Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, nejsem místopředseda vlády, ale jsem ministr financí... Tak abych si nepřivlastňoval nějakou funkci, kterou nezastávám. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, návrh zákona navazuje plynule na návrh zákona o státním rozpočtu, který se, jak dobře víte, projednával pouze v dolní komoře. Projednává platby za státní pojištěnce v roce 2022.

Když jsme připravovali návrh rozpočtu, naštěstí se nepotvrdily černé scénáře, se kterými pracovala minulá vláda, která svým nařízením vlády rozhodla o navýšení platby za státní pojištěnce na částku 1967 Kč za měsíc, s tím, že ten černý scénář kalkuloval s tím, že systém veřejného pojištění může skončit v roce 2021 schodkem až 50 mld., že by na účtech zdravotních pojišťoven zůstalo pouhých 10 miliard. To se naštěstí nestalo. Na účtech zdravotních pojišťoven zůstalo 51 mld. ke konci loňského roku.

Navrhli jsme Poslanecké sněmovně jako vláda, pak okomentuji změny, které byly přijaty v Poslanecké sněmovně, zachování platby za státní pojištěnce na úrovni roku 2021, pak už je to jenom matematická úloha. My jsme původně předpokládali, že ten zákon by mohl nabýt účinnosti od 1. 7., to znamená 1967 první pololetí, 1567 druhé pololetí, průměr 1767. Díky tomu, že ten proces se zpozdil, ale z dobrých důvodů, já o tom pak budu mluvit, to znamená z důvodů toho, že jsme nastavili systém automatické valorizace do příštích let, přepočítali jsme to. Účinnost je dnem vyhlášení, to znamená, pak ta částka není 1567, ale 1487, tak, aby vyšel ten průměr a platba za státní pojištěnce 1767 korun.

Na druhé straně to mírné zpoždění způsobilo i to, a to je dobrá zpráva, že máme výsledky za první pololetí roku 2022, na účtech k 30. 6. mají zdravotní pojišťovny 58,5 mld., hospodářský výsledek byl podle upřesněné informace pana předsedy výboru pro zdravotnictví 6,5 mld. Systém zdravotního pojištění za první pololetí je v plusu 6,5 mld.

Z toho se ukazuje, že ten návrh vlády byl oprávněný a racionální. V okamžiku, kdy jsme zdědili tak vysoké schodky veřejného rozpočtu.

Chci jenom připomenout, že od roku 2018 do roku 2021 se platba za státní pojištěnce takřka zdvojnásobila. V roce 2018 to bylo 68 mld., v roce 2021 to bylo 126 mld., letos to bude přes 130 mld. i při zachované platbě, protože díky příchodu uprchlíků před ruskou agresí stát za ně prvních 5 měsíců platí jako za státní pojištěnce. Nicméně v této chvíli už zhruba 90 nebo více než 90 tisíc těch uprchlíků má zaměstnání, tzn. sami si platí zdravotní pojištění, už za ně neplatí stát.

Teď bych okomentoval ty tři pozměňovací návrhy, které přijala Poslanecká sněmovna. Byly podány pouhé tři a všechny tři byly Poslaneckou sněmovnou, já bych řekl, že takřka jednomyslně, přijaty.

