Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych i já se také vyjádřil za resort Ministerstva zdravotnictví k tomuto tématu a k danému programu schůze, resp. k vývoji situace, pokud jde o pandemii COVID-19. Zaznělo tady již mnoho věcí a s celou řadou z nich se dá bezesporu souhlasit. Pravdou je, a to je třeba stále opakovat, že čelíme naprosto bezprecedentní situaci a žádné Ministerstvo zdravotnictví, žádný ministr zdravotnictví se s podobnou situací nemusel nikdy potýkat, stejně jako žádná vláda.

My situaci s touto nemocí a ty problémy, které jsou s tím spojeny, řešíme prakticky od ledna, kdy jsme na základě vývoje v Číně poprvé uplatnili opatření na území České republiky týkající se zejména kontrol na letišti Praha. To už možná si málo lidí pamatuje, že jsme tehdy vlastně jako jedni z prvních zaváděli skutečně hygienicko-epidemiologická pravidla pro přílety z Číny. Následně jsme zakázali lety z Číny, což byla vlastně také jedna z prvních zemí v Evropské unii, která tak učinila. Čelili jsme za to tehdy poměrně i kritice. Nakonec se ukázalo, že náš přístup byl správný, stejně jako jsme poprvé, nebo jako jedna z prvních zemí, ukončili lety ze severní Itálie a tak dále. Bylo vidět, že jsme zkrátka ty kroky dělali jako jedna z prvních zemí v Evropě a že se ukázalo, že tento přístup byl správný, proaktivní přístup.

Pokud nás něco tato krize naučila, tak je to, že musíme být rychlí a musíme jednat proaktivně, protože každý den navíc, a to se ukázalo v zemích, které bohužel situaci úplně nezvládly, jak by si přály, tak každý den navíc znamená obrovské riziko multiplikace v počtu nakažených a v počtu pacientů, kteří jsou hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče. Asi není nutné tady popisovat ty scénáře. Co možná dobré je, že se zkrátka nebavíme o nějaké teorii, že se tady nebavíme o tom, co ta nemoc může způsobit nebo mohla způsobit. Dneska mám pocit, že každý se k tomu vyjadřuje, každý na to má nějaký názor. Ale toto není teorie. To není nějaká teoretická úvaha coby kdyby. Tady byly jasné scénáře z konkrétních zemí, které si tady můžeme vyjmenovat. A dodneška ty země mají obrovské problémy se zvládáním té nemoci. Víme, jak se ta pandemie postupně přesouvá, jak se přesouvají ta epicentra nákazy z Evropy do Spojených států, resp. z Číny do Evropy, z Evropy do Spojených států, ze Spojených států do Jižní Ameriky. A dnes zkrátka prakticky celý svět je tou nemocí zasažen. A vidíme, jaké katastrofální důsledky zejména pro zdravotnictví tato nemoc může mít.

A to musím říci, že považuji asi za jeden z největších úspěchů - můj, Ministerstva zdravotnictví, této vlády - že jsme ochránili naše zdravotnictví, že jsme ochránili naše nemocnice, že jsme ochránili naše zdravotníky, lékaře, sestry, další pracovníky. Protože skutečně jsme nečelili té situaci, kterou vidíme v jiných zemích, kde jsou tisíce nakažených zdravotníků, kteří předávají tu infekci pak dále na pacienty, kdy máme ve Velké Británii 300 zemřelých zdravotníků v první linii, když se starali o pacienty s COVID-19. Nic takového se v České republice nestalo. A nestalo se to právě proto, že jsme byli proaktivní a že jsme zavedli ta opatření velmi brzy. A díky tomu jsme předešli těm katastrofickým scénářům.

A bezesporu jedním z důvodů, proč se to nestalo, byl i nákup a zajištění ochranných prostředků. Já musím říci, že bych mohl podepsat prakticky vše, co tady řekl pan vicepremiér Hamáček s tou situací na trhu tehdy, jaká byla. A také se trošku zapomíná na to, jak se ta situace vyvíjela, a vyčítá se, proč jsme nebyli připraveni lépe, proč nebyly vyšší zásoby ve Správě státních hmotných rezerv.

