Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři,

přistupuji k vám s prosbou, s žádostí o schválení takzvaného pandemického zákona. Zkusím vysvětlit a zdůvodnit, proč je nutné tento zákon schválit. Ty důvody, ty hlavní důvody, bych si dovolil shrnout do 3 bodů. Ten první bod je ten, že byť naše opatření, které vláda vyhlašuje, fungují, byť se odborníci shodují na tom, že ta opatření jsou správná, tak ta situace není tak optimistická, jak by možná z toho, jak se vše jeví, mohla být. V současné době máme stejné počty, stejné počty pozitivních – PCR pozitivních – jaké jsme měli 30. 10. 2021. Tedy v době, kdy začínala vlna, podzimní vlna, kdy byla zavírána zdravotnická zařízení, kdy byl obrovský problém na mnoha směrech. To, co se daří – daří se podchytit to šíření vlny omikron českou populací. Proč se to daří? Protože vycházíme z dat ÚZIS, rozšířily jsme národní institut o další analytiky a každý den několikrát denně porovnáváme ta data a ten vývoj se zeměmi, kde je situace velmi podobná. Tedy s Dánskem, Velkou Británií, já osobně konzultuji týmy z Hammersmith, z G Hospital, profesora Nagy Habiba a další. A podle toho nastavujeme naše predikce, naše opatření.

Vlna omikron se šíří velmi zjednodušeně od západu na východ, z jihu na sever. Tím pádem my můžeme predikovat, co se bude dít. Neznámá v tomto samozřejmě je například to, jaká je struktura české populace. Abych to vysvětlil, kolik je tady rizikový lidí, kteří jsou kardiaci, kteří mají nadváhu, a tyto kritéria musíme zohledňovat v těch denních analýzách. Proto jsme nastavili pravidla ochrany škol a žáků od začátku ledna. A udělali jsme dobře. Ano, je to neskutečný problém pro řadu kantorů a jejich rodičů, ale žádnou školu jsme nemuseli plošně uzavřít, respektive nemuseli jsme plošně uzavřít školy. A ano, jsem si vědom toho a nespím kvůli tomu, některé školy musí zavírat třídy, jsou v karanténách třeba celé třídy, ale pořád školství funguje. Poté jsme na základě našich predikcí posunuli plošná testovací opatření a všechna ta ochranná opatření mezi zaměstnance. A tak jak jsem říkal, v půlce února, tedy 18. února, o půlnoci z 18. na 19. tyto opatření vypínáme, protože jsme se dostali za vrchol promořenosti, respektive za vrchol té vlny, která prochází touto populací.

Tedy plus minus ročníky 1940 – 20 dolů, 20 nahoru, zaměstnanci. A my jsme tuto vlnu zase zvládli. Žádný závod nemusel být plošně uzavírán. Ano, řada lidí byla v karanténách, vedlo to k řadě omezení, nicméně od všech předchozích opatření jsme tentokrát testy měly k dispozici. Soutěžili jsme na základě parametrů doporučených hned jak to šlo příslušnou odbornou společností. Ukázalo se, že ty testy jsou velmi kvalitativní, protože potvrzení, konfirmace pozitivity těchto testů se pohybovala až u 70 % výše. A nastavili jsme intervaly testování, tedy těch 3-5 dnů, ne podle nějakého politického rozhodnutí, ale podle studie, která probíhala ve Fakultní nemocnici Motol, ve Fakultní nemocnici Ostrava a která definovala, jaký má být optimální interval mezi 2 antigenními testy, abychom vždycky zachytili všechny, kteří mají tu vysokou hladinu virů. A ukázalo se, že to byly správné rozhodnutí. Byly stejně správné, jako když jsme před koncem roku, před Silvestrem říkali – nebude potřeba nouzový stav, nedojde k Armagedonu, nebudeme muset omezovat pracovní dobu. A všechny ty naše kroky vedly k tomu, aby ta opatření byla efektivní, aby byla účinná, ale přitom co nejméně, co nejméně zatěžovaly občany České republiky.

Řada z vás jsou lékaři, já jsem taky lékař. To hlavní, co platí pro každého lékaře, je „primum non nocere“ – především neškodit, především neubližovat, především netrápit. A to je něco, čím se řídím jako ministr zdravotnictví a vždycky se tím řídit budu. Na druhé straně každý politik musí počítat s tím nejhorším a musí být na to připraven. Pokud na to připraven není, v případě covidu umírají desetitisíce lidí zbytečně, hroutí se zdravotnický systém, dostáváme se do situace, že se rozpadají screeningy, odkládají se termíny operací a jsme v situaci, která se jenom zhoršuje. Proto ta opatření. Můžeme skončit s těmi opatřeními? Ano, s řadou z nich můžeme skončit a já to vládě pravidelně navrhuji.

Co se bude dít a co můžu již teď garantovat, že se bude dít v následujících týdnech – o půlnoci z 18. na 19. skončí plošné testování, přestaneme testovat. Již skončilo vyžadování certifikátů a potvrzení pro návštěvy restaurací a dalších zařízení, včetně omezení počtu lidí u stolu. Následovat bude zvyšování, ale systematické zvyšování počtu účastníků na akcích, tedy od 19. po dohodě se Sportovní agenturou, s Ministerstvem kultury zvyšujeme počet účastníků na akcích ze 100 na 500 tedy pětinásobně. V případě sedících pak z 1000 nahoru tak, že z 50 % kapacity tam může být. Tedy sál, kde je 10 tisíc míst pro sedící, nebude 1000 lidí, ale bude jich 1000 plus 50 % ze zbytku kapacity, což je 4,5 tisíce. Dohromady 5,5 tisíc lidí. Tento krok chceme mít na druhou polovinu února. A od března, podle dat, které mám z dnešního rána od profesora Duška, se potvrzuje to, že od 1. 3. i toto opatření budeme moci ukončit.

Stejně tak vláda, a já jsem to navrhl, doporučila a chce předložit Poslanecké sněmovně návrh na ukončení stavu pandemické pohotovosti. Ale zase ne živelně. Musí to být tak, abychom chránili naše občany. Kdo jsou ti občani, které teď musíme chránit? To jsou především senioři v domovech důchodců, jsou to zdravotnická zařízení, lůžková zařízení, protože teď se ta vlna posunula do těchto věkových skupin. Proto potřebuji, aby opatření, které se týká domovů pro seniory, a opatření, které se týká lůžkových zdravotnických zařízení, fungovaly ještě alespoň první týden, možná 14 dnů v březnu. Nedokážu říct přesné datum v březnu, kdy tyto opatření nebudeme potřebovat, ale jsem si 100% jistý, že je potřebovat budeme. Tedy to je první důvod, proč potřebujeme pandemický zákon. Pokud nebude, budu muset jít na vládu a žádat o vyhlášení nouzového stavu.