Děkuji za slovo, děkuji za sjednání pořádku, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já jsem dnes celý den od rána trpělivě naslouchala. Já jsem si dělala poznámky. Nebudu nikoho jmenovat, možná, kdyby mně náhodou utkvěl, nějaká myšlenka konkrétně. Budu se spíš vyjadřovat ke všem. Myslím, myšlenka předřečníků, tak ho oslovím přímo.

Ale spíš jsem si dělala poznámky a chtěla bych se vyjádřit k zásadním věcem, které tady zazněly. My jsme připravili dobrý rozpočet, rozpočet, který zohledňuje priority této vlády a doby, kdy tato země měla špatné rozpočty, pane předsedo Kalousku, ty jsou naštěstí pryč. A já ty roky připomenu, kdy jsme tady měli 150 mld. schodek a měli jsme nejvyšší zadlužení země vůbec v historii. Nebudu se věnovat příjmům, protože ani ze strany opozice nezaznělo zpochybnění příjmů, odhadu příjmů. No bodejť by zaznělo, když vychází z makroekonomické predikce, kterou opakovaně za realistickou, což je nejvyšší hodnocení, označil nově vzniklý výbor pro rozpočtové prognózy. A samozřejmě na základě té makroekonomické predikce se potom provedl odhad těchto příjmů, konzervativní odhad příjmů, takže se příjmové stránce věnovat nebudu, kromě toho, že se vyjádřím ke složené daňové kvótě, jak o ní hovořil pan poslanec Skopeček. Takže postupně.

Budu se věnovat především výdajové stránce. Zaznívalo tady projídání budoucnosti, zaznívalo tady kupování si voličů, uplácení voličů a podobné jiné výrazy. A já si kladu otázku - není to spíš splacení starých dluhů? Toho, kdy se snižovala valorizace důchodů, toho, kdy se podfinancovávalo školství, tak jak o tom tady hovořila paní poslankyně Valachová, toho, kdy se sahalo na platy pracovníků ve veřejném sektoru. Já si to pamatuji a pamatuji si i to, jak se sahalo na platy ozbrojeným složkám a oni si to pamatují, když za mnou chodí s různými požadavky a diskusemi, tak o tom velmi mluví. Klaďme si otázku, jestli jsme tím i neohrožovali bezpečnost země.

Jaké priority v tomto rozpočtu jsou. A hned budu klást otázku, případně jestli jsme tyto priority neměli zohlednit a jestli jsme zrovna na tyto částky měli sáhnout. Měli jsme sáhnout na navýšení důchodů, neměli jsme zvyšovat důchody o 918 korun v průměru? 570 korun je částka, kterou dostanou všichni v rámci tzv. solidární participace na důchodech. Ano? Měli jsme to udělat? No určitě ne. Měli jsme nefinancovat reformu regionálního školství, kterou schválila Poslanecká sněmovna před posledními parlamentními volbami, jejíž nejvyšší součástí je částka větší než 22 mld. na platy učitelů a na navýšení počtu učitelů o 16 tisíc? Takže to jsme také neměli udělat? Neměli jsme dát dalších asi 7 nebo 8 mld. na investice do školství? Neměli jsme navýšit platy ve veřejném sektoru zhruba o částku asi 30 mld. a tak, že jsme to tentokrát neudělali skokově, ale skutečně jsme v podstatě navýšili podle toho, které skupiny těchto složek mají ty platy nejnižší, když jsme jim je před lety, před více než pěti lety snižovali a pořád jsme to ještě pořádně nedohnali s ohledem na růst ekonomiky.

Samozřejmě, že jsme nerezignovali ani na oblast investic. A tady se projevují právě ty hrátky s čísly. Z národních zdrojů, to znamená nepočítáme fondy Evropské unie, dáváme do investic téměř 80 mld. Říkám z národních zdrojů. A podíváme-li se poctivě na ta čísla, tak je to nejvíc za posledních deset let. Slyšeli jsme od pana předsedy Kalouska, že je to méně než v krizových letech. Ale on dobře ví jako bývalý ministr financí - dělal tu práci více než šest let, takže ji zná velmi dobře, sestavoval několik státních rozpočtů - tak dobře ví, že nelze srovnávat skutečnost a plán, že si musíme srovnat plán jednotlivých let anebo skutečnost. A podíváme-li se na ten rok 2015, který tu zazněl, ale já mohu jmenovat i 2008 nebo 2009, protože to také často zaznívá, tak v podstatě vidím - a já ty grafy tady mám, mám ta čísla vytažená ze státní pokladny - ta částka 175 mld. byla složena z velké části z evropských peněz, protože v tom období se překrývala dvě programovací období a z národních zdrojů tam šlo pouhých 37 mld. To znamená ty peníze se musely dovybrat a vlastně začínalo další programovací období. Takže to je ta celá pravda. My z národních zdrojů dáváme téměř 80 mld. na investice a počítáme a prognózujeme, i když se evropské peníze těžko dají odhadovat, celkovou částku větší než 122 mld. A stejná situace byla i v letech 2008, 2009, kdy se nám překrývala jednotlivá programovací období. A to tady vůbec nechci rozpitvávat, držím se tématu dnešní schůze, nechci rozpitvávat to, že na čerpání měly vliv i problematické regionální operační programy v té době, ROPy, kde padla celá řada trestních oznámení. To nechávám v podstatě stranou.

