Já bych se chtěl zeptat pana místopředsedy Havlíčka, jak přišel k tomu, že zadlužujeme Ministerstvo dopravy? (Poznámka místopředsedy Havlíčka mimo mikrofon.) Ne, ani SFDI. Partnerem pro IB je Česká republika zastoupena Ministerstvem financí. Vy si fakt myslíte, že budeme tyto peníze brát na úkor dopravní infrastruktury? Hledáme levnější finanční nástroj, to by mělo být ve společném zájmu. Říkal jsem, že ho použijeme, pokud to bude výhodnější než emise státních dluhopisů, nic víc, nic míň.

A mimochodem ten střednědobý výhled, to není cár papíru. A já jsem to říkal v prvém čtení. Vy jste dopustil, že za vašeho působení v čele rezortu se podepsaly smlouvy, které nebyly kryté ve střednědobém výhledu, zdaleka nebyly kryté. To znamená, objem těch smluv, které se podepsaly za vašeho působení, neodpovídal tomu, co vy jste napsali do střednědobého výhledu. A já v okamžiku, kdy se podepíše smlouva, tak já to považuju za mandatorní výdaj a dá se to spočítat. Jasně, ne na korunu, ne na jeden milion, ale je tam nějaký plán, mnohé stavby jsou dvouleté, tříleté, čtyřleté a v těch smlouvách máte přece objem předpokládaného čerpání těchto investičních peněz. A vy jste si nedal ani tu práci, abyste to sečetl, a přitom aniž byste zahajoval jedinou novou akci, tak jenom podepsaný objem prací aby byl alokován v SFDI a na Ministerstvu dopravy.

Takže my jsme zdědili vnitřní dluh. Je to pravda. Kdybychom použili vaše čísla, tak nejsme schopni pokračovat v rozestavěných stavbách. Je to na hospodářský výbor nebo na SFDI... Určitě vám tam dají, když budete chtít, k dispozici detailní analýzu, smlouvu po smlouvě, aby tento fakt vám ukázali. A takhle se podle mě nedá rozpočtovat. Když uzavřu smlouvu, je to mandatorní výdaj. A víme, že nemohou být jednotné (?) smlouvy. To není žádné překvapení. Takže to je věc, která v tom prostě chyběla.