Nacher (ANO): Koalice před volbami říkala, že nebude zvyšovat koncesionářské poplatky

Děkuji, paní místopředsedkyně. Pane ministře, dámy a pánové, (Hledí vpravo na galerii pro novináře.) koukám, že dorazila televize zrovna, když pan předseda Babiš domluvil, tak vidíte. Ale dorazila na můj projev, tak to je dobře. (Otáčí se vlevo.) Vidíte? (Smích v sále. Poslanec Faltýnek tleská.)

Takže já mám tady k tomu celou řadu poznámek, nějaký politický kontext, fakta, pozměňovací návrhy. Já jsem se domluvil s panem ministrem, jakkoliv tedy spolu v tomhle zásadně nesouhlasíme, tak alespoň spolu komunikujeme, že si bude dělat poznámky. Kdyby ne, tak já mám tady náhradní pero pro něj, kdyby mu to dopsalo. (Hlas mimo mikrofon.) Pan ministr má dvě dokonce, perfektní.

Nejdřív nějaký politický kontext. Politický kontext je, že my tady přijímáme tuhle tu normu, zvyšujeme koncesionářské poplatky. Jsem rád, že tady pan ministr sedí celou dobu, stejně tak jako zpravodaj, ale z poslanců koalice tady vidím dva, jenom dva poslance. Tak na to, že to je vlastně priorita této vlády, kterou tady neustále předkládá, tak jsou tady jenom dva. Já to tady říkám i pro ty, kteří vidí ten... (Ukazuje do pléna.) Jo, vlastně tady jsou čtyři, pardon, vidíte, já jsem vás, kolegové, tady přehlídl, takže čtyři. Tím se to úplně celé mění, je to o sto procent více, než jak jsem řekl na začátku - (Poslanci Nacherovi je přinesena láhev s vodou.) děkuju - a to také něco ukazuje. Je-li něco přece vládní priorita, tak by tady měl být úplně plný sál, zvlášť, když víte, že dneska to ve 12 skončí.

Mimochodem, to je problém, to je to, co já vyčítám u toho pevného hlasování v principu. Víte, proč? (Ukazuje vlevo na galerii.) To je i tamhle pro studenty nahoru. Protože když je pevné hlasování, tak vlastně všichni vědí, že se ve 12 hlasuje a do 12 mají v zásadě volno. No, ale takhle by se politika dělat neměla, protože když je nějaká důležitá věc, tak tady mohou být různé faktické, různé projevy, vystoupení, nějaký návrh, který by to třeba navrhl přerušit nebo něco takového. Takže ten člověk by tady měl být v pozoru, sedět, poslouchat, případně se přihlásit do debaty. Tak to je jakoby první takový politický rozměr.

Ten druhý je, že vlastně po tom včerejšku - a teďka pan ministr odešel, ne, neodešel, já ho musím hlídat, já ho musím hlídat jako oko v hlavě - po tom včerejšku, že tady vlastně máme takovou třetí věc, kdy koalice přichází s něčím, na čem není shoda, kde neví, jak to i dopadne v Senátu, kde ví od nás, že my po volbách, jak se k tomu postavíme, a přesto to tady vlastně silou tlačí, takže vlastně z tohohle úhlu pohledu toto není perspektivní, to, co vy navrhujete. Včera to bylo u platů a víte, že jste tady hlasovali o něčem, co se znova dostane k Ústavnímu soudu a znova tady bude, bylo to o té vratce ze Senátu, opět proti vlastnímu Senátu a dneska tady jsme doputovali k tomu, že vlastně to mělo být od 1. ledna a bude to, nevím, od 1. května podle toho, jak budou načteny legislativně technické návrhy. A vy víte, že my po volbách přijdeme s velkou revizí tohohle toho. Říkáme to dopředu. Tím bych se vlastně odpoutal k prvnímu momentu - je, že politik by měl být konzistentní, to, co říká před volbami, pak by měl po volbách dělat. A tady my to říkáme dopředu. Takže ti lidé nás budou volit a budou vědět, že my to chceme napojit na státní rozpočet, na nějaký automat, představte si to podobně, asi jako máte dvě procenta teďka na armádu, tak by bylo 0,1 procenta, teď jsem to tady hodil. (Ministryně Černochová přichází do lavice.)

