Návrh z dílny Ministerstva financí zavádí jednotnou digitální daň ve výši 7 % na vybrané digitální služby poskytované v ČR. Mezi tyto služby patří provedení cílené reklamní kampaně, využití mnohostranného digitálního rozhraní a poskytnutí dat o uživatelích. Dani přitom budou podléhat jednotlivé zdanitelné služby v případě, že u nich bude překročena minimální hranice pro jejich zdanění. Digitální daň se bude vztahovat na společnosti s globálními výnosy nad 750 mil. eur ročně, které na území ČR dosáhnou obratu ve výši přesahující 100 mil. Kč. Naopak se nebude vztahovat na společnosti, které poskytují digitální služby pouze okrajově. Nová daň nebude zdaňovat konečné uživatele.

„Jedná se o vyrovnávací daň, která napravuje současnou nerovnováhu. Internetoví giganti u nás neplatí daně v míře, která by odpovídala ostatním firmám v České republice, což je nefér. Dlouhodobě podporujeme nalezení společného mezinárodního řešení. Jednání na úrovni EU a OECD však bohužel ještě nějakou dobu potrvají. Protože ale nemůžeme dál vyčkávat a sledovat nerovné soutěžení globálních gigantů s ostatními podnikateli, přicházíme s vlastní úpravou dočasné digitální daně do doby, než se mezinárodní kompromis podaří najít,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

Cílem návrhu zákona je narovnání podnikatelského prostředí v odvětví digitálních služeb mezi společnostmi založenými na tzv. tradičních modelech a společnostmi založenými na digitálních modelech. Předloha vychází z původního  evropského (unijního) konceptu návrhu směrnice o DST. Návrh zavádí 7% daň u společností se stanovenými prahy ve třech vybraných oblastech. Jedná se o umísťování cílené reklamy na digitální rozhraní, využití mnohostranného digitálního rozhraní a poskytnutí dat o uživatelích.

Digitální daň se bude přitom vztahovat na tyto zdanitelné služby pouze za předpokladu, že u nich bude překročena u daného plátce minimální hranice pro jejich zdanění. Tou je v případě provedení cílené reklamní kampaně úhrn úplat za danou službu na území ČR ve výši převyšující 5 mil. Kč. Mnohostranného digitálního rozhraní se zase bude digitální daň týkat tehdy, pokud bude mít toto rozhraní více než 200 000 uživatelských účtů. Minimální hranice pro poskytnutí dat o uživatelích bude také více než 5 mil. Kč.

Naopak digitální dani nebudou podléhat společnosti, pro které je poskytování digitální služeb okrajovou činností. Rozhodující bude podíl inkasa ze zdanitelných služeb na celkových výnosech v rámci Evropy. Z působnosti zákona budou vyloučeny podniky, u kterých tento podíl činí nejvýše 10 %. Zároveň tyto společnosti budou mít oznamovací povinnost. Ten, na koho se bude vztahovat tato výjimka, bude povinen tuto skutečnost předem oznámit správci daně. Záměrem tohoto opatření je snížit možnost obcházení navrhovaného zákona.