Díval jsem se do historie, jak vlastně byly zásoby nastaveny - těch zhruba 10 000 respirátorů FFP3 a další ochranné prostředky. Když se podíváme na ten vývoj, tak v zásadě normativ zásob ve Správě státních hmotných rezerv byl takto nastaven 15 let. 15 let jsme si s ním vystačili, přestože tady byly epidemie. Byla tady epidemie ptačí chřipky v roce 2005. Byla tady epidemie prasečí chřipky v roce 2009, eboly v letech 2013 až 2016, virus zika v roce 2015, SARS v roce 2002 i MERS v roce 2012. Za celou dobu se ani jednou nezměnily normativy zásob ve Správě státních hmotných rezerv. Žádný ministr zdravotnictví, který byl v té době, a víte, že ti ministři se střídali poměrně často, tak nerozhodl o tom, že se masivně navýší počet ochranných prostředků, které jsou v zásobách nastaveny. Takže tolik jenom se podívejme skutečně do té historie, až si budeme vyčítat to, jestli jsme neměli jednat rychleji a jak vlastně tedy ty zásoby byly nastaveny.

To, že to byla chyba, to, že těch ochranných prostředků dnešním prizmatem, když se na to díváme zpětně, bylo zoufale málo. A vůbec jsme si nedokázali představit tu reálnou potřebu, kterou budeme mít, to je zkrátka pravda. A to je i jedna z věcí bezesporu, a pokud tady ta schůze má něco přinést a má přinést nějaké závěry z hlediska vize a lessons learnt, jak se dnes hovoří na evropské úrovni, tak to je jedna z těch věcí, skutečně zajištění dostatečných zásob, masivních zásob ochranných prostředků, ale nejenom ochranných prostředků, i plicních ventilátorů a dalších kapacit, které jsou potřeba pro zvládání podobné epidemie, resp. pandemie. Takže bezesporu toto je jedna z věcí, kde se musíme poučit, kde musíme udělat změny. A to se již nyní děje.

Víte, že vláda schválila nárůst zásob ochranných prostředků ve Správě státních hmotných rezerv. Předpokládám, že o tom bude hovořit i pan vicepremiér Havlíček, pod kterého Správa státních hmotných rezerv spadá. Ale my jsme samozřejmě jako ministerstvo tam dali dané požadavky v řádu milionů kusů ochranných prostředků. Celková částka je někde kolem 3,5 miliardy korun. A myslím si, že je to zcela správné a že to je skutečně jedno z těch ponaučení, které si musíme do budoucna vzít, že ty zásoby byly naprosto nedostatečné. Ale problém je, že zkrátka nikdo nedokázal dohlédnout těch dopadů a toho, že by tady mohlo být v Evropě epicentrum nákazy takovéhoto rozměru.

My jsme následně, a o tom také bylo řečeno, dostali úkol jako první resort od vlády, abychom začali nakupovat ochranné prostředky. Ale musím ještě připomenout předtím, že jsme na začátku února již se přihlásili do společného tendru Evropské komise. Evropská komise na začátku února vytvořila takzvaný joint procurement action - společný nákup, který organizovala pro členské státy. My jsme se tam přihlásili jako první stát v Evropské unii. Někde jsem slyšel od některých lidí, že Česká republika nebyla v tomto směru aktivní. Není to pravda. Byli jsme jedni z prvních, kteří se přihlásili do tohoto společného nákupu. Bohužel dodneška z toho nevidíme ani roušku. Dva měsíce trval tento joint procurement action - akční mechanismus společného nákupu. A bohužel... Kdybychom se měli spoléhat na tento společný nákup organizovaný Evropskou komisí. Říkám, my jsme se přihlásili, znovu opakuji, na začátku února, tak bychom tady dodneška neměli ani jeden ochranný prostředek. Tak to jenom, ať se podíváme na ten kontext.

