Stěžejnými tématy, která zazněla ve čtyřech panelech na kulatém stolu v Národní technické knihovně, jsou oblasti vysokoškolského vzdělávání, výzkumu, regionálního školství a mládeže. Kulatý stůl zahájil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík společně s ministrem pro evropské záležitosti Mikulášem Bekem a ministryní pro vědu, výzkum a inovace Helenou Langšádlovou.
„Předsednictví každé členské země je velmi prestižní záležitostí, neboť dává předsednické zemi příležitost vést Radu EU a zásadním způsobem tak ovlivňovat dění v EU. To, jak předsednictví zvládneme, značně ovlivní pověst našeho státu jak na domácím, tak na zahraničním poli. Máme proto jedinečnou příležitost představit naše priority, ať už v oblasti výzkumných infrastruktur, digitalizace systému vzdělávání nebo mezigenerační solidarity,“ řekl v úvodu akce ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík.

Tématem úvodního bloku k vysokoškolskému vzdělávání bylo pokračování boloňského procesu, možnosti uznávání vzdělání, zavádění takzvaných mikrocertifikátů, což jsou doklady o výsledcích transparentně posouzeného krátkodobého studia, a další kroky pro dosažení takzvaného Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025.

V oblasti výzkumu a vývoje se diskutovalo hlavně o výzkumných infrastrukturách a synergiích ve financování výzkumu, vývoje a inovací.

„Abychom byli i do budoucna prosperující části světa, tak musíme na úrovni jednotlivých členských států spolupracovat a musíme investovat právě do oblastí, o kterých jsme dnes mluvili, tedy do vědy, výzkumu, vzdělávání a inovací, a i proto byla v oblasti výzkumu a vývoje zvolena témata velkých významných infrastruktur a financování,“ upřesnila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová a pokračovala: “Musíme také vedle národních prostředků velmi dobře využívat i ty evropské, a hlavně je využívat efektivně tak, abychom byli schopni díky investicím do uvedených oblastí budovat ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou a řešit ekonomické výzvy, které před námi jsou, ať už je to změna klimatu, digitalizace, bezpečnost v kybernetickém prostoru a další společenské výzvy,“ dodala ministryně Langšádlová.

V bloku věnovanému školnímu vzdělávání se diskuse zaměřila především na digitalizaci vzdělávání a posílení takzvaného well-beingu žáků i učitelů, na zamezení předčasných odchodů ze vzdělávání a na podporu otevřeného a kvalitního vzdělávání, které povede k úspěchu pro všechny.

V oblasti mládeže se chce MŠMT zaměřit na mezigenerační dialog a solidaritu, a také na podporu letošního Evropského roku mládeže. K vyhodnocení Roku mládeže pak uspořádá Česká republika společně s Evropskou komisí a Evropským parlamentem 6. prosince závěrečnou akci.

„V přípravě předsednictví přikládám velkou váhu spolupráci vlády a akademické sféry, a to jak v expertní rovině, tak i v logistice. Mezi tématy českého předsednictví v radě Evropské unie chceme komunikovat oblast kyberbezpečnosti, oblast klimatické politiky, a to například odlesňování nebo ukládání oxidu uhličitého. Zvažována je také možnost uskutečnit některé akce mimo Prahu tak, abychom české předsednictví více přiblížili české veřejnosti. A právě v takových případech se nabízí spolupráce s univerzitami v jednotlivých regionech," řekl na tiskové konferenci ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.

Jednou z akcí českého předsednictví, která se uskuteční mimo Prahu, bude i letošní celosvětová konference o problematice výzkumných infrastruktur ICRI (International Conference on Research Infrastructures), která se uskuteční v říjnu letošního roku v Brně. Stěžejními tématy ICRI 2022 budou mobilizace výzkumných infrastruktur v reakci na pandemii Covid-19 a role výzkumných infrastruktur v ekonomické obnově a posilování připravenosti světové populace reagovat na budoucí krizové scénáře a krizové události.