Dobrý den, pane předsedající, paní senátorky, páni senátoři, vážení hosté.

Po velmi vyčerpávající zprávě pana premiéra budu muset svoje připravené podklady poněkud upravit. Budu se koncentrovat pouze na krátký přehled věcí, které tady nezazněly nebo které je potřeba dovysvětlit. Pak se samozřejmě budu s radostí věnovat vašim dotazům.

Myslím si, že k té úvodní části, to znamená k naší strategii, že problémy s cenami energií, které vznikají na evropských, příp. na globálních trzích, že je potřeba nejprve zaléčit příčiny, protože pak to doléčení příznaků na lokální úrovni nebude tak zdaleka drahé, už byly částečně vysvětleny. Naší taktikou bylo od začátku snažit se upozornit na některé nedostatky, které v návaznosti na energetickou situaci, která v Evropě vznikla, vedla k tomu, že se trhy rozkolísaly. Na situaci, že trh, který sice fungoval 15 let bez problémů, ale je vystaven situacím, na které nebyl připraven, tak že do toho trhu je potřeba zasáhnout. Možná se budu opakovat, ale já si myslím, že je potřeba na to upozornit, že vlastně první nestabilitu na těch trzích vyvolal Gazprom jako hlavní dodavatel ve své době 40 procent veškerého plynu do Evropy, již na konci nebo v létě minulého roku, tedy dávno před invazí Ruska na Ukrajinu, kdy si Gazprom pronajal napříč Evropou velké množství zásobníků, které nenaplnil. Například některé zásobníky na území Německa byly naplněny pouze na 5 procent.

Podle všech zpráv, které máme k dispozici od zpravodajských služeb, to už bylo v době, kdy se Putin dávno na válku připravoval. On se na ni připravoval několik let. Ono to vedlo k tomu, že když Evropa zjistila, že může mít na zimu nedostatek plynu, začala ten plyn dokupovat nad rámec dlouhodobých kontraktů. To samozřejmě začalo tlačit ceny plynu nahoru. Znovu bych chtěl upozornit na to, že v době, kdy já jako ministr průmyslu jsem přebíral ministerstvo, což bylo, jestli se nemýlím, někdy kolem 19. prosince, stav zásobníků na území ČR, byl za několik posledních let na zdaleka nejnižší úrovni. Nejde o to, kde byl na začátku topné sezony, ale jde o to, kde byl v době, kdy já jsem to ministerstvo přebíral, protože v té době, kdy už z těch zásobníků čerpáte, velmi těžko můžete nad rámec té spotřeby, když už v té době stála ruská vojska na hranicích Běloruska a Ruska...

A připravovala se k takzvanému „cvičení“. Velmi těžko s tím umíte něco udělat. Samozřejmě tou válkou, zahájenou, ta situace ještě vyeskalovala. A k naší smůle se k ní přidaly v průběhu roku další faktory, které opět leží mimo vliv České republiky. Samozřejmě, že určitou roli sehrála odstávka uhelných a jaderných zdrojů v Německu, nebudeme si nic namlouvat. Když odpojíte nějakou kapacitu a na tom trhu je nervozita, něco to vyvolá, ale jakoby teď říkat, že za celý problém mohou Němci a Green Deal, je velmi jednoduché a není to pravda. Tu největší roli sehrálo extrémní horko, které vedlo ke dvěma faktorům. Jednak k extrémní potřebě klimatizovat, což zejména v jižní Evropě, tak jako je u nás topení velmi důležitou složkou celkové spotřeby, tak na jihu Evropy je klimatizování opět velmi velkou částí spotřeby energie. Ať už elektřiny, případně plynu, pokud se ta elektřinu z plynu vyrábí.

Extrémní teplo způsobilo zároveň extrémní sucho a rekordně nízké hladiny Rýnu, vyschlé řeky v Řecku, Portugalsku, Španělsku, na Balkáně neumožnily zapnout hydroelektrické zdroje, které za normálních okolností mívají zapnuty. A dokonce skandinávské země, které jsou v tomto období obvyklými dodavateli elektřiny, tak omezily dodávky elektřiny, protože právě v souvislosti s válkou na Ukrajině začaly vytvářet ve svých rezervoárech na vodu dostatečné zásoby na podzim a na zimu. Do toho vstoupila odstávka více než poloviny jaderných reaktorů ve Francii, kdy země, která je nejvíce soběstačná s výrobou elektřiny v celé Evropě a vyrábí z jaderné energie 75 % celkové spotřeby, se stala čistým dovozcem a zemí, která je v tuhle chvíli úplně závislá na dovozech energií elektřiny z okolních států. To je potřeba podotknout. A to je i důvod, proč například ve Francii dnes má průmysl francouzský zdaleka nejvyšší ceny ve srovnání s okolními zeměmi.

My jsme využili toho okamžiku a získali jsme v rámci požadavku na svolání Rady pro energetiku velkou podporu. A ta Rada se svolala. A jak už uvedl pan premiér, už tyto kroky, už jenom proklamace, že do těch trhů hodláme zasáhnout, protože ta situace je bezprecedentní, tak do nich hodláme zasáhnout bezprecedentně, vedla k výraznému zklidnění. To znamená, vedla k zklidnění nikoliv v tom, že se přestaly vytvářet ty špičky, které ve svém důsledku jenom vyvolaly nervozitu, ale za ty ceny se vlastně vůbec nic neobchodovalo. To byly minimální transakce. Ta pověstná nad tisíc euro, já už jsem to někde uváděl, jednalo se o transakci ve výši 2 MWh na megawatthodinu na jeden rok, což je spotřeba elektřiny 8 tisíc průměrných domácností v Evropě. To znamená, taková střední vesnice. To je transakce, která byla z nějakého důvodu na tom trhu vypořádána. Ať už z důvodu, že ta burza musela zavřít nějaký margin call, nebo protože někdo zaspekuloval. A to, že zřejmě skrytě spekulovali i někteří obchodníci možná pod ruským vlivem v tuto chvíli není vyloučeno.

Jak budeme postupovat dále? Pokud samozřejmě bude zájem, tak já mohu zmínit těch 5 hlavních oblastí, které dostala Evropská komise za úkol zohlednit ve svém legislativním návrhu. A znovu opakuji – využíváme podruhé na českého předsednictví a podruhé v oblasti energetiky za necelé dva měsíce zrychlený legislativní proces v rámci Evropské unie, kdy tedy na základě toho paragrafu, tuším, 122 vlastně bude stačit kvalifikovaná většina. To znamená, v tuto chvíli musí komise přijít s návrhem, pak ten návrh projednáme. A tento návrh stačí, když schválí kvalifikovaná většina, to znamená 15 zemí reprezentující více než dvě třetiny obyvatel. A ten návrh bude platit. Už nebude procházet dalším schvalovacím procesem v rámci Evropského parlamentu.