Není bez zajímavosti, a o tom hovořil pan vicepremiér Hamáček, a já nechci být a priori nějaký kritik Evropské unie, že Evropská unie teď nakoupila 10 milionů ochranných prostředků třídy FFP2. A odkud je nakoupila? Nakoupila je z Číny. Nikoli z Evropy. Nikoli z evropských zdrojů od evropských firem. Takže i to je určitá symbolika, že zkrátka Evropa v tomto směru hraje bohužel druhé housle, pokud jde o nějakou soběstačnost týkající se těchto ochranných prostředků. Platí to jak pro Českou republiku, tak pro všechny země Evropské unie. Protože pokud by tomu tak nebylo, tak by se bezesporu tyto ochranné prostředky nakupovaly v rámci evropských zdrojů. Ale bohužel ty jsou zcela nedostatečné, stejně jako jsou nedostatečné, pokud jde o léky a farmaceutický průmysl, kde jsme bohužel také závislí, a já nejsem z toho nikterak nadšený, na třetích zemích, zejména Číně nebo Indii.

A to je také jedna z těch dalších lessons learned, dalších ponaučení, které si musíme vzít jako Česká republika, jako Evropa. Já jsem jako ministr zdravotnictví již v lednu na radě ministrů zdravotnictví EPSCO poukazoval na to, že Evropa se musí zaměřit na vlastní soběstačnost, pokud jde o léky, potažmo i ochranné prostředky, že musí mít jasnou strategii, abychom nebyli závislí na dodávkách z Číny nebo z Indie, která mimochodem v té době krize zavřela také své hranice a export, a pak samozřejmě ten problém může nastat a může být poměrně masivní. A já z toho určitě nejsem nikterak šťasten, že jsme museli takto vlastně pak zajišťovat ty ochranné prostředky v jiných zemích mimo ČR, mimo Evropu. Ale takový je zkrátka stav, takový je sta světa, takto se ta situace za mnoho let vyvinula a my se musíme všichni ponaučit a Evropa zejména. A Komise v tomto směru připravuje určitou strategii, aby byla soběstačnější v těchto klíčových, strategických komoditách, jako jsou zdravotnické prostředky, jako jsou léky. Spojené státy americké to dnes řeší jako skutečně otázku národní bezpečnosti. V rámci Kongresu se to řeší jako otázka národní bezpečnosti, mít soběstačnost v lékové politice, mít soběstačnost ve zdravotnických prostředcích, protože je to podobné, jako když jste závislí na dovozech nějakých jiných strategických komodit, jako je ropa, plyn, tak stejně tak pokud jde o léky.

Takže v tomto směru i celá Evropa se musí ponaučit a mít jasnou strategii a vizi, jak předejít tomu, aby nebyla závislá na dovozech z třetích zemí. Ale zkrátka takováto situace byla, takže jsme museli i my nakupovat v Číně ochranné prostředky jakožto v zemi, která je největším výrobcem v tomto směru, byť je zajímavé, a to je třeba také si také připomenout, že v té době krize, kdy Čína byla tou zemí, kde vlastně v té době prosince a ledna, kdy pouze v Číně byla ta pandemie, tak to byla Čína, která zoufale skupovala v lednu a únoru osobní ochranné prostředky z celého světa, takže ani Čína neměla vlastní výrobní kapacity, aby zajistila ochranu svých obyvatel. Naopak Čína skupovala z celého světa v té době ochranné prostředky - v lednu a v únoru. Takže i to také o něčem svědčí a to svědčí zkrátka o té situaci, jaká byla, která byla naprosto krizová, protože ta celosvětová poptávka po ochranných prostředcích byla mnohonásobně vyšší než reálná výrobní kapacita a nabídka.

