Děkuji. Já se budu snažit být stručná, už tady na mě mávají všichni, ať to neprotahuji, ale padlo tady toho mnoho, tak musím zareagovat, celou dobu jsem nechávala prostor všem, tak teď mi dovolte krátkou reakci.

Trochu jsem měla pocit, když jsem poslouchala, a nebudu nikoho oslovovat, protože toho bylo řečeno mnoho, spíš jsem si dělala poznámky věcné, spíš jsem měla pocit někdy, že tady poslouchám návrhy z pohádky Chytrá horákyně. To znamená, jak chceme snižovat daně, až na nějaké výjimky, přidávat tam 15, tam 23, ale když řekneme to A, tak musíme říct také B. To znamená, my těžko můžeme přistoupit na jakýkoliv z těch návrhů, které už prošly byť rozpočtovým výborem a byly doporučeny, a já jim rozumím, jako jsou třeba zrychlené odpisy nebo v souvislosti s tím snížení spotřební daně na naftu, tomu já rozumím, anebo celá plejáda dalších návrhů, aniž bychom se bavili o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. To prostě nejde. Takže buď ten balíček zůstane ve stavu tak, jak prošel vládou, to znamená, jak ho připravilo Ministerstvo financí, mírně pozitivní, a pak se vyjádřím k těm 20 miliardám u stravenkového paušálu, to je takový je evergreen, ke kterému se ten ČMKOS v čele s panem Středulou už dneska ani nehlásí, když jsem to vysvětlovala na tripartitě, ale já to ráda vysvětlím. Takže buď zůstane tak, jak byl předložen, a pak nemusíme rozvolňovat fiskální pravidla, anebo - a teď se bavím o všech dalších návrzích, to znamená návrhy takzvané vykostěné, vykostěné návrhy pana premiéra jako poslance, kdy se tam nechává 15 a 23 a vyndavají se fiskální pravidla, prostě nejdou. Nejdou. To říkám s plnou zodpovědností. Takže chceme-li se bavit o snížení daně zaměstnancům, a já říkám - kdy jindy, než teď, v nejtěžší krizi srovnatelné s 30. lety minulého století, kdy jindy, než teď, tak se budeme nejdřív muset bavit o rozvolnění fiskálních pravidel.

Já bych chtěla připomenout, a budeme se určitě o tom bavit ještě v souvislosti s dalšími body, a budeme se bavit určitě v souvislosti s rozpočtem atd., ty debaty se povedou celý podzim a zimu, ale já bych chtěla říct, že se zapomíná na jednu věc, která je přímo uvedena v zákonech o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Já si dovolím citovat § 2 tohoto zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti: "Stát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné finance, přičemž vhodně podporují hospodářský a společenský rozvoj, zaměstnanost a mezigenerační soudržnost." To je to, co teď musíme udělat především, abychom se prostě dostali z krize. To je to důležité, proč vlastně teď se bavíme o napumpování peněz do ekonomiky. Děláme to od jara tohoto roku, šlo tam přes 200 miliard, a já děkuji všem poslancům, kteří zvedli ruku pro novely zákona o státním rozpočtu, kteří měli tu odvahu nejen navrhovat rozdávání a nejen navrhovat navýšení výdajů nad rámec toho, co navrhla vláda, ale kteří měli odvahu i zvednout ruku pro navýšení rozpočtu na to, abychom mohli profinancovat všechny tyto výdaje. A víte, že k 30. září - a pravidelně to dáváme na stránky Ministerstva financí, stejně tak jako na moje sociální sítě - už jsme do ekonomiky napumpovali přes 200 miliard. Takže prosím, bavme se o tom korektně.

Názory, že superhrubá mzda byla zrušena, to jsem tady slyšela už mockrát, zákonem z roku 2012, akorát zapomněl pan bývalý ministr dodat, že těch 40 miliard v tehdejších cenách prostě do těch střednědobých rámců nepropsal. To znamená, že tak nějak byla zrušena s tím, že vláda, která přijde po těch volbách, tedy v tom roce tuším 2013 nebo 2014, začne hned s takovou dírou, co jí zbylo, když prostě získala zadlužené veřejné finance a ještě takovýto budoucí deficit, takže co jí zbylo, než tu superhrubou mzdu tam nechat. Teď je ta doba. Teď je ta doba, kdy bychom měli pomoci lidem a napumpovat do nich peníze. Průměrná mzda poroste meziročně podle naší makroekonomické predikce zhruba o 0,8 %. To znamená, mzdy v ekonomice v podstatě budou zmrazené. Čili těch 7 % z hrubého, co by ti zaměstnanci získali, bude vlastně to jediné, co budou mít k dobru, bez ohledu na to, kde pracují, v jakékoliv sféře, ať už soukromé nebo veřejné. A celá řada firem na to i čeká, jednak aby si nastavila systémy a jednak aby to využila při vyjednávání o platech.