První je ten systém automatické valorizace. My jsme to slíbili v programovém prohlášení vlády, díky tomu, že ten zákon byl otevřen, ty práce jsme urychlili. Prověřovali jsme různé modely navázání pouze na inflaci, na průměrnou mzdu, minimální mzdu. Nakonec jsme se v těch debatách přiklonili k modelu, který je osvědčený. To znamená, že navrhujeme od roku 2024 systém automatické valorizace stejný, jako je u zákonné valorizace penzí. Jinými slovy, platba za státní pojištěnce se bude zvyšovat o celou inflaci a polovinu růstu reálné mzdy. Je tam stejná záklopka jako u valorizace na penzi. V okamžiku, kdy poklesne reálná mzda, nejde to do minusu a počítá se s nulou. V letošním roce očekáváme pokles reálné mzdy, ale pro valorizaci penzí, nebo kdyby ten zákon už byl účinný, byla by tam nula a nešlo by to do minusu. To znamená, je jasné, že ty platby porostou. Navržená valorizace ve střednědobém horizontu umožňuje lépe plánovat, v tom střednědobém horizontu umožňuje ten systém, aby byl v černých číslech, to znamená, že nebude ztrátový, umožňuje zachovat a zlepšit kvalitu a dostupnost lékařské péče. Musíme si uvědomit, že sice vidíme ve státních rozpočtech pouze jednu část, to je zhruba těch 130 mld. v letošním roce, v příštím roce zhruba o 10 mld. více, ale celkově v systému zdravotního pojištění je skoro 450 mld. My se samozřejmě chceme ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví zaměřit i na posuzování účelnosti a efektivnosti těchto nemalých prostředků, nesoustředit se pouze na to, že jednou ročně splatíme platbu za státní pojištěnce a pak ten systém necháme bez kontrol a bez toho, že bychom měřili kvalitu, efektivnost a účelnost vynaložených velkých prostředků.

Pro příští rok jsme po jednání se zdravotními pojišťovnami se dostali k tomu, že minimální částka, kterou potřebují, aby byly na nule, je 1850 korun. Původní návrh z ministerstva financí a ministerstva zdravotnictví byl 1878. Po politických jednáních jsme to zvedli a předpokládá se 1900 korun, platba za státního pojištěnce, za jeden měsíc, což podle našich odhadů umožní kladné hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění v řádu nižších jednotek miliard v roce 2023.

Druhý pozměňující návrh, který schválila Poslanecká sněmovna, který jsme jako vláda doporučili, je to změna zákona o VZP, oborových podnikových resortních a dalších zdravotních pojišťovnách, která sjednocuje pravidla pro vytváření fondu prevence. Myslíme si, že pokud dlouhodobě nebo střednědobě máme zefektivnit systém zdravotního pojištění a čerpání lékařské péče, prevence je klíčová pro to, aby ty náklady nebyly tak vysoké, jak by být mohly.

Třetí, spíš drobná změna, je to prodloužení bezplatného, hrazeného z veřejného zdravotního pojištění, abych použil správný výraz, ortodontické péče pro osoby starší 22 let o jeden kalendářní rok. Ten důvod byl, že byl covid. Toto má negativní dopad na systém veřejného zdravotního pojištění, asi 100 milionů korun. Ale v tom objemu 440 mld. ročně ta částka není nijak zásadní. Odborníci to doporučují vzhledem k tomu, že ta péče je víceletá, tak aby to doběhlo.

To jsou hlavní zásady toho návrhu zákona, vč. z mého pohledu klíčové změny valorizace, automatické valorizace. To znemožní kterékoli vládě, vč. naší vlády, aby to používala v rámci politického souboje, to navýšení. Pokud to bude přijato, mohou zdravotní pojišťovny, ale tím pádem i poskytovatelé zdravotní péče lépe plánovat minimálně v tom střednědobém horizontu, protože makroekonomické prognózy a rozpočtové výhledy jsou většinou plus jeden a plus dva roky. To znamená, letos projednáváme rozpočet na rok 2023 a rozpočtové výhledy na roky 2024 a 2025.

V okamžiku, kdy se to dá modelovat, ví všichni, s čím mohou počítat. Podle dubnové makroekonomické predikce, ale v srpnu bude nová, podle dubnové odhad těch plateb na rok 2024 a 2025 byl 1982 korun za pojištěnce a měsíc v roce 2024, 2022 korun za pojištěnce a měsíc v roce 2025. Nicméně před chvílí jste tady debatovali energetický zákon, já jsem tu debatu se zájmem sledoval. Sami víte, kolik je neznámých v ekonomice, ceny energií. Jsou to dubnová čísla, uvidíme, jaká budou srpnová, makroekonomická predikce. Taky uvidíme, jak se bude evropská ekonomika vyvíjet v roce 2023. Děkuji za slovo.