Děkuji, paní předsedkyně, pane premiére, kolegyně, kolegové, dámy a pánové,

dovolte i mně za předkladatele - za chvilku se posadím ke stolku a budu bedlivě poslouchat debatu, která bude v Poslanecké sněmovně následovat a plně doufám, že bude konstruktivní, věcná, dopředu říkám, že nebudu odpovídat na každé jednotlivé vystoupení individuálně, pokusím se to vždycky po několika vystoupeních sumarizovat a poté se přihlásit s konkrétními odpověďmi na vaše dotazy, které tady jistě v konstruktivní debatě budou vzneseny.

Dovolte mi na začátek říci, že vláda České republiky splnila v nouzovém stavu to, co slibovala, a to především, že nouzový stav použije tak, jak definován v krizové legislativě, jako krizový instrument, který řeší konkrétní danosti krize, kterou způsobilo Rusko svojí agresí na Ukrajině, že se tento nouzový stav na rozdíl od těch předchozích covidových nedotkne žádným způsobem běžného života občanů v České republice, nikoho nezavřeme doma, nikomu nezkrátíme provozní dobu, nikoho nezavřeme v jeho okrese, aby z něj nemohl vycestovat. Troufám si říci, že většina občanů České republiky v těch posledních týdnech ani nezaregistrovala, že se pohybujeme v režimu nouzového stavu.

My samozřejmě vnímáme, že nouzový stav jako takový nemá po všech těch letech zavírání doma úplně dobrou pověst. Ta covidová krize byla bezprecedentní a vystavila nás, celou společnost, obrovské zkoušce. Na druhé straně je potřeba si skutečně uvědomit, že v současné době musíme uplatňovat některá krizová opatření, která bez nouzového stavu prostě uplatnit nejdou, anebo kdybychom se pokoušeli nějakým lopotným způsobem je obcházet, například bychom označili migrační krizi za událost takového rozsahu, která si vyžaduje nějaká krizová opatření, tak se za několik týdnů a měsíců dostaneme do stavu, že soud zcela po právu bude naše jednotlivá vyhlášená krizová opatření bořit jedno za druhým a my se dostaneme do velmi nekomfortního stavu vůči všem, kteří konzumují třeba i nějaké finanční plnění, vyplývající z těch krizových opatření jako takových.

Dovolte mi uvést pár konkrétních příkladů, pro které ještě potřebujeme nouzový stav v České republice. Nebudu říkat, že to odpovídá všem typovým plánům. To pravděpodobně bude odpovídat i za měsíc, číslo příchozích do České republiky. Ale velmi konkrétně. Pokud chceme v součinnosti s kraji zajišťovat ubytovací kapacity, tak kdybychom dnes nevstoupili nebo bychom vystoupili po 31. 5. v režimu nouzového stavu, velmi zkomplikujeme život lokálním autoritám, které nám celou dobu pomáhají - a já jim za to děkuji, ať jsou to starostové nebo hejtmani - tu migrační krizi zvládat, hledat lidem ubytování, poskytovat jim ho. Zároveň ne veškeré typy ubytování, které v současné době poskytujeme, odpovídají běžným normám pro poskytování ubytování v České republice. Nicméně při tom návalu lidí, kteří sem přišli, prostě i takové formy ubytování potřebujeme a k tomu také je zapotřebí v současné době konzumovat to, co nám umožňuje nouzový stav.