Děkuju za slovo. Pan ministr průmyslu a obchodu je omluven z pracovních důvodů. Já myslím, že se ještě vrátí. V této chvíli je na setkání s velvyslanci nejenom členských států Evropské unie. Myslím, že je to pochopitelné. Kdo chce, pochopí, kdo nechce, dělá se, že nechápe.

Jak jistě víte, v těchto dnech a v posledních týdnech Česká republika rekordním tempem plní zásobníky. K dnešnímu dni to bylo asi 43 %, zhruba 1,5 miliardy kubíků. Plníme to mimo jiné proto, že ministr průmyslu a obchodu v rámci své kompetence vydal mimořádné opatření, kterým nařídil naplňování zásobníků na plyn. Protože toto mimořádné opatření může platit pouze v nouzovém stavu, je to zcela legitimní důvod nebo jeden z důvodů požádat Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. Současně intenzivně pracuje na legislativní změně, která v nejbližší době dorazí do Poslanecké sněmovny, že v okamžiku, pokud tuto pravomoc zaneseme do zákona, nebudeme muset používat nouzový stav k tomu, abychom nařizovali plnění zásobníků. Já myslím, že to je zcela jasné, legitimní. Nevím, co je na tom k nepochopení nebo co dalšího bychom k tomu měli říci.

Myslím, že je naším společným zájmem, aby se zásobníky naplnily co nejdříve, protože rizika omezení dodávek prostě existují. My si všichni přejeme, aby k tomu nedošlo, ale rizika reálně existují a děláme kroky k tomu, aby se to naplnilo. Od 1. dubna, kdy pan ministr svolal jednání krizového štábu ohledně plynu, se podařilo doplnit zhruba jednu miliardu kubíků plynu, což není, což není určitě málo. Rozumím tomu, a já jsem se musel také v tomhle zorientovat, že proto, abychom naplnili ten cíl - to nejde tak, že to uděláte ze dne na den. Jsou technické parametry těch zásobníků, máte maximální denní kapacitu, kdy to můžete vtláčet, a o tom můžeme mluvit poměrně dlouho. Ale nedomnívám se, že kdokoliv v Poslanecké sněmovně, a je jedno z kterého poslaneckého klubu, by byl proti tomu úmyslu naplnit co nejrychleji zásobníky plynu.

A mimořádné opatření ministra průmyslu a obchodu je jedním, jediným nástrojem v této chvíli v naší legislativní situaci, kdy to jde udělat, a lze ho použít pouze po dobu trvání nouzového stavu. Právě proto v tom urychleném režimu připravujeme změnu zákona, s kterým přijdeme do Poslanecké sněmovny, a věřím, že na těch potřebných změnách se dohodneme, protože to není politický souboj o výši daní, o fungování sociálního či zdravotního systému, je to o energetické bezpečnosti našeho státu. Já bych mohl dlouze, dneska to neudělám, vypočítávat, v čem všem jste zaspali, jak špatně na tom je Česká republika v porovnání s ostatními členskými státy, které nezaspaly a činily průběžná opatření. Ta opatření nejsou krátkodobá, jsou minimálně střednědobého charakteru, a když jsme v bodě nula, tak musíme volit i netradiční cesty jako mimořádné opatření či změnu zákona tak, abychom zabezpečili dostatek plynu nejenom pro naše domácnosti, v této chvíli mohu říct, že pro příští zimu pro domácnosti je to zabezpečeno, ale zejména pro český průmysl, protože český průmysl prostě plyn potřebuje. Bez toho by došlo k velkým výpadkům a myslím si, že děláme kroky... Že ty kroky neoznamujeme dopředu, je pochopitelné a zase, kdo chce, to pochopí. Každá aktivita státu v této oblasti je cenotvorná. To znamená předčasné zveřejnění informací, například jestli nakoupíme, kde nakoupíme, o co je zájem, je prostě cenotvorná, ale bohužel jenom jedním směrem. Nikdy to nesnižuje cenu. Vždy to zvyšuje cenu. Ano, kdybychom prodávali, tak by to možná snížilo cenu, ale my nepotřebujeme, my potřebujeme budovat infrastrukturu a nakupovat strategické suroviny. Tak tady žádám o jisté pochopení. Myslím, že v okamžiku, kdy nějaký krok uděláme, jsme připraveni ho vysvětlovat, obhajovat, snášet argumenty a vést debatu, zda to nešlo udělat, jinak nebo lépe nebo efektivněji. Já jsem přesvědčen, že ne, že postupujeme s péčí řádného hospodáře a že děláme a podnikáme ty kroky, které současná situace na trhu energií prostě vyžaduje.