Vážený pane místopředsedo, předkládám vám společně s Ministerstvem zahraničních věcí k projednání a ke schválení návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany na území členských států Evropské unie, v Iráku, Kuvajtu a Kosovu do roku 2024 s výhledem na rok 2025 a na pobyt příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny a členských států Evropské unie na území České republiky do roku 2023, který schválila vláda dne 16. listopadu 2022 usnesením číslo 946. Návrh mandátu vychází ze zahraničně politických a bezpečnostních priorit České republiky, které jsou výrazně ovlivněny ruskou agresí proti Ukrajině.  I z tohoto důvodu je prioritou předkládaného návrhu pomoc s výcvikem ukrajinských vojáků, a to v zájmu úspěšného boje proti ruskému agresorovi. Ostatně naše vláda byla opakovaně vyzývána, ať tu pomoc rozšíří nejenom o pomoc vojenskou, humanitární, ale i o další typ pomoci, takže tak plníme to, k čemu jsme byli vyzýváni.

Evropská unie schválila 17. října asistenční misi pro Ukrajinu zaměřenou na výcvik ukrajinských vojáků na území členských států Evropské unie. Zájem o zapojení do mise už vyjádřila více než polovina členských zemí Evropské unie, vedle zemí střední a východní Evropy jsou to například Španělsko, Francie, Portugalsko, Nizozemsko, Irsko, Itálie či Lucembursko. Náš příspěvek Ukrajině v přípravě vojáků navrhujeme realizovat ve dvou částech. V první části navrhujeme vyčlenit do 55 osob pro působení v asistenční misi pro Ukrajinu na území jiných členských států Evropské unie, a to do roku 2024. Jedná se o vojáky, kteří by byli vysláni do velitelských struktur této mise, případně o instruktory a malé výcvikové týmy, které by působily na území Evropské unie. Druhá část by se měla týkat výcviku ukrajinských vojáků na našem území, který souvisí s návrhem na schválení pobytu do 800 osob na území České republiky. Aktuální domluva s ukrajinskou stranou je, že by se jednalo o rozsah pěti čtyřtýdenních výcvikových cyklů uskutečněných na území České republiky do konce roku 2023. Výcvik příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny na území České republiky organizujeme na základě bilaterálních jednání s Ukrajinou, předpokládáme následné převedení pod asistenční misi Evropské unie, i poté bude tedy výcvik pokračovat na území České republiky.

Přes uvedené priority v podobě pomoci Ukrajině samozřejmě nelze opomíjet podíl mezinárodních organizací na stabilizaci bezpečnostní situace v dalších krizových regionech. Mám konkrétně na mysli oblast Blízkého a Středního východu nebo některé země západního Balkánu. V létě schválily vláda a obě komory Parlamentu mandát na působení v zahraničních operacích do roku 2024. Během předkládání návrhu vládě, a ostatně i kolegům na výboru, jsem zdůraznila, že návrh na zapojení našich vojáků v EUTM v Mali a Iráku případně předložím samostatně v podzimních měsících.

Bohužel situace v Mali je ještě složitější, než byla v létě a aktuálně není vyhlídka na její výrazné zlepšení. Proto tedy bude naše působení ve výcvikové misi Evropské unie v Mali ukončeno ke konci letošního roku.

Vnitropolitická situace v Iráku sice zůstává, je nadále složitá. Nicméně určitý pokrok tam nastal a v polovině října byl konečně tedy zvolen i irácký prezident a irácký parlament schválil vznik nové vlády. Iráčtí představitelé již netrvají na ukončení spojenecké přítomnosti v zemi a řada z nich naopak tuto pomoc oceňuje a podporuje a všichni naši významní spojenci v rámci aliance navíc potvrdili, že budou v Iráku i nadále pokračovat. Z tohoto důvodu navrhuji pokračování naší vojenské přítomnosti v Iráku za účelem poskytování poradenství a výcviku místním složkám také v letech 2023 a 2024, a to v počtu do dvaceti osob. Mandát pokrývá rovněž Kuvajt, protože tam jsou umístěny prvky velitelské struktury koaliční operace.