Ale nakonec jsme to zvládli, byť samozřejmě situace byla velmi složitá a byla spousta problémů, tak Ministerstvo zdravotnictví zajistilo ochranné prostředky pro nemocnice, pro klíčové nemocnice tohoto státu, což jsou zejména státní nemocnice, fakultní nemocnice, na kterých bylo největší břímě, pokud jde o péči o COVID pozitivní pacienty, jako je Bulovka, Všeobecná fakultní nemocnice, sv. Anna atd. atd., a pro tyto všechny nemocnice Ministerstvo zdravotnictví zajistilo kompletní ochranu, kompletní ochranné prostředky tak, aby nebyli nakaženi zdravotníci, aby se ta nákaza nešířila v rámci těchto pracovišť, a to se podařilo. A za to já jsem velmi rád, že skutečně se nám podařilo ochránit naše zdravotníky, ochránit jejich zdraví a životy, na rozdíl od jiných zemí, jak vidíme na statistikách, a Česká republika v tomto směru může poděkovat všem lékařům. Všem lékařům. Ne každý ministr zdravotnictví si může dovolit poděkovat všem lékařům po této krizi. A v tomto směru si myslím, že skutečně jsme odvedli velký kus práce, společně samozřejmě celá vláda i rezort Ministerstva zdravotnictví.

Celkově tedy zhruba 70 mil. ochranných prostředků, plicních ventilátorů, laboratorního komplementu, který jsme zajistili od zhruba sta dodavatelů, z toho 20 českých výrobců. Ze 100 dodavatelů 20 českých výrobců. Někdy se prezentuje zkrátka, že jsme nakupovali pouze v zahraničí. Ano, ty velké objemy ano, protože zkrátka ta výrobní kapacita u nás není taková, ale jinak jsme se snažili maximálně využít tehdy dostupné české výrobní kapacity. Já bych možná připomněl jenom, ať si také nastavíme, jaká je nebo jaká byla ta situace. Ministerstvo zdravotnictví bylo prvním rezortem, který byl tedy pověřen vypsat jednací řízení bez uveřejnění jako první zakázku na ochranné prostředky. Bylo to 10. 3. ještě před tím, než přišly první dodávky z Číny. Skutečně byli jsme jediným rezortem, který mohl tyto ochranné prostředky nakoupit. Ta výzva byla veřejná. 10. 3. jednací řízení bez uveřejnění, tehdy ještě podle zákona o zadávání veřejných zakázek. A do té výzvy, kam se mohl přihlásit kdokoliv, jakákoli firma, která by nabízela ochranné prostředky, tak se nám přihlásilo celkově zhruba nebo reálně osm firem, z toho jedna ani nakonec zboží nedodala. A jenom řeknu, jaké byly ty tehdejší kapacity: FFP1 respirátorů 11 tisíc, FFP2 - 9 tis., FFP3 firma Klatt - 3840, FFP3 další firma 10 tis. kusů, další firma FFP3 - 2 tis. kusů, další firma FFP3 - 4900 kusů a poslední FFP3 - 10 tis. kusů. To byly veškeré nabídky, které jsme tehdy dostali na základě veřejné výzvy v rámci jednacího řízení bez uveřejnění, nikoliv žádné stovky tisíc, miliony kusů. Zkrátka taková byla situace v době, kdy jsme začínali nakupovat a kdy skutečně tady nebyly jiné kapacity, než které jsem teď vyjmenoval. Snažili jsme se dělat maximum aspoň v rámci těchto možností a následně tedy jsme také museli začít nakupovat skrze české firmy i v zahraničí. Nejenom v Číně, ale i v Malajsii, ve Vietnamu, v dalších zemích, kde se vyrábí tyto ochranné prostředky. A znovu říkám, nakonec 70 mil. ochranných prostředků, které jsme zajistili pro naše zdravotníky, pro naše nemocnice a nejenom nemocnice, my jsme je zajistili i pro praktické lékaře, pro ambulantní specialisty, pro stomatology, pro lékárníky. To znamená, my jsme zajistili skutečně prakticky kompletní ochranu českého zdravotnictví, českých nemocnic. Ministerstvo vnitra zajišťovalo pro krajské nemocnice.

