Tak já bych chtěl ocenit, že pan poslanec Volný i já jsme si po celou dobu debaty o EET zachovali konzistentní názory. On byl horlivý zastánce a já horlivý odpůrce. Potvrzuji, že jsme spolu svedli mnoho i mediálních soubojů, i tady. On říkal, že jsem byl škodolibý, myslím v těch pozměňovacích návrzích, tak já se přiznám, že jsem hledal inspiraci v zahraničí a zdaleka jsem nedosáhl toho, co mě opravdu zaujalo. Já teď nevím... Pan poslanec mě úplně rozebral. Já teď nevím, jestli to... (Poslanec Volný telefonuje a odchází z jednacího sálu.) Pak to nebude s tou lítostí nad osudem EET tak horké, jak jsem se ještě před chvílí obával, jinak tomu rozumím. Já jsem se inspiroval ve Francii. Teď nevím, jestli to udělala levice, nebo pravice - levice pravici nebo pravice levici, ale zablokovali jeden návrh zákona tak, že podali přes 20 tisíc pozměňovacích návrhů. A ta vláda to vzdala, protože to by nebylo 12 hodin, možná 12 měsíců hlasování. Takže v tomhle ohledu jsem byl velmi skromný. Podal jsem jich opravdu asi 850, těch pozměňovacích návrhů, ale pokud bychom si odpustili dnes 12 hodin debat a 12 hodin ve druhém čtení a 12 hodin ve třetím čtení a domluvili jsme se, že budeme 12 hodin hlasovat, tak my tu nabídku bereme. Pan poslanec Munzar to nějak vydrží, já to vydržím také, třeba se budeme střídat, jak dlouho budeme stát, ale to byste nám museli slíbit, že těch třikrát 12 hodin si odpustíme, protože tak jak my jsme věděli, že to nakonec prohrajeme, to prostě když jste v menšině, tak ta matematika je neúprosná, tak tentokrát víme, že to hlasování nakonec vyhrajeme my. Pokud si chcete zopakovat 12 hodin hlasování, my tu nabídku přijímáme, ale to bychom se museli domluvit, že tu rozpravu nepovedeme, protože ona se už bude jenom opakovat. Já to nemyslím zle. Vy budete říkat, jak je to dobře, a vaše argumenty... (Předsedkyně PSP: Čas!) Děkuji za upozornění.