Děkuji, pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládaný návrh zákona byl vypracován s cílem řešit situaci zaměstnavatelů, u kterých v této souvislosti došlo ke značnému propadu obchodní činnosti a kteří jsou vystaveni riziku vysokých ekonomických ztrát. Vláda již přijala řadu opatření s cílem likviditu postižených subjektů podpořit, zejména formou poskytnutí úvěrů s garancí státu, nebo také zejména program Antivirus, který kompenzuje část vyplacených náhrad mezd. Proto ale navrhujeme jako další opatření, aby se jako podpora zaměstnavatelů umožnilo zaměstnavatelům odložit platby pojistného na sociální zabezpečení, které zaměstnavatel odvádí ze svého vyměřovacího základu do 20. dne následujícího kalendářního měsíce na příslušný účet okresní správy sociálního zabezpečení. Navržená právní úprava se týká pojistného stanoveného v sazbě 24,8 % hrubé mzdy za měsíce květen, červen, červenec tohoto roku. A lhůta pro úhradu tohoto pojistného je stanovena nejpozději do 20. října. Pokud k doplacení dlužného pojistného dojde v takto stanovené lhůtě, tedy do 20. října tohoto toku, zaměstnavatel zaplatí za pozdní úhradu pojistného jen 20 % penále, které je stanoveno v § 20 zákona o pojistném na sociální zabezpečení, což odpovídá navýšení o úrok přibližně ve výši 4 % p. a. Jinými slovy, namísto penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, by penále za prodlení činilo jen 0,01 % za každý kalendářní den částky, tzn. pětinu.

Z důvodu zachování ekonomické motivace k placení pojistného zaměstnavateli se nenavrhuje úplné zrušení placení penále, ale jeho podstatné snížení, jak jsem právě uvedla. Pokud bych to měla shrnout jednou větou: Jedná se za účelem posílení likvidity firem o rychlou výhodnou půjčku ze strany státu bez jakékoliv administrativní zátěže. Zachována však zůstává povinnost zaměstnavatele srazit zaměstnanci z jeho vyměřovacího základu pojistné a odvést jako plátce toto pojistné stanovené v sazbě 6,5 % hrubé mzdy do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, opět na účet okresní správy sociálního zabezpečení. Pokud zaměstnavatel do této lhůty, tzn. do 20. října, toto pojistné neuhradí, je povinen zaplatit penále ve standardní výši, tzn. již zmiňovaných 0,05 % dlužné částky denně, která odpovídá přibližně 18procentní roční úrokové míře.

S cílem zjednodušit administrativní postupy související s placením pojistného a předkládáním přehledů o výši a platbě pojistného jsou dále navrhovány dvě dílčí změny.

Ta jedna se týká zavedení povinnosti zaměstnavatele předkládat přehled o pojistném výlučně elektronicky, což zejména umožní České správě sociálního zabezpečení mít údaje od zaměstnavatele k dispozici v co nejkratším čase. Zpracování přehledů o výši pojistného zaslaných v papírové podobě je administrativně náročné, na tom se asi shodneme, a dosavadní praxe ukazuje, že elektronický způsob podávání dokumentů od zaměstnavatelů vůči České správě sociálního zabezpečení během posledních několika let prakticky samovolně a na bázi dobrovolnosti v naprosté většině již nahradil klasickou papírovou formu.

V souvislosti s eNeschopenkou, kterou jsme v rekordním čase zavedli k 1. lednu tohoto roku - a myslím, že se velmi v té koronakrizi osvědčila - je již pro všechny zaměstnavatele stanovena povinnost předkládat podklady pro výpočet nemocenského výlučně elektronicky, takže nyní zaváděná elektronická forma přehledů by neměla působit zaměstnavatelům žádné problémy. Dále se navrhuje zrušení možnosti úhrady pojistného v hotovosti na okresní správě sociálního zabezpečení. Zabezpečování plateb v hotovosti na okresní správě je náročné na lidské zdroje a bezpečnostní opatření, a tím značně nákladné, neefektivní a navíc v podobě epidemie vysoce rizikovou aktivitou z pohledu možného přenosu nákazy onemocnění COVID-19. Ráda bych zmínila, že v této souvislosti je podáván pozměňovací návrh paní poslankyně Aulické Jírovcové, který velmi podporujeme, a pevně doufáme, že tato dvě zjednodušení a řekněme elektronizace budou zavedeny do našeho systému trvale.