A to já považuji skutečně za obrovský úspěch, protože když se podíváte do jiných zemí, kde třeba ve Velké Británii dostali zdravotníci ochranné prostředky až zhruba před třemi týdny někde z Turecka, tak my v tomto směru jsme skutečně byli země, která byla jedna z nejlépe zásobených ochrannými prostředky z celé Evropy. A na těch číslech nakažených zdravotníků a hlavně zemřelých zdravotníků v první linii je to zcela zřejmé. Takže tolik jenom k tomuto tématu, kde často zaznívají různé dezinformace, a je třeba si uvést tu situaci na pravou míru.

A to se už vůbec nebavím o cenách. Tady se stále debatuje o cenách. Určitě možná o tom bude nějaká debata další. My nemáme vůbec také žádný problém podrobit se kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. Ta začíná 1. června, bude zahájena a určitě jsme připraveni maximálně spolupracovat s touto nezávislou institucí. I já zásadně odmítám vytváření vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny. To považuji skutečně za, za prvé, duplicitní a nesmyslné a myslím si, že nechme pracovat Nejvyšší kontrolní úřad. My s ním budeme spolupracovat, stejně jako teď se podrobujeme také kontrole Ministerstva financí a dalších kontrolních úřadů, orgánů, jako je GFŘ apod. Máme zcela čisté svědomí, že jsme skutečně postupovali tak, jak to jenom bylo možné.

A dneska už to není pouze nějaká teoretická debata. Máme tady registr smluv. Piráti mají rádi registr smluv, tak by bylo dobře, aby se podívali na těch zhruba 500 dodávek, které jsou tam dnes už zveřejněny. A ne od Ministerstva zdravotnictví, ne od Ministerstva vnitra, ale od dalších veřejnoprávních institucí, jako jsou kraje, města, různé příspěvkové organizace, nemocnice a podívejte se na ty ceny, za které tehdy nakupovaly všechny tyto veřejnoprávní instituce včetně různých měst pod vedeními opozičních stran. Podívejte se na průměr cen, za které nakupovaly, a podívejte se na průměr cen, za které nakupovalo Ministerstvo zdravotnictví. My jsme si jasně tuto analýzu udělali a vyplývá z ní jednoznačně, že Ministerstvo zdravotnictví, pokud jde o respirátory, je pod průměrnou cenou na tehdejším trhu, který můžeme skutečně nastavit právě podle zveřejněných objednávek z jednotlivých veřejnoprávních institucí, protože ty objednávky tam jsou, každý se na ně může podívat a srovnat si skutečně ceny Ministerstva zdravotnictví, kdy když se na to podívám reálně, jak to tehdy bylo a jak ty ceny se lišily, tak v době, kdy třeba Ministerstvo zdravotnictví nakupovalo respirátory FFP3 za zhruba 80 korun, 83 korun, tak tady byly různé instituce, které nakupovaly za 350 korun, 400 korun.
Takže pak kde budeme srovnávat tu tehdejší cenu v čase a v místě obvyklou, tu tržní cenu. Já jsem ukazoval už v jednom pořadu tu volatilitu obrovskou cen. Možná to tady můžu znovu ukázat. Jak se vyvíjely ceny respirátoru na trhu v březnu a dubnu. (Ukazuje materiály.) To vychází skutečně z registru smluv. A tady vidíte ty křivky respirátorů FFP1, FFP2, FFP3, jakým způsobem se každý den ty ceny jak byly volatilní. Prakticky to bylo nikoliv standardní trh, toto není standardní trh, toto je burza. Toto je burza, kde ty ceny lítaly o stovky procent každý den v rámci všech veřejnoprávních institucí, které nakupovaly. Rád to každému poskytnu. My tu analýzu jsme si udělali. Dobře, že máme registr smluv, že se tam můžeme všichni podívat. A můžeme si skutečně srovnat ceny, za které nakupovalo Ministerstvo zdravotnictví a za které nakupovaly některá města, kraje, obce, nemocnice, atd., zkrátka všichni, kteří musí zveřejňovat svoje nákupy v registru smluv.

