Historické okénko

Smutné výročí. Před 84 lety, 30. 9. 1938 těsně po půlnoci, byla podepsána Mnichovská dohoda, která určila, že Československo musí postoupit pohraniční území obývané Němci Německu od 1. do 10. října. Čs. vláda odstoupení území na svém jednání 30.9. odsouhlasila.

Dohodli se tak zástupci čtyř zemí – Neville Chamberlain (Velká Británie), Édouard Daladier (Francie), Adolf Hitler (Německo) a Benito Mussolini (Itálie) a to bez účasti československých zástupců na jednání, které začalo 29. 9. 1938. Rozhodlo se doslova „o nás, bez nás“.

Další územní ztráty ihned následovaly - 30. září odevzdala polská vláda vládě československé ultimátum, ve které požadovala značnou část Těšínska. V listopadu byly odevzdány území na Slovensku a část Podkarpatské Rusi Maďarsku.

Náš stát tak přišel o 30 procent území s téměř 34 procenty obyvatelstva. Pohraničí do konce roku 1938 opustilo více než 130 tisíc lidí. Pod svrchovanost Německa, Maďarska a Polska se dostalo přes jeden milion osob české, slovenské, případně rusínské národnosti. První republika tak přišla o průmyslová území, byly přetrhány železniční spoje a zejména se přišlo o obrannou linii pohraničních pevností.

Tehdejší čs. představitelé spoléhali především na historické spojenectví s Francií, protože s Velkou Británii Československo smlouvu nemělo. V roce 1935 byla uzavřena smlouva se SSSR, který ale pomoc podmiňoval účastí Francie. Československo mělo tehdy ještě uzavřeny smlouvy s tehdejší Jugoslávií a Rumunskem, ale zaměřené zejména proti Rakousku (které bylo v březnu 1938 obsazeno Německem) a Maďarsku.

Uzavření Mnichovské dohody předcházelo stupňování požadavků Hitlera na Československo, zvyšování napětí v pohraničí podněcované henleinovci, všeobecná mobilizace (23.9.1938) a následné rychlé potlačení povstání sudetských Němců.

Mnichovská dohoda byla předzvěstí likvidace našeho státu. Politika ústupků ale nakonec nevyšla, o necelý rok později začala 2. světová válka.

Kdo ví, jak by vše vypadalo, kdyby anglickým premiérem byl Winston Churchill. Historie si ale nehraje na kdyby.