Během návštěvy se seznámil s plánem na revitalizaci Braunova Betlému u Kuksu, prohlédl si stav Gayerových a Vrbenského kasáren i Hrnčířův mlýn v Českém Meziříčí. Svou cestu zakončil v Muzeu krajky ve Vamberku.
Cestu po Královéhradeckém kraji začal ministr kultury Antonín Staněk na krajském úřadu. Zde ho představitelé kraje a Revitalizace Kuks, o. p. s., seznámili s plánovanou renovací Braunova Betlému u Kuksu, o jehož záchranu Královéhradecký kraj dlouhodobě usiluje.
„S ministrem Antonínem Staňkem jsme probrali možnosti záchrany Braunova Betlému. Byli bychom rádi, kdyby ministerstvo kultury prostřednictvím Národního památkového ústavu finančně přispělo na jeho opravu,“ uvedl hejtman Jiří Štěpán
Braunův Betlém je sochařské dílo vytesané z rostlé skály a zakomponované do přírodní krajiny v blízkosti hospitálu v Kuksu. V březnu roku 2001 byl prohlášen Národní kulturní památkou. Na zápis na seznam UNESCO ale tato památka stále čeká. Plánovaná revitalizace by to mohla urychlit.
„Nelze ztrácet čas planými řečmi. Budu se snažit udělat maximum pro to, aby památkový ústav a tým restaurátorů, kteří připravují program revitalizace soch, pracovali co nejrychleji a byly na to prostředky, které bychom mohli zvažovat pro rozpočet na rok 2020. Znamenalo by to, že pokud se dohodnou odborníci, tak v roce 2020 by mohli začít pracovat," řekl ministr Staněk během tiskové konference. Ocenil i studii, která navrhuje celkovou úpravu areálu Nového lesa.
Hlavním cílem projektu je kromě záchrany betlému před vlivy počasí také úprava jeho okolí. Vedení kraje považuje za nutné zachovat atmosféru lesního zátiší a zcela zrušit provoz těžké techniky a těžbu dřeva v okolí soch, které by spolu s přírodními vlivy mohly vést k další degradaci díla. Vzniknout by zde mělo i nové návštěvnické centrum.
Miliony na opravy hradeckých kasáren
Druhou zastávkou byly Gayerovy a Vrbenského kasárny v Hradci Králové. Obě bývalé vojenské budovy jsou ve velmi špatném stavu. Kraj je hodlá opravit a svěřit do užívání Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Rekonstrukce obou objektů ale vyžaduje investici až ve výši 700 milionů korun.
„V červnu letošního roku začneme realizovat první část stavebních prací na Gayerových kasárnách. Na rekonstrukci Vrbenského kasáren hledáme zdroje financování. Jednou z možností je Národní investiční plán, ze kterého bychom chtěli projekt financovat,“ informovala náměstkyně hejtmana Martina Berdychová, která ministra při návštěvě bývalého armádního objektu doprovodila.
Kraj ve spolupráci s Muzeem východních Čech plánuje zřídit ve Vrbenského kasárnách dvě moderní expozice. Tou první je Expozice přírody severovýchodních Čech a česko-polského příhraničí, která zahrne jak vědecká témata, tak vzdělávací okruhy ze života jednotlivých druhů fauny a flory. Archeologická expozice starších dějin východních Čech zahrne jak Královéhradecký, tak částečně i Pardubický kraj a česko-polské příhraničí. Popíše dějiny od pravěku po královéhradeckou barokní pevnost. Projekt počítá také s infocentrem, kavárnou a společenskou místností. Náklady na tuto rekonstrukci sahají téměř k půl miliardě korun.
Nejstarší památka v Českém Meziříčí
V doprovodu hejtmana ministr zamířil do Českého Meziříčí, kde se nachází Hrnčířův mlýn, o jehož záchranu usiluje Společnost ochránců památek ve východních Čechách. Mlýn je zřejmě nestarší budovou v obci a mohla by být v budoucnu prohlášena za kulturní památku. Rozhodne o tom v brzké době právě Ministerstvo kultury ČR.
Ministr Staněk se dnes se stavem objektu podrobně seznámil a přímo na místě si vyslechl ambiciózní záměr Společnosti ochránců památek na provoz a financování. Podle stávajících představ by měl objekt mlýna plnit roli komunitního centra a především muzea věnovaného mlynářství, a to jak historii zdejšího mlýna, tak osudům zdejších mlynářských rodů.
Tradice krajkářství na Vamberecku
Královéhradecký kraj koncem února podal návrh na zapsání tradice vambereckého krajkářství na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. O jeho zápisu rozhodne Ministerstvo kultury ČR do konce roku 2019.
Právě Muzeum krajky ve Vamberku bylo poslední zastávkou ministra kultury v rámci jeho návštěvy regionu. „Návštěvu jsme zakončili ve vambereckém muzeu krajky, kde jsme s ministrem diskutovali naši snahu nechat tradici vamberecké krajky zapsat na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Spolu s ministerstvem kultury následně chceme usilovat o zapsání krajky na seznam UNESCO,“ sdělil hejtman Jiří Štěpán.
Tuto myšlenku ministr podpořil. Podle něho má ale tato přes 400 let přetrvávající tradice vetší šanci na zápis na seznam světového kulturního dědictví, když je součástí nadnárodního projektu. Tradice totiž přetrvává také na Slovensku.
„V současné době nemá příliš velkou šanci uspět jednotlivá země. Větší šanci mají nadnárodní projekty. Proto vítám informaci, že úsilí o zapsání na listinu UNESCO je nadnárodní. To je téma, kterému se chci věnovat na ministerstvu kultury," řekl ministr Antonín Staněk.
Tradice krajkářství na Vamberecku je nepřerušenou součástí místní lidové tradice od poloviny 17. století, kdy podorlické panství získal císařský generál Kašpar z Grambu. Jeho manželka Magdaléna Grambová pocházela z belgických Flander a zavedla mezi zdejším obyvatelstvem paličkování jako robotní povinnost. Uchování tradice podpořil v roce 1889 vznik První české odborné školy krajkářské ve Vamberku. V roce 2006 se Krajkářská škola Vamberk stala organizační složkou města Vamberka.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV