Členské státy EU se v loňském roce připojily ke globální dvoupilířové dohodě OECD o reformě systému zdaňování příjmů nadnárodních korporací. V současnosti ministři financí diskutují návrh směrnice, která má dále implementovat tzv. pilíř II této dohody. „Oceňuji širokou dohodu, která vznikla na půdě OECD. Tu považuji za dobrou a prospěšnou. Je klíčové, aby výsledná dohoda odrážela pravidla dohodnutá na půdě OECD a závazky plynoucí ze směrnice nevedly k zásadnímu omezování daňové flexibility členských zemí,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Francouzské předsednictví na jednání také představilo své priority v Radě ECOFIN pro nadcházející půlrok. Ministr financí Zbyněk Stanjura označil francouzské priority za relevantní i pro navazující české předsednictví ve druhé polovině roku 2022. „Jsme připraveni aktivně spolupracovat s našimi francouzskými a švédskými kolegy na našem společném programu Tria a budeme jim konstruktivním partnerem,“ uvedl Zbyněk Stanjura a dodal: „Naším úkolem bude řešit problémy domácností související se zdražováním elektřiny a plynu či zajistit co nejrychlejší obnovu ekonomik po covidové pandemii.“

Právě s francouzským ministrem financí proběhla včera první bilaterální schůzka Zbyňka Stanjury. Francie je pro Českou republiku strategickým partnerem při snaze o zahrnutí jaderné energie v oblasti udržitelného financování za účelem snížit emise CO2 o 55 % do roku 2030.

Dohoda o mezinárodním zdaňování OECD

Diskutovaná evropská směrnice má implementovat pouze tzv. pilíř II, který zavádí minimální korporátní daň, tedy minimální sazbu daně na úrovni 15 % pro zisky právnických osob s globálními výnosy skupiny nad 750 mil. EUR. Nová pravidla zavádí možnost dodanit části zisku v případech, kdy by zisk podléhal celkově nižší než minimální dani, příkladně zapojením zemí s velmi nízkou sazbou korporátní daně. Pilíř I je v tuto chvíli finalizován a má zajistit, aby nadnárodní firmy platily daně právě tam, kde reálně podnikají a kde generují zisky, nikoliv v místě sídla mateřské společnosti. Vztahovat by se měl na společnosti s globálními výnosy nad 20 mld. EUR a ziskovostí nad 10 %.

Priority francouzského předsednictví

Francie se zaměří na obnovu a růst evropských ekonomik s důrazem na čerpání prostředků z národních plánů obnovy a na zajištění řádných a včasných plateb. Dalšími prioritami bude financování konkurenceschopnější a inovativnější ekonomiky a nastavení trvale udržitelného financování ekonomického růstu s důrazem na environmentální legislativní návrhy, jako je například Fit for 55. Francouzské předsednictví bude věnovat pozornost také legislativě finančního trhu včetně projektu unie kapitálových trhů.