Mluvíme-li o těch starých časech, o podílech investic na HDP, tak ano, v roce 2009 kapitálové výdaje měly podíl 11,4 % HDP. Ale za jakou cenu? V roce 2010 bylo makro 2,3 a byl čtyřnásobný deficit než dnes, kdy máme makro 3 %. Tento rozpočet je postavený na makru 3 % a máme deficit 40 mld., což je 0,7 % HDP. Tehdy bylo 150 mld. při makru 2,3. A o opatřeních, která se v té době zvolila, radši pomlčím, protože si je všichni a hodně z nás dobře pamatujeme.

A teď k dalším hodnocením, která padala. My nemáme dnes v podstatě - Tehdy v době krize, v tom období, o kterém hovoříme, bylo strukturální saldo minus 3,2 % HDP. Opakuji, minus 3,2 % HDP. Dnes máme - a pan předseda Kalousek často používá termín strukturální saldo, to je saldo očištěné od vlivu ekonomického cyklu - máme víc než plus 1 % HDP. Dokonce letos to bylo 1,6, v příštím roce plánujeme něco kolem 1 %.

A teď k podstatným informacím. Tady bylo srovnáváno Slovensko, Německo. Slovensko i Německo mají horší stav veřejných financí než Česká republika. Toto je situace v letošním roce. (Ukazuje graf.) Ten červený puntík je průnik státního dluhu a veřejného přebytku, přebytku veřejných financí resp. přesně, přebytku veřejných financí, to znamená financí jako celek - státního rozpočtu, rozpočtů krajů, měst a obcí, veřejných fondů, veřejných institucí. Stát vybere daně a přerozdělí je podle RUDu a podle dalších transferů, to znamená zabezpečí příjmy a jako celek hospodaříme v přebytku. A nepoužívejme prosím vás tady laciné věty typu, kdo hospodaří lépe nebo hůře. Všichni hospodaříme, jak nejlépe umíme. A Česká republika bude příští rok na třetím místě. Je na místě lepším než Slovensko a Německo v celkovém přebytku veřejných financí. Tak prosím vás, používejme poctivé informace a poctivá čísla.

To, že Ministerstvo financí připravilo a tato vláda schválila a předložila Poslanecké sněmovně deficitní státní rozpočet, má jasný důvod.
Příjmy se nastavují konzervativně. To, že je nikdo nenafukuje, nemůže si dovolit ministr financí nafouknout příjmy. A pan exministr Kalousek to určitě velmi dobře ví. Notabene od 1. ledna 2018 hlídá toto ještě nezávislý orgán Výbor pro rozpočtové prognózy. Ministerstvo financí bylo tím, kdo inicioval vznik tohoto výboru včetně Národní rozpočtové rady. Nemuseli jsme tak učinit. Tu povinnost ze zákona doposud nemáme. Tuto povinnost mají pouze země eurozóny. My jsme tak učinili, protože jsme chtěli nezávislou konzultaci. Chtěli jsme někoho, nějakou autoritu, která řekne, jak naše čísla si stojí. A ta opakovaně řekla, že jsou realistická. Takže konzervativní příjmy a oproti tomu jdou maximální výdaje. Proto už několikátý rok ve výsledku dopadáme lépe, než je plán. To není projev nepokory, nepokory a neúcty vůči této Poslanecké sněmovně. Připravovali jsme rozpočet s maximální přesností a s maximální odpovědností. To je výsledek právě těchto poměrů: konzervativní příjmy, maximální výdaje. A samozřejmě do toku peněz vstupuje celá řada neznámých. Loni nás zaskočil dvojnásobný ekonomický růst. Letos nás zaskočil obrovský růst objemu mezd. A samozřejmě tou největší neznámou je tok evropských peněz. My nejsme schopni přesně ovlivňovat tento tok, který vstupuje. Proto já říkám, že i letošní rozpočet, který je plánován, myslím rok 2018, s padesátimiliardovým deficitem, tak věřím tomu, samozřejmě pořád ještě čekáme na kompletní peníze evropské, tak věřím tomu, že se přiblížíme velmi nule.