Takže myslím, že pak ta debata bude určitě o něčem jiném, než byla v těch posledních týdnech, kdy se různě konstruovaly nesmyslné příběhy, protože tady na tom je tom jasně vidět na těch datech, že tehdy zkrátka neexistovala cena v čase a místě obvyklá, tedy neexistovala žádná tržní cena. Prostě bylo to dáno tou naprosto krizovou situací a Ministerstvo zdravotnictví v tomto kontextu nakupovalo velmi výhodně, velmi výhodně dané ochranné prostředky.

Pokud jde o další věci, které se týkají, řekněme té skutečně zdravotní otázky epidemiologické oblasti, tak tady jsme - a to nechci jít do detailů, víte, jaká všechna opatření jsme přijali, restriktivní opatření velmi, ale podařilo se díky nim skutečně zastavit ten nárůst počtu pozitivních pacientů. Je jasné, že tato opatření k tomu bezesporu vedla, protože když se podíváme na jiné země, které ta opatření nezavedly, tak ten počet pozitivních nakažených je tam násobně vysoký, stejně jako počet úmrtí. Někdy se teď debatuje o tom, o té úmrtnosti, že v ČR zemřelo pouze zhruba 315 osob, že to je vlastně nic ve srovnání s jinými nemocemi, s chřipkou atd. Ale proč se to tak stalo, proč ten počet je tak nízký. Právě proto, že byla přijata ona opatření. A to je jasně zdokladatelné opět, nikoliv to není teorie. To je na základě skutečně srovnání s jinými zeměmi. Často se tady uvádí Švédsko. Krásná země. Švédsko, které šlo svou cestou, švédská cesta se tomu dneska říká. Bohužel ta švédská cesta je lemována nejvyšším počtem úmrtí od roku 1993, jak nyní zveřejnily švédské úřady.

Ve Švédsku v dubnu tohoto roku byla nejvyšší mortalita od roku 1993. A to je si třeba uvědomit. A pokud bychom ta opatření neudělali, tak bezesporu jsme na této švédské cestě, která z jejich pohledu - a já to nechci nikterak hodnotit je správná, byť se ukazuje a na základě nějaké prevalenční analýzy v rámci té společnosti švédské, že jejich imunizace, to znamená procento lidí, kteří mají protilátky, je zhruba 7%, přes 7 %, tak je otázka, jestli skutečně toto je něco, co můžeme brát jako správnou cestu, nejvyšší mortalita za dvacet let, a pouze sedmiprocentní prevalence protilátek ve společnosti. Já si nemyslím, že to je zkrátka to správné. Stejně tak se můžeme podívat na Belgii a na další země.

Takže právě proto, že jsme učinili ta opatření, tak ta mortalita u nás je takto nízká. A myslím si, že je to zcela zřejmé dnes snad každému. Pokud jde o ten vývoj do budoucna, tak my, víte, že jsme naplánovali plán rozvolnění těch restriktivních opatření, který dodržujeme, který plníme, tak jak jsme ho představili, tak přesně tak podle toho plánu jedeme. Něco jsme dokonce i urychlili, některá ta rozvolnění, protože ta epidemiologická situace se vyvíjí dobře. Nyní prakticky máme všechny provozy, rizikové provozy, různé činnosti, obchody atd. rozvolněny. Jediná výjimka jsou hromadnější akce, kde předpokládáme určitou restrikci nadále, protože vnímáme to výrazné riziko. Teď v pondělí byly rozvolněny akce do tři sta osob. Pokud vše dobře půjde, tak 8. 6. bychom chtěli navýšit ten počet na pět set osob. A od 22. 6. na tisíc osob. To je zatím nějaký výhled, který máme, pokud se ta situace bude vyvíjet dobře, tak můžeme se bavit ještě o nějakém dalším navýšení, ale určitě ne akce pod deset tisíc lidí v tomto létě, to jsme jasně avizovali, že je obrovské, obrovské riziko.

