Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

celý svůj život si stojím za tím, že dobrý politik má naslouchat všem. Nejenom těm, kteří ho podporují. Nemusí s nimi souhlasit, ale musí jim naslouchat. Je po volbách a naším úkolem by nyní mělo být společnost spíše uklidňovat než dál rozdělovat. Ať chcete, nebo ne, tak pandemický zákon je jedním z bodů, který společnost rozděluje. A to velmi. To však ale není hlavní důvod, proč si myslím, že pandemický zákon, a to ještě abychom ho projednávali ve stavu legislativní nouze a v současné podobě, je špatně. Těch důvodů je daleko více. Od hodně právníků zaznívá, že v této podobě by v žádném případě neměl být tento zákon schválený. Chybí v něm jakákoliv kontrola rozhodnutí, chybí zde systematické řešení kompenzací podnikatelům nebo lidem. V daném zákoně se řeší pouze škoda. To znamená, že spousta podnikatelů a lidí přijde o své příjmy. Není v žádném případě domyšlený systém doručování karantén pomocí SMS zprávy. Co když ten člověk bude mít dvě telefonní čísla? Co když daný člověk si nepřevezme danou SMS? Nedozví se o ní. Dostane pokutu až do 100 000 korun? Kdo to bude kontrolovat? Kdo to bude sankcionovat? A spoustu dalšího.

Samozřejmě, vždycky jsou všechny věci řešitelné, ale měli bychom je vyřešit dopředu a ne pouštět do světa zákon, o kterém od počátku víme, že má mnoho chyb a je špatně. Já uznávám, že nejsem odborník přes právo, ale musím konstatovat, že názory odborníků na současnou podobu zákona nejsou přiložené. Nejsou přiložené ani názory, že to projednáváme ve stavu legislativní nouze. Nedoprovází zde žádné zdůvodnění, žádná analýza budoucího vývoje, žádné odborné posudky, prostě nic.

Vláda nám zde předkládá dokument ve stylu Ber nebo nech být. Ale tohle není možné. Zásadní otázkou, na kterou nemáme odpověď, je, zda musíme tento zákon přijmout teď hned. Pan ministr zdravotnictví nás téměř každý den ujišťuje, že situace je nadmíru výtečná, že se nic neděje. A to i přes to, že nám roste počet lidí v nemocnicích. Ve většině škol chybí žáci, učitelé, další zaměstnanci, takže prezenční výuka je dnes spíše výjimkou. Stejný problém mají dopravci, podnikatelé. Všichni řeší katastrofální nedostatek zaměstnanců. Protože lidé jsou v karanténách. Naopak nám klesá počet lidí, kteří by se chtěli očkovat. Hejtmani již volají po tom a navrhují, že chtějí mnoho očkovacích center uzavřít, protože nemají koho očkovat. I přes všechno se Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo ukončit jakoukoli podporu pro očkování a z toho přece lze usoudit, že vláda spoléhá na to, že omikronem epidemie v Česku končí! Za těchto okolností si myslím, že opravdu není důvod s pandemickým zákonem chvátat. Pokud je situace jiná a má ministr indicie, že se má situace zhoršit, tak prosím, ať nám to pan ministr řekne. Ať to řekne všem lidem. Ale pokud se tváří, že epidemie končí a slibuje definitivní termíny pro rozvolnění, tak opravdu nemám pocit, že by tato vláda pandemický zákon potřebovala. Navíc, kdyby se ukázalo, že vláda se s omikronem plete, tak je tu přece možnost vyhlásit nouzový stav!

Pokud dáte stranou politiku a proklamace, tak tento nástroj opravdu dostatečně řeší podobnou situaci. Navíc v jeho rámci se umí již ministerstvo pohybovat. Ale nouzový stav jsme tady schvalovali na 14 dní, na měsíc. V tuto chvíli tady máme návrh pandemického zákona ve stavu legislativní nouze nebo resp. abychom ho projednávali ve stavu legislativní nouze neomezeně a v tuto chvíli už se hovoří, že tedy bude mít platnost, účinnost do konce roku, do konce listopadu.

Jsem přesvědčena o tom, že opravdu není kam spěchat. A nouzový stav, když se k němu vrátím, velmi pomohl krajům. Pomohl jim s nákupem ochranných pomůcek, to se velmi skloňuje. Ale především proto, že ty ochranné pomůcky dostaly od Správy hmotných rezerv. Dneska tím, že musí soutěžit samy, tak soutěží za daleko větší peníze než když k tomu soutěžení došlo centrálně a když dané pomůcky prakticky dostávaly od Správy hmotných rezerv. Zároveň když byl vyhlášen nouzový stav, mohla jim pomoci armáda. Velmi to kraje využívaly v těch daných ohniscích a velmi to pomáhalo. Mohly samozřejmě i nařídit pracovní povinnost, ale tam ze strany krajů a hejtmanů pak toto nebylo využíváno, že by něco nařizovaly, a spíše se s danými lidmi sešly a domluvily se na tom.

Já chci říct, že po prostudování pandemického zákona tak, jak je předložen, tak mohu pouze konstatovat, že je alternativním nouzovým stavem, a to v jiném formátu, ale daleko horším, a to je opravdu nepřijatelné. A to je také jeden z hlavních důvodů, že musím konstatovat, že v žádném případě nemohu pandemický zákon v této podobě podpořit, souhlasit s ním a v žádném případě ho nemohu ani podpořit, aby se projednával ve stavu legislativní nouze. Děkuji vám za pozornost.