Členky a členové vlády, kolegyně, kolegové poslanci,

dovolte mi stručně okomentovat předkládaný návrh. Cílem všech těch návrhů, které dnes budeme prezentovat, je logicky se vyrovnat s důsledky hromadného přílivu uprchlíků z Ukrajiny, který do České republiky začal 24. 2., kdy vojska Ruské federace zahájila invazi na území Ukrajiny.

Pro hromadný příliv uprchlíků byl v České republice přijat zákon o dočasné ochraně, nicméně postupy v něm stanovené rozhodně nebyly dimenzovány na takto masivní příliv válečných uprchlíků, který se aktuálně odehrává. Zákon o té dočasné ochraně, který jsme měli aktivovaný, předpokládá povinnou koncentraci uprchlíků v humanitárních střediscích, provozovaných státem, nebo provádění individuálních pohovorů s každým žadatelem a podobně a za současné situace jistě všichni chápeme, že tyto postupy se jeví jako zcela neaplikovatelné. Proto jsme i přizpůsobili zcela transparentní jasný vstupní režim pro příchozí z Ukrajiny skrze Národní asistenční centrum pomoci Ukrajině, které má svá regionální pracoviště, nazývaná KACPU, krajská asistenční centra pomoci Ukrajině.

My tedy navrhujeme speciální zákon k zákonu o dočasné ochraně, jehož cílem je především zjednodušit proces získávání pobytového oprávnění v České republice, neboť na udělení pobytového oprávnění jsou navázána další práva, která umožní adaptaci osob, přicházejících z Ukrajiny, na život v České republice. V praxi by pobytové oprávnění uprchlíkům mělo být přiznáváno obratem, a to formou víza s dobou platnosti na jeden rok. Chci znovu zdůraznit, nejedná se o žádný nový typ pobytového víza pro kohokoliv. Jedná se o speciální instrument platný na jeden rok. Ten instrument se jmenuje dočasná ochrana a ten zákon také bude platný pouze tím způsobem, abychom dostáli té roční lhůtě. Je to ochranný režim pro ty, kdo přicházejí z Ukrajiny k nám.

Pokud se podíváme na tu současnou populaci, která už se v České republice blíží někam ke 200 tisícům, tak z 80 % dospělé populace se jedná o ženy a z celkové populace sem příchozích se v nějakých 55 až 60 % jedná o děti. To je skladba těch příchozích. Jsou to manželky a děti vojáků, kteří chrání svoji vlast. A ti si určitě naši ochranu definovanou instrumentem dočasné ochrany, tak se i jmenuje, ta dočasnost je tady jasně vyjádřena a je tady předpoklad návratu do své vlasti, tak je potřeba jim takovou ochranu poskytnout.

Návrh je koncipován tak, že dočasná ochrana bude udělována státním příslušníkům Ukrajiny a bude udělována také státním příslušníkům, kteří měli na území Ukrajiny povolen trvalý pobyt a nemohou se vrátit do země původu. Vím, že se tady povede velká debata, kdo jsou ti lidé z těch třetích zemí. Tak zatím v těch 110 tisících registrovaných jsme měli stovku, jednu stovku lidí, které nazýváme jako občany třetích zemí, tedy nikoli občany Ukrajiny. Kdo to byl? Byly to většinou ženy, které měly občanství některé postsovětské republiky, ale jejich manžel je Ukrajinec, dítě má ukrajinské občanství a bojuje teď v ukrajinské armádě. Co se týká obyvatel třetích zemí tak, jak si je občas v naší trochu zkreslené debatě představujeme, tak tady chci upozornit, že i ta směrnice přijatá na evropské úrovni umožňuje jednotlivým státům Evropské unie návratovou politiku do země původu. To znamená, že Česká republika už aktivovala návratovou politiku a kdyby se tady objevili někteří občané těch zemí, byť s trvalým pobytem na Ukrajině, ne dočasným, ale trvalým pobytem na Ukrajině, tak prvním krokem České republiky je návratová politika do země původu. Ale znovu říkám, s takovými případy se zatím nesetkáváme. Jednalo se většinou tedy o ženy, které neměly státní občanství Ukrajiny a přišly sem k nám.