Takže já jenom říkám otevřeně, nebudu opakovat to, co se v podstatě opakovalo plus minus v té debatě, nechci to i natahovat. Já bych jenom chtěla říct, že ani ty návrhy z pirátské strany na slevy - já neříkám, že nemají nějakou relevanci, neříkám, že ne. Ale těch 30 tisíc sleva, pane poslanče, je dopad na veřejné rozpočty 19,6 miliardy, jak jsme spočítali. Každá stokoruna měsíčně na slevě na dani prezentuje 5 miliard. Takže je to asi 19,6 miliardy, k tomu 19 % a 23, tak jsme plus minus na částce o něco menší, ať jsem korektní, ale ne zas tak malé. I na ten váš návrh, a já neříkám, že je hloupý, jenom připomínám, že zvýšíte daň OSVČ.

Dneska jsem slyšela vašeho pana senátora v hospodářském výboru, vedli jsme tam korektní debatu o tom, jak chcete pomáhat těm nejzranitelnějším. Citoval tam živnostníky. Já jsem s ním souhlasila. Ne s tím návrhem, ale s tím, že jsou hodně zranitelní. Tak jim zvedneme daně z 15 na 19 %. No. Řekněte jim to. Uvidíte, co vám na to řeknou v téhle situaci, kdy bojují o svoji existenci. Ale i ten váš návrh, pane poslanče, znamená rozvolnění fiskálních pravidel. To jenom připomínám. Bez toho to nepůjde. Pokud nechceme tedy porušovat české a evropské zákony. Upozorňuji. Každý z vašich návrhů, který míří na snížení daně, ať už formou snížení procentuální výše sazby, nebo slevy na dani, to už je lhostejno, znamená rozvolnění fiskálních pravidel. Takže ať jsme féroví. A musíme to takhle říkat. To je ta chytrá horákyně. Nemůžeme říct a, abychom neřekli b. To jsem jenom chtěla připomenout. A teď si nechte projít hlavou, pro co budete chtít hlasovat, nebo nebudete.

To znamená, paní poslankyně Kovářová, váš návrh, nebo vaše vystoupení, tak vy na jedné straně říkáte, pusťte ekonomice transfúzi, dejte lidem peníze, na druhé straně jim škrtněte někde 60 a více miliard. Takže zase potom pustíme žilou. Tak jsem četla vaše slova. Tak jsem je četla. A je potřeba, abychom si to říkali naprosto férově. Jestli to nechceme, a musíme o tom férově hlasovat, nebo vy musíte, já ne, já nejsem poslankyně. Jestli to nechcete, tak je to potřeba lidem říct. Prostě teď ta doba není, my se teď budeme prostě chovat maximálně obezřetně. Nakonec ta zkušenost z roku 2008, 2009 tady je. Víme, kam to vedlo. Takže řekněme to, my to nechceme rozvolňovat. My chceme skutečně, aby to bylo takto. Jiné země to dělají.

Pan ministr Zaorálek, když to tady uváděl, tak já jsem mu tu tabulku chvilku předtím ukazovala. (Ukazuje tabulku.) To nevadí. Já mu děkuji za podporu v tomto směru. Tohle vlastně přišlo tento týden - predikce Mezinárodního měnového fondu - říjen 2020. Tam vlastně zapracovali nárůsty schodků jednotlivých zemí. A podívejme se, kde jsme. Jsme pořád na čtvrtém místě. Sice jsme se posunuli. 21. Je tam odhad na 41 % HDP, ale pořád jsme na čtvrtém místě. Protože jsme z toho čtvrtého místa v podstatě začínali, tak jsme na něm zůstali. Protože všichni se musí zadlužit.

Poslední emise jsme platili úrok 0,5 %. Poslední emise. Kdo si je schopen za takovýto úrok půjčit jiný než stát? Náš stát! To si řekněme. Určitě si myslím, že teď je ta nejvhodnější doba, abychom to využili a ty peníze za tento levný úrok do ekonomiky napumpovali. A za eura, my bohužel neprodáváme dluhopisy za eura, ale máme některé staré splátky, které musíme prostě v eurech zaplatit. Tam je to dokonce za minusový úrok. A samozřejmě si musíme velmi dobře pohlídat, a experti Ministerstva financí na státní dluh jsou skutečně na slovo vzatí, pohlídat, aby tam nebyly kurzové rozdíly. A to si skutečně hlídáme.

Takže já to jenom pojmenovávám. A vy tady řeknete, co chcete. Vy jste suverén. Je tady celá řada pozměňovacích návrhů. Takže vy řeknete, ano, tohle nechceme. Fiskální pravidla rozvolňovat nechceme. Nechceme lidem dát peníze. Budeme radši konsolidovat. Dobře. V pořádku. Ale musíme to takto jednoznačně říct.