Důležitými otázkami, které ministři obrany členských zemí aliance na jednání Severoatlantické rady (NAC) řešili, byly posilování odstrašení a obrany, do čehož spadá například adaptace Velitelské struktury NATO, nebo sdílení břemene, tedy dostatečné a mezi státy vyvážené vynakládání prostředků na obranu.

„Česká republika je v tomto směru odhodlána dosáhnout hranice obranných výdajů ve výši 2 % HDP do roku 2024 a já osobně se o to budu zasazovat. S tím souvisí také posilování našich vojenských možností, abychom byli připraveni reagovat na hybridní hrozby v kyberprostoru, či terorismus a migraci,“ zdůraznila ministryně obrany.

Právě boj s terorismem a s ním související zahraniční mise byly tématem, které se po dobu zasedání opakovaně vracelo. V souvislosti s Irákem se hovořilo o výsledcích a budoucnosti operace Inherent Resolve Globální koalice proti tzv. Islámskému státu a především o připravované výcvikové misi, jejíž vznik by měl být posvěcen hlavami států na červencovém summitu. Čeští vojáci by tím stvrdili své aktivity v Iráku, kde své protějšky cvičí čeští letci, chemici i vojenští policisté.

Tématem byla i bezpečnostní situace

Součástí dvoudenního zasedání byl i blok věnovaný bezpečnostní situaci v Afghánistánu a misi Resolute Support. „S potěšením jsem informovala naše spojence, že český parlament schválil mandát pro zahraniční mise do roku 2020 a v rámci toho zvýší svou přítomnost v Afghánistánu z 250 až na 390 vojáků,“ komentovala ministryně Šlechtová a připomněla, že se navýšení dotkne i Iráku.

Pro českou stranu důležitá jednání se konala i na okraj aliančního programu. Na schůzce, kterou svolal kanadský ministr obrany Harjit Sajjan, představitelé států přispívajících do mise eFP v Pobaltí ujistili o svém odhodlání iniciativě přispět.

„První rotace minometné čety s mandátem do 60 mužů zamíří do Pobaltí ve středu. Proto vojáky na základně v Hranicích navštívím a povzbudím společně s kanadskou velvyslankyní Richardsonovou,“ řekla kolegům na jednání ministryně Šlechtová.

České vzdušné síly se zapojí do Mnohonárodního uskupení vzdušných sil

V rámci uskupení Framework Nations Concept (FNC) pod vedením Německa ministryně obrany Šlechtová podpisem dopisu o záměru deklarovala úmysl zapojit české vzdušné síly do Mnohonárodního uskupení vzdušných sil (MAG) v rozsahu jednoho roje stíhacích letounů JAS-39 Gripen (4 letouny) a 20 osob ve prospěch aliančního systému velení a řízení vzdušných sil (tzv. JFAC, Joint Force Air Component).

Záměr české strany podílet se na Mnohonárodním uskupení vzdušných sil je dlouhodobým politickým závazkem vůči spojencům, který posílí obranné schopnosti české armády. Pomůže také sladit operační postupy a otevírá další možnosti pro spolupráci. Neznamená však, že by vyčlenění letci byli podřízeni německému velení, jejich nasazení vždy musí být nejdříve odsouhlaseno politicky v souladu s Ústavou ČR.

Důležitý podpis čekal ministryni obrany také po druhém kole jednání NAC, které se konalo za účasti vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové a představitelů Švédska a Finska. Na něm se řešila především spolupráce mezi NATO a EU. Spojenci se navzájem dohodli, že se vojenské iniciativy obou organizací nebudou duplikovat, ale doplňovat. Ministři řešili otázku výstavby

Velitelství společné logistické skupiny V4

Jedním z jejích projevů je právě Memorandum o porozumění států V4 v otázce výstavby Velitelství společné logistické skupiny V4 (V4 Joint Logistics Support Group Headquarters, V4 JLSG HQ), pod něž ministryně Šlechtová připojila svůj podpis. To je nezbytné pro posilování obranných schopností NATO, a tím pro zajištění obrany ČR.

„Jde o první příspěvek států V4 ke kolektivní obraně NATO. O to významnější je, že si armády V4 berou na starost logistiku, která je základem jakékoliv vojenské aktivity,“ řekla ministryně obrany.