Co se týká dopadů návrhu zákona na státní rozpočet, očekává se, že navrhované opatření nebude mít žádný vliv na příjmy z pojistného, neboť samotné pojistné bude zaplaceno později než ve stanoveném termínu, ale stále v roce 2020. Negativní dopad navrhovaného opatření se projeví v případech, kdy zaměstnavatelé neplatili pojistné řádně v příjmech z penále, jehož výše je snížena o 80 %. Výpadek tohoto příjmu ale nepřevýší jednotky milionů korun měsíčně. Nicméně s ohledem na specifickou situaci není možné dopředu odhadovat případné chování zaměstnavatelů při schopnosti plnění povinnosti placení pojistného bez navrhovaného opatření a také při jeho realizaci. To považujeme za důležité zmínit.

Účinnost zákona se navrhuje z důvodu časové naléhavosti dnem vyhlášení u těch ustanovení, které se týkají odložení splatnosti, a u ostatních ustanovení se předpokládá účinnost 1. června 2020.

V této souvislosti bych kromě mého stanoviska k pozměňovacím návrhům paní poslankyně Aulické Jírovcové ráda uvedla, že k tomuto návrhu zákona byl také uplatněn koaliční pozměňovací návrh k takzvanému ošetřovnému. Víte, že tu několik týdnů diskutujeme, a minulý týden se nepovedlo, přijat pozměňovací návrh, který by upravil podmínky nároku na ošetřovné pro děti v mateřských školkách nebo školách v měsíci květnu a červnu. Nicméně tento pozměňovací návrh, který je předložen vládními poslanci, upravuje nebo sjednocuje postup nároku na ošetřovné u všech zařízení pro děti do 13 let, protože asi víte, že první a druhý stupeň mají jiné režimy, školky, dětské skupiny taky jiné režimy, to znamená školní a předškolní děti. Chceme umožnit rodičům nadále čerpat ošetřovné, pokud dítě neumístí z vážných důvodů, a ty definujeme zejména jako možnost ohrožení zdraví dítěte nebo zdraví jiných členů domácnosti v důsledku výskytu koronaviru. Jako další důvod k neumístění dítěte v zařízení předškolním nebo školním, a tím pádem z toho plynoucí nárok na ošetřovné, stanovujeme provozní důvody na straně školy nebo jiného zařízení, například z důvodu kapacity, může se stát, že dítě nebude přijato do školky nebo do školy z různých důvodů, proto se domníváme, že by i v těchto situacích nárok na ošetřovné ve výši 80 % měl platit. Pak tu máme ještě vyjmenované jiné vážné důvody na straně rodiče, například nemožnost skloubit omezenou školní docházku, například tři hodiny denně, se zaměstnáním, kde standardní pracovní doba je osm hodin denně. Důvody uvede rodič, pokud bude tento pozměňovací návrh přijat, na předepsaném tiskopise vydaném Českou správou sociálního zabezpečení v rámci měsíčního výkazu čerpání ošetřovného, a pak za těchto podmínek, dojde-li ke schválení, bude umožněno čerpat právě za těchto podmínek, jsou to ty tři hlavní okruhy, ošetřovné zpětně od 1. května do konce června, jak máme platný mimořádný zákon ohledně vyššího ošetřovného.

Asi nemusím zmiňovat, že tento koaliční pozměňovací návrh Ministerstvo práce a sociálních věcí také podporuje. Osobně jej velmi podporuji a budu velmi ráda, když bude přijat.

Třetí věc, kterou bych ráda v této souvislosti zmínila, tak na úrovni koaliční rady finišujeme takzvaný program Antivirus C, který by měl být určen k podpoře firem, které se snaží fungovat a rozjely svůj provoz. Chtěli bychom, aby tato podpora byla maximálně administrativně nenáročná, to znamená, že v tuhle chvíli pracujeme s návrhem, že by ta podpora měla být vyplácena přes automatické odpuštění záloh na sociální pojištění. A pevně doufám, že v příštích dnech vláda tento návrh zákona, protože by se opět jednalo o změnu zákona, schválí a vyšle do této ctěné Sněmovny.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za pozornost a prosím o vaši podporu a schválení zákona ve zkráceném jednání. Děkuju.