Děkuji, paní místopředsedkyně. Pane ministře, dámy a pánové, (Hledí vpravo na galerii pro novináře.) koukám, že dorazila televize zrovna, když pan předseda Babiš domluvil, tak vidíte. Ale dorazila na můj projev, tak to je dobře. (Otáčí se vlevo.) Vidíte? (Smích v sále. Poslanec Faltýnek tleská.)

Takže já mám tady k tomu celou řadu poznámek, nějaký politický kontext, fakta, pozměňovací návrhy. Já jsem se domluvil s panem ministrem, jakkoliv tedy spolu v tomhle zásadně nesouhlasíme, tak alespoň spolu komunikujeme, že si bude dělat poznámky. Kdyby ne, tak já mám tady náhradní pero pro něj, kdyby mu to dopsalo. (Hlas mimo mikrofon.) Pan ministr má dvě dokonce, perfektní.

Nejdřív nějaký politický kontext. Politický kontext je, že my tady přijímáme tuhle tu normu, zvyšujeme koncesionářské poplatky. Jsem rád, že tady pan ministr sedí celou dobu, stejně tak jako zpravodaj, ale z poslanců koalice tady vidím dva, jenom dva poslance. Tak na to, že to je vlastně priorita této vlády, kterou tady neustále předkládá, tak jsou tady jenom dva. Já to tady říkám i pro ty, kteří vidí ten... (Ukazuje do pléna.) Jo, vlastně tady jsou čtyři, pardon, vidíte, já jsem vás, kolegové, tady přehlídl, takže čtyři. Tím se to úplně celé mění, je to o sto procent více, než jak jsem řekl na začátku - (Poslanci Nacherovi je přinesena láhev s vodou.) děkuju - a to také něco ukazuje. Je-li něco přece vládní priorita, tak by tady měl být úplně plný sál, zvlášť, když víte, že dneska to ve 12 skončí.

Mimochodem, to je problém, to je to, co já vyčítám u toho pevného hlasování v principu. Víte, proč? (Ukazuje vlevo na galerii.) To je i tamhle pro studenty nahoru. Protože když je pevné hlasování, tak vlastně všichni vědí, že se ve 12 hlasuje a do 12 mají v zásadě volno. No, ale takhle by se politika dělat neměla, protože když je nějaká důležitá věc, tak tady mohou být různé faktické, různé projevy, vystoupení, nějaký návrh, který by to třeba navrhl přerušit nebo něco takového. Takže ten člověk by tady měl být v pozoru, sedět, poslouchat, případně se přihlásit do debaty. Tak to je jakoby první takový politický rozměr.

Ten druhý je, že vlastně po tom včerejšku - a teďka pan ministr odešel, ne, neodešel, já ho musím hlídat, já ho musím hlídat jako oko v hlavě - po tom včerejšku, že tady vlastně máme takovou třetí věc, kdy koalice přichází s něčím, na čem není shoda, kde neví, jak to i dopadne v Senátu, kde ví od nás, že my po volbách, jak se k tomu postavíme, a přesto to tady vlastně silou tlačí, takže vlastně z tohohle úhlu pohledu toto není perspektivní, to, co vy navrhujete. Včera to bylo u platů a víte, že jste tady hlasovali o něčem, co se znova dostane k Ústavnímu soudu a znova tady bude, bylo to o té vratce ze Senátu, opět proti vlastnímu Senátu a dneska tady jsme doputovali k tomu, že vlastně to mělo být od 1. ledna a bude to, nevím, od 1. května podle toho, jak budou načteny legislativně technické návrhy. A vy víte, že my po volbách přijdeme s velkou revizí tohohle toho. Říkáme to dopředu. Tím bych se vlastně odpoutal k prvnímu momentu - je, že politik by měl být konzistentní, to, co říká před volbami, pak by měl po volbách dělat. A tady my to říkáme dopředu. Takže ti lidé nás budou volit a budou vědět, že my to chceme napojit na státní rozpočet, na nějaký automat, představte si to podobně, asi jako máte dvě procenta teďka na armádu, tak by bylo 0,1 procenta, teď jsem to tady hodil. (Ministryně Černochová přichází do lavice.)