Aha, paní ministryně obrany, zrovna jsem mluvil o obraně. (Ministryně Černochová mimo mikrofon: Jedno procento.) Dvě, dvě. Dvě procenta jsem říkal, dvě procenta. Tady bych byl třeba 0,1 procenta na média veřejné služby, nikdo by do toho nezasahoval, vyvíjelo by se to tak, jak se vyvíjí hrubý domácí produkt, nebo to napojit na rozpočet a tak dále. A říkáme to dopředu a lidé nás buď budou volit, nebo ne, i kvůli tomu, že to máme v programu.

Naproti tomu my jsme se tady dostali do bodu, kdy koalice před volbami říkala, že nebude zvyšovat koncesionářské poplatky. A pan ministr to ode mě neuslyší rád, ale já mu to připomenu, on to ví, že on to říkal i po volbách, to znamená, tam není změnová věc. Ještě rok po volbách před dvěma a půl lety říkal pan ministr, že se poplatky zvyšovat nebudou a že to bude řešit jiným způsobem. Teďka otočka. Jinými slovy, nemůže platit teze, prosím pěkně, že náš návrh je populistický nebo že chceme ovládnout Českou televizi nebo že ji chceme vyhladovět - to je to slovo, ano - to nemůže platit, protože my vlastně držíme stanovisko pana ministra minus dva roky. To znamená, že v takovém případě bychom mohli říct, že pan ministr Baxa ještě do roku 2023 chtěl vyhladovět Českou televizi a Český rozhlas - protože my držíme jeho pozici, to je fér, to já doufám, že to nezpochybní - a najednou zničehonic, zničehonic vyhladovět nechce a otočka o 180 stupňů. No jo, ale my přece když držíme pozici, tak přece to je plus - a to, že tady někdo otočí, tak to je za mě to minus - a to je to, co my kritizujeme, že to není konzistentní. A pak je namístě se ptá, proč je ta otočka, proč jste takovouhle důležitou a citlivou věc neřešili dřív, proč to vlastně vychází půl roku před volbami - a pak se nám nemůžete divit - a já to tady říkám jako velmi slušně, že v té chvíli my za tou otočkou můžeme vidět i změnu postoje a nějakou - jak to říct - zpětnou vazbu od České televize a Českého rozhlasu v době, kdy se blíží volební kampaň. A ta čísla, to jako, to se na mě nezlobte, ta čísla nám dávají zapravdu zcela jednoznačně.

Já tady nebudu říkat jednotlivé pořady a to, o čem mluvil předseda Andrej Babiš, a sám mám nějakou zkušenost, jakým způsobem to funguje v těch pořadech, když jsem tam byl jako koaliční poslanec, byl jsem jako opoziční, takže to si můžeme někde říct, ale já se dívám na čísla. A z těch čísel, tak když se podívám, tak koalice, poměr zmínek o vládních subjektech versus opozičních, tak když to srovnám v Událostech, to je hlavní pořad ČT, mezi lety 2020 a 2024, tak koalice tehdy měla 58 procent, opozice, to jste byli vy, 38. Naproti tomu teď je poměr 69 a opozice 21, obrovský pokles, viditelný. To je příklad. Druhý příklad - to je Česká televize - Český... Takhle bych vám mohl projet Události, komentáře, Otázky Václava Moravce a podobně.

Druhý příklad je to, co vyšlo včera na webu borovan.cz, ten poměr zastoupení jednotlivých stran, kde zejména z toho tedy ční poměr vystoupení nebo zastoupení menších subjektů jako je TOP 09, Piráti ve vztahu k ANO, kde TOP 09 měla 41 a Piráti 41, ANO 74, to znamená ani ne polovinu toho, ale třeba k poměru k poslancům. To znamená - já to teďka nebudu poměřovat k preferencím, ale k reálnému stavu tady - tak náš poslanecký klub je osmnáctkrát větší, než je pirátský, při vší veškeré úctě, osmnáctkrát, oni mají čtyři poslance.

Prostě není možné, aby ten poměr byl, že jejich zastoupení potom v tom médiu je poloviční, ne ani víc než poloviční, oproti největšímu klubu.