V České republice ta epidemiologická situace obecně je klidná - to je třeba říci. Ta data zveřejňujeme pravidelně a nechci je tady opakovat. Každý se na ně může podívat, jsou aktualizovány třikrát denně na našich stránkách, které stále doplňujeme. Dnes už tam jsou i informace z jednotlivých okresů, jak se ta epidemie vyvíjí, jaké jsou okresy zasažené. A máme dnes aktuálně zhruba dvě problematické lokality. Jedna je Praha, kde zaznamenáváme tak zvané komunitní šíření té nemoci, kde zkrátka nejsme často schopni dohledat kontakt daného pozitivního pacienta, protože zkrátka je to pacient, který se nakazil tímto komunitním způsobem, byť tady byly i některá ohniska nákazy, která jsme museli řešit společně s hygieniky a vyřešili. A aktuálně je tedy ta situace asi nejhorší na Karvinsku, kde jsme i ponechali určitá restriktivní opatření týkající se návštěv ve zdravotnických zařízeních, v sociálních službách a také omezení počtu osob na hromadných akcí na maximálně sto.

Na Karvinsku ta situace je komplikovaná - to je třeba říci. Dnes tam máme již přes tři sta pozitivně vyšetřených. Jsou to jak horníci OKD, tak jejich rodinní příslušníci. A musíme tu situaci bedlivě sledovat. Zatím se zde zdá, že ta nákaza se drží v rámci této účinné komunity. To znamená, nešíří se nějakým masivním způsobem do jiných okresů nebo krajů, byť tam některé kontakty jsou také zaznamenány. Hygienici na tom pracují a my musíme skutečně dnes se zaměřit - a to je možná další věc, která by z toho měla vyjít, že určitě nechceme - a já určitě jako ministr zdravotnictví nechci při nějakých budoucích vlnách vypínat tak zvaně celou republiku, vypínat ekonomiku, dělat ta plošná restriktivní opatření, pokud to nebude naprosto nezbytně, nezbytně nutné, ale skutečně zaměřit se na ty lokality, ta lokální ohniska, což teď přesně děláme ve spolupráci s armádou. Třeba v případě Karviné, kde jsme využili několik odběrových týmů, kde jsme odebrali 2 500 tisíce osob. Skutečně velké plošné testování. Nyní připravujeme retestování těch negativních osob z daného vyšetření na začátek června, tak abychom si byli jisti, že tam nedošlo k nějakému dalšímu navýšení počtu osob. To znamená opět budeme přes dva tisíce lidí retestovat - a to si myslím, že je ta cesta. Skutečně, zaměřit se na ta lokální ohniska, tam provést masivní testování, umístit lidi do izolace, do karantény, ty jejich kontakty a zamezit tomu, aby došlo k nějakému šíření té nákazy do dalších míst z daných ohnisek.

Zatím se nám to daří. Podařilo se nám to v Chebu, podařilo se nám to v Domažlicích, podařilo se nám v Mariánských Lázních, podařilo se nám to v několika ohniscích v Praze, ve Středočeském kraji, a věřím tomu, že se nám to podaří i v případě Karvinska. My nemůžeme samozřejmě vyloučit, že tato ohniska se tady budou vyvíjet, respektive, že se tady budou objevovat, bude to bezesporu i souviset možná i s rozvolněním cestování, je to něco, kde se také určité riziko zvýší. Ale my jsme připraveni a bezesporu využíváme a budeme využívat i nástroje chytré karantény. O tom bych možná hovořil jako o posledním tématu. Právě proto, že nyní máme onu strategii řešit v lokalitě dané to v ta ohniska, tak nám velmi pomáhá právě chytrá karanténa. Už nyní - já myslím, že to může tady potvrdit pan hejtman Vondrák, který se k tomu i vyjadřoval, že skutečně chytrá karanténa nám velmi pomohla právě i v rámci řešení té lokality na Karvinsku, kde i bylo provedeno několik tisíc telefonických hovorů. Byly vyvolány ony vzpomínkové mapy atd., nechci tady o tom hovořit do detailu.