Jsou napadány výdaje, růst výdajů. My nemůžeme v žádném případě porovnávat absolutní částky. Proč? No protože nám v důsledku růstu průměrné mzdy roste valorizační vzorec pro důchody, rostou nám mandatorní výdaje. A to je přece logické. Tak snížíme důchody? Toto je největší částka mandatorních výdajů včetně dalších výdajů ze sociální oblasti. Takže nelze posuzovat absolutní částky. Ale co lze posuzovat, je procento vůči HDP. (Ministryně ukazuje grafy.) A to je nižší. Máme nižší procentuální výdaje oproti procentu HDP.

Pořád je tady citován nebo opakovaně citován vlastně růst výdajů, co se týče výdajů vlády. Já jsem to tu ukazovala už při prvním čtení, pouze to zopakuji, abych připomněla tato fakta. Já jsem si provedla - protože vláda naše přistoupila jako první, přistoupila k tomu, že provádí redukci míst ve veřejné správě. Redukovali jsme takzvané mrtvé duše podle určitého vzorce, který jsem vysvětlovala. Ponechali jsme pouze na fluktuaci tři procenta. V "Neobsazená místa" ve výši tři až pět procent vážeme peníze až na obsazení tohoto místa a nad pět procent jsme všechna místa škrtli. Získali jsme tím úsporu 1 300 míst, což odpovídá částce 3,4 miliardy, ale nelze to prostě vydělit, protože samozřejmě jsou do toho započítány i ty peníze, které budou nabíhat postupně. Já samozřejmě v tomto úsilí hodlám pokračovat. Už v lednu vyzvu svoje vládní kolegy k dalším úsporám. A jenom pro sebe jsem si a pro tuto ctěnou Poslaneckou sněmovnu jsem si udělala srovnání míst mezi rokem 2013, který bývá tak často zaklínán, a rokem 2019: 47 % nárůstu jsou zaměstnanci Úřadu práce (ministryně ukazuje graf), a to proto, a opakuji to, říkala jsem to tu v říjnu při prvním čtení, protože se jim přidala agenda, která odešla z municipalit. Začali prostě vykonávat agendu, kterou převzali, a proto prostě tam byl takový nárůst, protože zase tato agenda odpadla jednotlivým municipalitám. Když si udělám rozklad jednotlivých míst nárůstu meziročního mezi rokem 2019 a 2018 (ministryně ukazuje graf), počtu míst ve veřejné správě, tak je to nárůst přesně o 16 000 učitelů. Ptala jsem se vás při prvním čtení: potřebujeme učitele? Odpovídali jste mně nahlas, hlavně z levého spektra: potřebujeme. Souvisí to se zabezpečením reformy regionálního školství. Tu jsme v podstatě zdědili - naše vláda. Byla schválena minulou Poslaneckou sněmovnou a shodovali jsme se tady většinově a zaznívalo to i ze strany opozice, že prostě musíme regionální školství a reformu zabezpečit a to samozřejmě bez peněz nejde.

Já tu mám ještě celou řadu dalších grafů, mám tu hodnocení České republiky, mám tu grafy vývoje, tak jak se vyvíjely vlastně jednotlivé dluhy, jednotlivá strukturální salda v průběhu deseti let, přebytky veřejných financí. Ale celá řada z vás si to pamatuje. A jenom poslední větu. Státní dluh je letos na úrovni zhruba asi 32,6 % HDP. Příští rok to odhadujeme na 30 % HDP. Takže ve všech těchto směrech se nám daří a naše veřejné finance si dovolím označit za zdravé.

Ještě ke složené daňové kvótě. Složená daňová kvóta pro posluchače, o které hovořil pan poslanec Skopeček, neznamená, že rostou daně. Tím, že ona roste, tak to znamená, že my ty daně lépe vybíráme. Jak minulá předvolební vláda, tak tato vláda daně snižuje. A pokud se nám zítra podaří posunout novelu zákona o EET do dalšího čtení, tak součástí této novely je velmi významné snížení DPH, které prezentuje propad v příjmech, které zůstanou v kapsách plátců; 3,4 miliardy. A celou řadu kroků ke snížení daní máme v daňovém balíčku, který v pátek budeme projednávat ve třetím čtení. To je složená daňová kvóta, která roste. Vybíráme lépe daně, a proto si je můžeme dovolit snižovat.

A poslední věta... (Z místa předseda Stanjura: To už je druhá.) Poslední druhá věta, děkuji, pane předsedo Stanjuro, toto není rozhodně nejhorší rozpočet. Nejhorší rozpočty už tato země zažila. A zažila i ministry financí, kteří nejvíc zadlužili tuto zemi. Je mi líto, že musím říct, že tím, kdo zadlužil nejvíc tuto zemi, byl bývalý ministr financí, současný pan předseda Kalousek. A já rozhodně nechci být tím, kdo by v tomto trendu pokračoval. Já chci jít cestou opačnou.

Děkuji vám za pozornost. (Delší potlesk v levé a střední části jednacího sálu.)