoušky společné a profilové části.