A zkrátka ta chytrá karanténa, byť zatím je v tom, řekněme režimu jedna, nula, není úplně to tak robustní mechanismus, tak pomohla právě v těchto místech. My tu chytrou karanténu bezesporu chceme dále rozvíjet, a je to jeden z těch pilířů, který chceme postavit, aby byl robustní, abychom byli na základě toho schopni čelit té případné druhé vlně, anebo i dalším infekčním chorobám.

To není pouze o COVIDu. Tady může přijít další nějaký infekční agens. Tady může být jakákoliv jiná hrozba. A my tady potřebujeme mít jasný mechanismus. Nám už se podařilo vybudovat prakticky na zelené louce velké množství věcí v průběhu této epidemie, s ÚZISem jsme vytvořili skutečně masivní informační systém ISIN, kde se předávají data z laboratoří, z krajských hygienických stanic, z nemocnic. Mapujeme kapacity intenzívní péče, máme Národní dispečink intenzívní péče. Víme v každém okamžiku, kolik máme kde pacientů s COVIDem, v jakém stavu, jestli je to lehký stav, středně těžký stav, těžký stav. Jestli ti pacienti jsou umístěni na umělé plicní ventilaci. Jestli jsou umístěni na mimotělním oběhu ECMO. Toto všechno máme a tato data nezpracováváme, máme je k dispozici, máme je online, to tady nikdy nebylo.

A ukazuje se, že samozřejmě i elektronizace zdravotnictví je jedna z cest, jak se připravit právě na podobné hrozby. Tady určitě my budeme chtít pokračovat v té elektronizaci, ve sdílení dat. Vytvořili jsme e-žádanku jakožto nástroj, kde zkrátka se můžou zrychlit ty procesy indikování pacienta, vyšetření pacienta, zjištění výsledků. E-žádanka je takto používána. Takže to jsou snad také věci, které jsou velmi důležité, které i díky této krizi se akcelerovaly, nastavily a fungují bych řekl. Samozřejmě mají celou řadu ještě nedostatků, ale fungují obecně velmi dobře. A díky tomu jsme byli schopni tu situaci zvládat, byť na začátku to bylo velmi složité.

A právě chytrá karanténa je jeden z těch nástrojů, který nám v tom pomůže. S těmi doplňkovými nástroji jako je e-rouška, mapy.cz, vzpomínkové mapy a tak dále. Tak jsme schopni díky tomu, pokud to dobře bude fungovat, a já věřím tomu, že ano, že uděláme všichni maximum pro to, aby se ta chytrá karanténa dva nula postavila tak, jak si ji představujeme v rámci krajských hygienických stanic v rámci Ministerstva zdravotnictví tak, aby nám sloužila k tomu, abychom byli schopni trasovat co nejrychleji pozitivní kontakty, respektive pozitivní pacienty a jejich kontakty maximálně do 24 hodin tak, aby zkrátka se ta nemoc nemohla rozšířit v rámci daných lokalit, daných ohnisek někam dál do republiky. Zatím se to skutečně daří. Děláme na tom všichni maximum. Protože ta práce neskončila, ona bude pokračovat v těch následujících měsících.

Spolupracujeme s armádou, která se ukázala býti jako velmi dobrým partnerem se svojí zkušeností z krizového řízení. Takže tam jsme na jedné lodi. A ukazuje to také na to, že při řešení těchto krizových situací je nutná nadresortní spolupráce. To není jenom otázka zdravotnictví, ale kdy se zapojují další resorty, další složky tak, abychom tu situaci zvládli. Takže tolik za mě. Případně jsem připraven odpovědět na dotazy.

A dovolte, abych na závěr poděkoval všem občanům za jejich trpělivost a odpovědnost v průběhu této krize. A hlavně všem zdravotníkům za jejich práci, kterou odvedli. A jsem rád, že se nám podařilo české zdravotnictví provést tou krizí bez zásadních problémů. Děkuji za pozornost.