Já rozumím tomu, že se to dá různě vysvětlit. Já jsem četl reakci Českého rozhlasu, že tam byly mimořádné události, volby, povodně, že se neřeší, jestli někdo třeba to pozvání nepřijal a tak dále a tak dále. I kdybych všechno tohle sečetl, tak ten poměr furt mi to nevysvětlí, že subjekt osmnáctkrát menší má zastoupení poloviční. To, i kdyby se to vysvětlovalo zleva, zprava, by byly dvoje volby a troje povodně.

Takže, to se nám potom nedivte. V momentě, kdy vy otočíte o 180 stupňů, tak se nemůžeme zbavit dojmu, a ono to je i lidsky pochopitelné, protože vy to potom stavíte do té role, že vy jste jakoby ti správní, co chcete pomoci veřejnoprávním médiím a my, kteří setrváváme na původním názoru koalice a pana ministra kultury, a teď se na to jakoby zapomnělo, tak my jsme ti špatní, protože vlastně nám jde o to, aby oni neměli peníze, nemohli se věnovat svojí práci a podobně. No, a v té chvíli samozřejmě tyto narativy fungují a lidsky je pochopitelné, že se to potom promítá do té práce. Takže to je odpověď na tu první věc, která mi tam vadí, a to je ten politický vliv na Českou televizi, to jest, že za mě ji má ten, kdo navrhuje vyšší poplatky, protože se těm veřejnoprávním médiím a těm novinářům chce zalíbit a ten, kdo je proti, tak ten je ten špatný.

A takhle to je prostě měřitelné. Ať už se bavíme o účasti, tak i, řekněme toho pocitu, když tam ten člověk jde. Já mám tu zkušenost, my jsme se tady bavili, tady je jedna kauza za druhou. Já to nebudu měřit kolikrát se o tom mluvilo v Událostech, komentářích. Já jenom jeden příklad, co si vzpomenu z minulého volební období, Čapí hnízdo, a pamatuju si tenkrát, tiskový mluvčí mi volal, jestli bych tam nešel v pátek, protože to Čapí hnízdo jelo čtyři dny po sobě, od pondělí do čtvrtka furt a už se tam vystřídali v zásadě všichni poslanci, tak jsem přišel na řadu.

Tak mi ukažte někdy takový příklad u kauzy, která běží teď - Dozimetr, Motol, támhle tohle, kampelička, tak je tam jednou jedna reportáž a tím to končí. Ale aby to byl soustavný tlak, fakt to byl celotýdenní, já si to pamatuju moc dobře. To prostě, ta srovnání, to je úplně evidentní. Takže za mě to není jenom o tom, co tam je, ale často, co v těch veřejnoprávních médiích není.

Takže já bych s tím politickým tlakem byl velmi opatrný. Naproti tomu, když to napojíte na státní rozpočet, dáte tam nějakou indexaci, nějaké procento, tak v té chvíli do toho nikdo nemusí sáhnout roky. Kdo do toho sáhne, tak tím prozradí, že chce ovlivňovat veřejnoprávní média tím, že chce to číslo snížit, zvýšit a podobně. Jak říkám, podobně jako to funguje, paní ministryně, u těch 2 procent. Je to tam nějak dané a hotovo. Zatímco tady to má evidentně ten vliv. Takže já si myslím, že vy vlastně do nás promítáte svoje motivy. Že vy tím, že takhle těsně před volbami to tady řešíte.

A já ještě řeknu další potom aspekt, to, že se to nenotifikovalo v Evropské komisi, tím se to o další tři měsíce prodloužilo, aby to bylo úplně u těch voleb, to už se vám nechtělo, tak tím, jak se blíží volby, tak vlastně to podezření je za mě na místě.

Druhá věc, definice veřejnoprávní funkce, definice veřejnoprávních médií. Ta původní je, nebo ta současná původní je z roku 1991. Pan ministr to určitě zná, já ji mám tady (Hledá v materiálech.), ten zákon ještě České národní rady, který v § 3 - Česká televize naplňuje veřejnou službu v oblasti televizního vysílání, zejména tím, a tak dále a tak dále.

