Česká společnost si tradičně vzdělání vážila. Na vrcholu národního obrození, na přelomu století se manifestací za zřízení druhé české university v Brně (dnešní Masarykova) zúčastňovaly desetitisíce lidí. Ano, zřízení druhé české university podporovaly tehdy všechny vrstvy české společnosti. Dobře chápaly, že rozvoj vzdělanosti národa je i v jejich zájmu.

Akademičtí činovníci požívali velké důvěry i za prvního odboje, v době budování státu za První republiky, velké oběti přinesli za protinacistického odboje. Akademici vždy měli velkou vážnost a měli i vliv na směřování společnosti.

Ano doba se změnila, dnešní akademici nejsou jen starosvětsky působící „důstojní pánové s vousy nebo alespoň knírem a cvikrem“. Způsob jednání a vyjadřování se uvolnil, uvolnila se i obecně sdílená pravidla oblékání apod. Akademik může mít i hodně kontraverzní názory, vždyť university byly založeny jako svobodomyslné instituce rozvíjející kritické myšlení. Ale neměl by se nikdy snižovat k obhajobě pohrdání právem a zákony a k účelovým lžím.

Proč o tom mluvím? Spory kolem známého pražského squatu Klinika vyvolaly řadu komentářů a vyjádření. Vyjádření profesora staroslavné University Karlovy pana Putny, který v rozhlase prohlásil, že v tom objektu bylo vždy krásně a čistě uklizeno, že vybavení zničili a nepořádek nadělali až zasahující policisté a pracovníci exekutorského úřadu. A že média o tom zákroku lžou, takže by se příslušným televizím měla odebrat licence, zpravodajské weby zakázány apod. je naprosto skandální.

Co se nám to pan profesor snaží namluvit? Že zdi posprejovali a desítky kilogramů nejrůznější zatuchliny po zemi poházeli, špínu a plíseň do objektu zanesli a stovky s prominutím lidských exkrementů na zahradě nadělali zasahující policisté? To jako vážně? Během několikahodinového zákroku, nepochybně zaznamenávaného na několik kamer a v situaci, kdy má skoro každý vyklízený „zlatomládežník“ svůj „nezdemokratizovaný“ mobil se záznamem?

Skupinu třeštící zlaté mládeže, která celé roky okupuje cizí objekt a navzdory rozsudkům soudů všech stupňů se vysmívá právu, tu už by universitní profesoři podporovat neměli.

Patřit k elitě znamená primárně mít více soudnosti a zodpovědnosti, ne více prebend. Pokud se podle toho nebudou naši veřejně působící intelektuálové řídit, nebudeme se pak po otevření volebních uren stačit divit.