Na jedné straně jsem si coby předseda Klubu starostů a primátorů za ČSSD velmi dobře vědom, že jde o politickou konkurenci, avšak na straně druhé vím, že jde tak trochu i o stavovskou instituci, neboť členové STANu jsou ve většině komunální politici jako my. I proto jsem byl zvědav na volební program tohoto hnutí, ke kterému mám několik kritických poznámek.

Na úvod nemohu nezmínit skutečnost, že se STAN v minulosti pokusil o přivlastnění pojmu „starosta", k čemuž přirozeně neměl právo, neboť politická příslušnost komunálních politiků je velmi různorodá, o čemž svědčí například i náš Klub http://komunal.cssd.cz/. Za klíčovou považuji rovněž otázku, zdali je v České republice bezpodmínečně nutné, aby existovalo politické hnutí, které by hájilo tak úzce vymezenou profesní skupinu, jakou jsou komunální politici. U našich sousedů například nic podobného nenajdeme. Starostové samostatně vystupující ve volbách jsou stejnou raritou jako živnostníci, zemědělci či třeba zástupci svobodných povolání. Této skutečnosti nepomůže ani hlavní heslo STAN, které tvrdí, že když se někdo umí postarat o obce, bude to umět i ve státě. Jenže, tak jednoduché to není, neboť obec a stát nejsou totožné. Pro voliče je navíc zavádějící, že na kandidátních listinách STANu často ani komunální politici nejsou.

STAN nemá v plánu nic menšího než „politickou reformu", kterou hodlá realizovat zejména tím, že by některé kompetence přenesl na komunální sféru. STAN tedy navrhuje funkční a správní reformu, a je otázkou, proč své cíle balí do pojmu reformy politické. Podstatou funkčních reforem je právě přesun kompetencí z různých úrovní veřejné správy, zatímco správní reformy se zabývají změnami stávajících orgánů, zejména jejich redukcí, kam STAN ve svých návrzích asi směřuje.

Funkční a správní reformu v České republice potřebujeme, o tom není sporu ani u nás v ČSSD, ale je možná za zachování existence všech stávajících obcí v České republice, kterých je více než šest tisíc a dvě stovky? Budou všechny obce schopny vykonávat nové kompetence, které na ně mají ze státu či z kraje podle STAN přejít? A o jaké kompetence vlastně půjde? Bohužel, jak to tak v politických programech bývá, kromě tvrzení samotného se o vlastní realizaci nedočteme nic konkretizujícího. Ano, máme za sebou v uplynulém čtvrtstoletí dvě fáze reformy veřejné správy, ale dopadly skutečně dobře? Určitá část veřejnosti chce slyšet, že se budou ministerstva a ústřední orgány státní správy slučovat, či rušit, ale znamená to, že v rámci komunální sféry je vše v pořádku? Při vší úctě ke STANU, pak to jsou spíše floskule, které se jen dobře čtou.

Proč se dále v programu nedozvíme nic konkrétnějšího o „právu domovské příslušnosti"? V čem spočívá hlavní rozdíl mezi domovskou příslušností a stávajícím trvalým pobytem? Bude trvalý pobyt jediným kritériem k získání zmíněné příslušnosti, nebo budou i jiná kritéria? Z určité obsahové povrchnosti u typicky komunálních témat jsem trochu zklamaný, neboť o co jiného by hnutí Starostů a Nezávislých mělo svůj program opírat?

Jako lety poznamenaný praktik nahlížím kriticky rovněž na pasáž o zeštíhlování státu, o kterou se před STANem již pokoušeli mnozí. Z poslední doby vzpomeňme místopředsedkyni vlády K. Peake za vlády P. Nečase, která pohořela stejně tak, jako pohořeli ostatní politici v boji proti úřednímu šimlovi. V uplynulých čtyřech letech měl STAN svá zastoupení v Parlamentu České republiky a dobře tedy ví, že většina ze schvalovaných legislativních návrhů se vlastně netvoří ani v České republice na ministerstvech a jiných ústředních správních úřadech, nýbrž v Bruselu. Mnohé zákony tak prostě zastavit nelze. Je tedy STAN pro odchod ČR z EU a přibližuje se hnutím mimo hlavní politický proud? A zpomalit již dnes velmi časově náročný legislativní proces, kdy přijetí zákona trvá v průměru více než 12 měsíců od počátku připomínkového řízení, mi přijde naprosto nesmyslné a populistické. Pak jen totiž zbývá tvrdý a nesmlouvavý příkaz, aby například 10% zákonů bylo odstraněno bez další logiky, ale i to jsme ve veřejné správě v době pravicových vlád zažívali. To by STAN chtěl? Tudíž opět nic nového, jen předvolební vábnička pro voliče, která není hodná úspěšných komunálních politiků, kteří za STAN kandidují. Přiznám se, že jsem čekal více.

STAN má však pravdu v tom, že by zákonodárná činnost měla být kvalitnější než dosud, k čemuž by příkladně šlo využít stávající institut hodnocení dopadů regulace (RIA), který je dnes využíván spíše symbolicky. Proč se STAN nezaměřil na konkrétní návrhy? Proč jen „hospodsky" konstatuje, že v zákonech se nikdo nevyzná, když i jeho poslanci a senátoři byli u jejich tvorby? Myšlenka Senátu složeného ze zástupců regionů je vskutku „revoluční", ale vědí kolegové ze STAN, že nejsme federací, a že kraje by měly mít jiné instituce k hájení svých zájmů?

Všechny reformy by měly podle STAN připravovat různé komise. Žádná komise však ještě nic dobrého nepřinesla. Její členové se nejprve musí seznámit s problematikou, následně se shodnout na závěrečné zprávě, kterou musí ještě někdo schválit, aby se podle ní mohla začít pracovat a půl volebního období je náhle pryč. Pokud to STAN s reformami myslí vážně, o čemž mám důvod pochybovat, nesmí čekat na výstupy komisí a musí mít již dnes konkrétní představu a vize, co vlastně chce reformovat i o tom, zdali některé věci jsou vůbec reformovatelné. Má je? O jaké kompetence by se mělo jednat, které by obce vykonávaly místo státu? V jaké působnosti a hlavně, kdo vše zaplatí? Jaké zákony by měly být zrušeny? Podle jakých kritérií se pozná zbytečný zákon? Ví vůbec STAN, že se snižováním byrokracie v ČR zabývá jeden celý odbor MV v rámci Sekce veřejné správy již dnes? Nejsou všechny reformní návrhy STAN jen plácnutím do vody?

Opět se vracím na začátek. STAN je více méně stavovským seskupením komunálních politiků, který hájí jejich zájmy. V tom je podle mého názoru jeho obrovská síla, která se však velmi podstatně kryje s prací a se smyslem komunálních svazů. STAN se však z politických důvodů rozhodl kandidovat samostatně a musí se tvářit, že není onou stavovskou organizací, a že musí oslovit všechny občany ČR. Proč to STAN vůbec dělá? Proč by zástupci STAN nutně museli být v Poslanecké sněmovně? STAN by tu měl být primárně pro komunální politiky jako takové, neboť v tom tkví přeci jeho základní význam. Svými osobnostmi, které nesporně má, by se měl spíše pokusit pozvednout práci současných komunálních svazů na vyšší úroveň, které jsou bohužel v úpadku.

Každému, co jeho jest, a každý ať se raději drží svého kopyta, bylo a je mým krédem, které bych rád předal i STANu.

Stanislav Mrvka