A já říkám, aby předcházela té debatě o navyšování koncesionářských poplatků debata o té definici, protože za těch 34 let se spousta věcí změnila. Vznikly komerční televize, tehdy nebyly, máme tady internet, tenkrát nebyl, aplikace, různé platformy, možnosti, to znamená, že je podle mě potřeba to přizpůsobit a zmodernizovat. A na základě teprve toho, to je přece ten pravicový postup, nejdřív definuji, co od někoho chci a vyžaduji, jaká je společenská poptávka, pak to tam spočítat, kolik by to stálo přibližně, kolik lidí to musí naplnit a pak podle toho řeším to financování. Snížit poplatky, zvýšit, napojit to na státní rozpočet a tak dále a tak dále, a ne opačně.

Tady se jde úplně opačnou cestou. Argumentuje se, že se 15 let nezvyšovaly poplatky, souhlasím, to nezpochybňuji, ale zároveň se promlčuje, že se 34 let neměnila ta definice, která tam je. Já jsem původně myslel, že to budeme řešit v tom memorandu, a to se nestalo, protože memorandum je fahrplan na nejbližších pět let.

Já jsem si ta memoranda četl a tam dokonce jsou takové ty myšlenky, že by se z nich dalo vyjít, jak definovat veřejnoprávní funkci, ale fakt je to vnímané jako plán na nejbližších pět let pro Český rozhlas i Českou televizi. K tomu memorandu se ještě dostanu. Mimochodem, ta memoranda jsou ale úplně odlišná. Já nevím, pan ministr je zná, samozřejmě, takže to je vlastně hrozně zajímavý moment. U České televize je to popsáno nějakým jiným jazykem, spíš o takový obecný pohled nějakých úkolů, zatímco u Českého rozhlasu je to po jednotlivých kanálech, co mají jednotlivé kanály dělat a jaký mají plán. Takže to je vlastně hrozně zajímavé, že i to memorandum, které má být nějakým vodítkem, tak vlastně obě dvě ta veřejnoprávní média pojala úplně jinak, ty texty jsou úplně odlišné. Nevím, jestli mám poslední verzi, ale je to tak. To znamená, mně tam chybí a nám tam chybí ta definice veřejnoprávní služby.

Tady bych chtěl vyvrátit jednu dezinformaci, protože my říkáme, že by, protože jeden z těch návrhů je, že by se to platilo ze státního rozpočtu, protože už vlastně dneska tím návrhem vy vlastně z toho děláte kvazi daň tím, že to rozšiřujete, ten okruh osob. Rozdíl mezi poplatkem a daní je v tom, že poplatek platím za jasně definovanou službu, já vždycky říkám příklad dálniční známky, teď už to tady používá kdekdo, nebo dáte poplatek za výměnu občanského průkazu a tak dále, naproti tomu daň je nějaká obecná, která jde do rozpočtu a pak se použije na něco, o čem rozhodne politická reprezentace.

Tady v tom případě ovšem rozšířením okruhu osob to vlastně budou platit i ti, kteří tu službu prokazatelně nekonzumují, protože se to rozšiřuje i na majitele různých chytrých zařízení. A ta souvztažnost s tím, že se koukám nebo nekoukám na televizi nebo neposlouchám rozhlas, je nulová. U těch firem úplně totálně. To přece musíte mít, tady vidím dva pravicové TOP 09 a ODS, to přece musíte od těch firem slyšet, jak souvisí počet zaměstnanců s platbou? No, vůbec nijak, tam ta souvztažnost je minusová. Tam dokonce, jak jste z toho vyňali firmy pod 25 zaměstnanců, tak to často mohou být třeba restaurace, kam naopak právě člověk jde, aby řešil, aby se třeba díval na nějaký televizní přenos, tak tam teoreticky na televizi koukat může v restauraci, ale když jste někde v nějaké továrně, má 500 zaměstnanců, tak tam ani u sebe ta chytrá zařízení ti lidé vůbec nemají nebo to neslyší, není tam signál, jsou někde jinde, věnují se fakt něčemu jinému, nesledují to, a přesto platí podle počtu zaměstnanců.

