Ministryně Langšádlová: Priority v rámci předsednictví ČR v Radě EU

03.02.2022 17:02 | Tisková zpráva

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dnes představilo své priority v rámci nadcházejícího předsednictví České republiky v Radě EU.

Ministryně Langšádlová: Priority v rámci předsednictví ČR v Radě EU
Foto: Hana Brožková
Popisek: Kandidátka na ministryni pro vědu a výzkum Helena Langšádlová

Stěžejnými tématy, která zazněla ve čtyřech panelech na kulatém stolu v Národní technické knihovně, jsou oblasti vysokoškolského vzdělávání, výzkumu, regionálního školství a mládeže. Kulatý stůl zahájil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík společně s ministrem pro evropské záležitosti Mikulášem Bekem a ministryní pro vědu, výzkum a inovace Helenou Langšádlovou.
„Předsednictví každé členské země je velmi prestižní záležitostí, neboť dává předsednické zemi příležitost vést Radu EU a zásadním způsobem tak ovlivňovat dění v EU. To, jak předsednictví zvládneme, značně ovlivní pověst našeho státu jak na domácím, tak na zahraničním poli. Máme proto jedinečnou příležitost představit naše priority, ať už v oblasti výzkumných infrastruktur, digitalizace systému vzdělávání nebo mezigenerační solidarity,“ řekl v úvodu akce ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík.

Tématem úvodního bloku k vysokoškolskému vzdělávání bylo pokračování boloňského procesu, možnosti uznávání vzdělání, zavádění takzvaných mikrocertifikátů, což jsou doklady o výsledcích transparentně posouzeného krátkodobého studia, a další kroky pro dosažení takzvaného Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025.

V oblasti výzkumu a vývoje se diskutovalo hlavně o výzkumných infrastrukturách a synergiích ve financování výzkumu, vývoje a inovací.

„Abychom byli i do budoucna prosperující části světa, tak musíme na úrovni jednotlivých členských států spolupracovat a musíme investovat právě do oblastí, o kterých jsme dnes mluvili, tedy do vědy, výzkumu, vzdělávání a inovací, a i proto byla v oblasti výzkumu a vývoje zvolena témata velkých významných infrastruktur a financování,“ upřesnila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová a pokračovala: “Musíme také vedle národních prostředků velmi dobře využívat i ty evropské, a hlavně je využívat efektivně tak, abychom byli schopni díky investicím do uvedených oblastí budovat ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou a řešit ekonomické výzvy, které před námi jsou, ať už je to změna klimatu, digitalizace, bezpečnost v kybernetickém prostoru a další společenské výzvy,“ dodala ministryně Langšádlová.

V bloku věnovanému školnímu vzdělávání se diskuse zaměřila především na digitalizaci vzdělávání a posílení takzvaného well-beingu žáků i učitelů, na zamezení předčasných odchodů ze vzdělávání a na podporu otevřeného a kvalitního vzdělávání, které povede k úspěchu pro všechny.

V oblasti mládeže se chce MŠMT zaměřit na mezigenerační dialog a solidaritu, a také na podporu letošního Evropského roku mládeže. K vyhodnocení Roku mládeže pak uspořádá Česká republika společně s Evropskou komisí a Evropským parlamentem 6. prosince závěrečnou akci.

„V přípravě předsednictví přikládám velkou váhu spolupráci vlády a akademické sféry, a to jak v expertní rovině, tak i v logistice. Mezi tématy českého předsednictví v radě Evropské unie chceme komunikovat oblast kyberbezpečnosti, oblast klimatické politiky, a to například odlesňování nebo ukládání oxidu uhličitého. Zvažována je také možnost uskutečnit některé akce mimo Prahu tak, abychom české předsednictví více přiblížili české veřejnosti. A právě v takových případech se nabízí spolupráce s univerzitami v jednotlivých regionech," řekl na tiskové konferenci ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.

Jednou z akcí českého předsednictví, která se uskuteční mimo Prahu, bude i letošní celosvětová konference o problematice výzkumných infrastruktur ICRI (International Conference on Research Infrastructures), která se uskuteční v říjnu letošního roku v Brně. Stěžejními tématy ICRI 2022 budou mobilizace výzkumných infrastruktur v reakci na pandemii Covid-19 a role výzkumných infrastruktur v ekonomické obnově a posilování připravenosti světové populace reagovat na budoucí krizové scénáře a krizové události.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Michal Zuna byl položen dotaz

Jaká je podle vás pravděpodobnost, že na nás Rusko zaútočí?

Tvrdíte, že je třeba si ho držet co nejdál od těla, to nerozporuji, na druhou stranu, myslíte, že má Ukrajina šanci ho vojensky porazit i se vší pomocí od jiných států, včetně nás? Protože zatím to tak nevypadá a je mi tak Ukrajiny i líto. Myslím, že vyhasí strašně moc životů a ,,zbytečně", že tato ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Okamura (SPD): Lže premiér Fiala, nebo je úplně mimo?

10:21 Okamura (SPD): Lže premiér Fiala, nebo je úplně mimo?

Reakce na svém veřejném facebookovém profilu na prohlášení premiéra Fialy v OVM, že v dalším období …