Ministerstvo financí sestavilo návrh státního rozpočtu na rok 2021, který reflektuje přetrvávající dopady pandemie, vládní opatření k jejich zmírnění a dlouhodobé priority vlády. Hlavním cílem státního rozpočtu je využít nízkou úroveň veřejného zadlužení České republiky k realizaci opatření, které pomohou udržet a zlepšit životní úroveň obyvatel, zmírnit negativní dopady pandemie na nejpostiženější skupiny a prostřednictvím rekordních investic co nejrychleji obnovit silný ekonomický růst.

Státní rozpočet bude v roce 2021 hospodařit s příjmy ve výši 1328,2 mld. Kč, výdaji ve výši 1648,2 mld. Kč, schodkem 320 mld. Kč a rekordními investicemi za 186,9 mld. Kč. Po započtení vlivu prostředků z EU zůstává schodek stejný, ale dochází ke zvýšení příjmů na 1486,8 mld. Kč a výdajů na 1806,8 mld. Kč. Ve srovnání s posledním předkrizovým rozpočtem, kterým byl návrh státního rozpočtu na rok 2020, dochází ke zvýšení plánovaného schodku o 280 mld. Kč. Příčiny vyššího schodku jsou rovnoměrně rozloženy na příjmovou a výdajovou stranu v poměru cca 50:50. Většina faktorů způsobujících vyšší schodek má dočasný charakter a plně odezní po návratu zdravotní a ekonomické situace do normálu. Ostatní faktory budou působit dlouhodobě s cílem podpořit dlouhodobý ekonomický růst (a daňové příjmy s ním spojené), rozvoj klíčových odvětví národního hospodářství (doprava, školství) a péči o zdraví obyvatelstva (modernizace zdravotnictví).

„Z jednání s ministry financí ostatních zemí Evropské unie vím, že všechny země postupují obdobně anebo pomáhají a rozvolňují ještě více. Česká republika má však tu nespornou výhodu, že se nám v uplynulých sedmi letech podařilo snížit státní dluh z 41 % na 29 % HDP a naše veřejné finance tak posunout na čtvrté nejlepší místo v EU. Díky těmto výchozím podmínkám tak zůstane naše zadlužení v poměru k HDP i na konci letošního roku nižší, než jaké jsme vykazovali v roce 2013. Nepochybuji, že ve srovnání s ostatními zeměmi zůstaneme mezi těmi rozpočtově nejzodpovědnějšími,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

Mezi přímé fiskální důsledky pandemie nebo dočasné stabilizátory na příjmové straně patří:

• Pokles daňových příjmů v důsledku propadu ekonomiky: 57,7 mld. Kč
• Pokles příjmů z pojistného na sociální zabezpečení: 37,9 mld. Kč
• Možnost zpětného uplatnění daňové ztráty za rok 2020 (loss carryback): 8,9 mld. Kč
• Pokles dividend z majetkových účastí státu (zejména Letiště Praha): 1,5 mld. Kč

Mezi přímé fiskální důsledky pandemie nebo dočasné stabilizátory na výdajové straně patří:

• Stabilizace systému veřejného zdravotnictví a zlepšení kvality péče prostřednictvím zvýšení platby ze státního rozpočtu na zdravotní pojištění: 52,8 mld. Kč
• Nárůst kapitálových výdajů (investic) na rekordních 186,9 mld. Kč: 40,2 mld. Kč
• Vyšší výdaje na dávky v nezaměstnanosti v důsledku vývoje ekonomiky: 7,9 mld. Kč
• Nárůst doprovodných sociálních výdajů: 7,4 mld. Kč

Nad rámec těchto přímých důsledků pandemie v celkovém úhrnu přesahujícím 214 miliard korun zahrnuje státní rozpočet na rok 2021 také opatření, která zásadním způsobem přispějí k obnově udržitelného ekonomického růstu. Jedná se zejména o následující: