Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, vážení páni ministři, já se nejdřív vyjádřím velice stručně k tomu našemu návrhu na zamítnutí zákona ve třetím čtení. My se domníváme, že tento zákon, tak jak je koncipován, povede za prvé ke zdražení realitních služeb pro koncové spotřebitele v době vysokých cen nemovitostí, za druhé povede ke snižování konkurence v realitních službách a za třetí se tam objevují prvky převádění odpovědnosti za stav nemovitosti od vlastníka a prodávajícího na toho zprostředkovatele. Podle nás žádná regulace nezajistí solidnost a poctivost jednání a žádná regulace nedokáže popsat všechny životní situace, ovšem každá regulace přináší nové nerovnosti a nespravedlnosti.

A proto mi dovolte, abych se nyní věnoval svým pozměňovacím návrhům, které se snaží aspoň částečně napravit nespravedlnosti, které tento zákon přináší. Prvně bych vás požádal, abyste se soustředili na § 12. V § 12 se objevuje velmi nepříliš obvyklá věta v českých zákonech, a to je, že zprostředkovatel díky své odbornosti o něčem měl vědět a tak by měl toho klienta, toho spotřebitele, informovat. Podle mého názoru je skutečně takto formulovaný paragraf převedením odpovědnosti za stav prodávané nemovitosti z vlastníka na prodávajícího a na realitního makléře. Formulace, že o něčem realitní makléř měl vědět, je příliš vágní a jak jsem řekl, není příliš obvyklá. Z mého pohledu až tak nevede k ochraně spotřebitele, ale naopak ve spotřebiteli vyvolává falešnou představu, že realitní makléř je stoprocentně o všem informován. Ale to nezávisí přece pouze na kvalitě toho makléře, ale na tom, jaké informace prodávající o té nemovitosti makléři řekl. A mluvím třeba o skrytých vadách. Po realitním makléři podle mě nemůžeme objektivně chtít, aby podal i skryté vady nemovitosti, o kterých mu prodávající neřekne. Představte si situaci, jak má ten realitní makléř vědět o tom, že při přívalovém dešti zatéká pod okny, když tu nemovitost přebírá a prodává v suchém létě? Jak má vědět, že v zimě nějaká stěna promrzá, když to prodává v suchém létě? To mu musí říct ten prodávající. Tady se podle mě velmi zaměňuje odpovědnost toho, kdo vlastní tu nemovitost a kdo je na kupní smlouvě prodávajícím a kdo je pouhým zprostředkovatelem. A já se obávám, že v případě nějakých sporů se bude prodávající vyviňovat na úkor realitních makléřů a díky tomu dojde k nárůstu soudních sporů.

Já se domnívám, že svým pozměňovacím návrhem nesnižuji informační povinnost realitního makléře, naopak, kromě veřejných seznamů rozšiřuji toto ustanovení i na veřejně dostupné údaje. To znamená například, aby věděl nejenom, co je napsáno v katastru nemovitostí, ale to, že třeba rada města má záměr změnit územní plán, má nějaký záměr v okolí té nemovitosti, nebo společenství vlastníků jednotek, kde se nachází bytová jednotka, má záměr vzít si úvěr a má záměr třeba zvýšit poplatky do fondu oprav. Nicméně místo velice obecné a zneužitelné fráze, že o něčem měl realitní makléř vědět, navrhuji nahradit toto tím, že realitní makléř si vyžádá od prodávajícího prohlášení o nemovitosti, už dneska realitní makléři používají kartu nemovitosti, tedy aby měl od prodávajícího veškeré informace. Z toho pak bude zřejmé, jestli o něčem informoval prodávající, o těch skrytých vadách, pak to jde samozřejmě za tím makléřem, pokud informoval. Pokud neinformoval, tak to jde za tím prodávajícím.