Děkuju, paní místopředsedkyně. Teď už mám pocit, že jsem polovinu věcí zapomněl, tak to možná bude kratší, než by to bylo před těmi sedmi minutami, kdy jsem se přihlásil.

Jenom jedna technická poznámka ke všem kolegyním především, které se tady teď baví o pětiletém funkčním období. Já to chápu, že to dáváte do kontextu obou dvou změn, které jsme tedy provedli, protože se nebavíme o tomto zákonu. Jo? Já jenom upozorňuju, že pětileté období platí. Takže pokud teď diskutujeme o tomto tisku, novela zákona o státní službě, který je teď předložen Ministerstvem vnitra, tak tam žádná změna funkčních období není, protože to už je věc, která v téhleté chvíli platí.

Já jenom formálně upozorňuju, že se tedy nebavíme teď o meritu zákona, který je předkládán - máme na to samozřejmě právo, je to věcně související věc, jenom ať si tohle vyjasníme. Ale když už u té debaty jsme, tak já absolutně se nemůžu ztotožnit s tím vaším pohledem, že je to špatně, že pro státní službu je správná definitiva, to znamená, když dosáhnu nějaké kariérní pozice, v tomhle případě vrchního ředitele, že to mám jakoby navždycky. Vždyť tenhle zákon má právě tu ambici státní správu přiblížit i jiným sférám naší společnosti, v byznyse, kdekoli, ale i v nezisku, ve vrcholných manažerských funkcích, což vrchní ředitelé jsou, máte ten moment, kdy obhajujete svoji dosavadní práci.

A naopak, ta definitiva vede k takové jisté zatuchlosti, vede k tomu, že ty změny se tam dostávají hůře. Ale co je důležité říci. Ti lidé mají právo se přihlásit. A z dosavadní zkušenosti s přesoutěžováním, 85 % svoji práci obhájilo. To znamená - a tohle číslo vypovídá o tom, že nepřišla garnitura, která chtěla vyhazovat někoho z vaší doby. Ne. My jenom jsme chtěli umožnit, aby se ty pozice otevřely i dalším lidem, kteří o ně mají zájem. A ano, vytvořilo se jisté konkurenční prostředí, vytvořila se motivace na to, aby svojí práci museli dělat tak, že si jí za těch pět let obhájí. Vždyť si takhle obhajují práce ředitelé škol a podobně, takže to není nic nového.

A znovu, tohle funkční období už ve vaší novele, ve vašem zákoně, bylo pro státní tajemníky. Vždyť to jsou taky vrcholní manažeři na svých ministerstvech, tak jim můžeme vytvářet tu nejistotu těch pět let a těm vrchním ředitelům ne. Jaký je tam rozdíl? Jaký je tam věcný rozdíl v tom, že oni přesoutěženi jsou, a to je funkce, která to ministerstvo hodně ovlivňuje. To jsou ti, kteří ho mají znát nejlépe. Každou kancelář, každého úředníka, mají pod sebou hodnocení, vzdělávání. A ty do té nejistoty jste už vy vaší novelou vystavili. Tak proč se teď divíte, že to chceme i pro vrchní ředitele, aby si obhájili prostě svoji práci. A absolutně s touhle námitkou nesouhlasím. Myslím si, že to je velmi správné. Velmi správné vytvořit prostředí, které motivuje k tomu, aby si člověk za nějakou dobu musel svoji práci obhájit. My to zažíváme každé čtyři roky před voliči. Chápu, že to je jiná disciplína, ale není to nic nového.

Mimochodem analýza, kterou jste si nechali udělat vy - KPMG, rok 2018, která dodatečně hodnotila zákon, který vy jste uvedli do praxe, tak ta už to tam jasně říká. Ta jasně říká, že by bylo žádoucí u vrcholných úřednických funkcí, v té době se jmenovali náměstci, teď se jmenují vrchní ředitelé sekcí, tak tehdy už KPMG doporučuje, aby jim byla dána nějaká časovost výkonu jejich mandátu a potom museli naopak nějakým stylem výběrovým řízením projít. Tady se prostě z principu neshodneme. Můžeme si dávat argumenty na stůl a určitě budeme. A já říkám, já to považuji z principu za správnou věc, která tady má být. A dokonce si myslím, že jistá fluktuace v těch vrcholných manažerských funkcí, výměna v nich po nějaké periodě, je zdravá a může tomu úřadu jenom a jenom pomoci.