Jaký to dává smysl? Ta dezinformace, která tady vychází a pořád se opakuje, je, že kdybychom to chtěli napojit na státní rozpočet, že tím chceme jakoby tu televizi ovládnout. Ale to prostě není pravda, protože už většina zemí v Evropě to má řešeno jinak než přes ty koncesionářské poplatky. Některé skrze daně, některé přes ten státní rozpočet. A nikde jsem neviděl a neslyšel argument, že to tam dělali proto, aby ovládli ta veřejnoprávní média. Tak proč to vy používáte na nás jako kladivo? To je prostě nedostatek argumentů, nezlobte se na mě. V jiném případě, dám příklad, u manželství pro všechny takzvaně jste argumentovali, ať se podíváme na západ od našich hranic, a tady najednou se na to dívat nemůžeme. V těch debatách, když jsem v televizi, tak tam vidím ty argumenty typu, že u nás ta demokracie ještě není tak hluboká, aby byla jistota, že tu televizi neovládneme. Ano, to říkali vaši kolegové. Nevím teďka, kdo to byl, jestli to byl kolega Lacina, pan Letocha. Teďka nevím. S těmi poslanci, s kterými jsem byl v televizní debatě o koncesionářských poplatcích. Ne, to je prostě legitimní jedna z variant.

Můžete říct, že s tím nesouhlasíte, ale nemůžete říct, že my chceme ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, protože to financování, jak navrhujeme my v debatě, my to nemáme v paragrafovém znění - teď se bavíme, že nám vždycky někdo vyčítá, že nemáme alternativu. Tak my ji nabízíme, máme, tak to není nějaký originál, který bychom tady vymysleli na chodbě jako hnutí ANO, ale to je to, jak to funguje i někde jinde v jiných zemích. Takže to je za mě dezinformace, že my chceme něco ovládnout. Je to nesmysl. A za mě, když tohle někdo říká, tak to ve mně vyprovokovává to, abych já vám tedy vrátil stejnou, že vlastně podle sebe soudím tebe, že v té chvíli vy to vidíte u nás, ale vlastně ten motiv je váš. Takhle přesně, a vy to víte, jsem argumentoval konzistentně u korespondenční volby, kde vy jste argumentovali: my jsme proti, protože nás v tom zahraničí nikdo nevolí, tak já bych mu argumentoval, a vy jste pro to, že vás v tom zahraničí právě volí. Takže vám nejde ani o tu svobodu, ale o to, že vás tam volí a preference padají. Prostě vždycky se vám tohle vrátí, když začnete argumentovat jakoby neférově. Takže to, prosím, to je dezinformace. Je to nějaký návrh, který funguje v jiných zemích. Respektujte to.

Notabene bych chtěl připomenout, a ono to zapadlo, tak já to tady řeknu jednoznačně. To, že je něco placeno ze státního rozpočtu, přece neznamená, že to je státní televize. Ze státního rozpočtu jsou placeni třeba soudci nebo policisté, tak oni jakoby nadržují někomu jako provládní? Protože vy řeknete: státní televize rovná se jako provládní. Takže soudci a policisté také placeni ze státního rozpočtu jsou jako provládní? Nejsou! Prostě to je normální jakoby způsob. Je to nějaká určitá nezávislost. Ta nezávislost by tady byla dána nějakým jasně daným koeficientem.

Teď se dostanu k dvěma paradoxům, pak pohovořím o tom, a to mě fakt zajímalo, reakce pana ministra, jak to tedy bude s tou notifikací a jak je to vlastně s tím nárůstem finančních prostředků. Já jsem si četl tu RIA, já jsem si četl ty vaše výpočty, a to bude tedy docela zajímavé, protože si myslím, že z toho může být velký problém.

Ale teďka ty dva paradoxy, na které jsem ještě narazil. První, že vy zároveň chcete větší kontrolu těch, co platí; nic proti, takže tam byl nějaký návrh, aby operátoři dávali informace, kdo má to chytré zařízení, takže jakoby má data, takže může chodit na internet. To skončilo, tak teďka tam je ten návrh, že Česká správa sociálního zabezpečení vlastně bude říkat ty počty zaměstnanců, ale zároveň se vlastně nepřímo, pane ministře, neříkám přímo, nepřímo bráníte zase větší kontrole té České televize. My říkáme ze strany NKÚ. Vy s tím teoreticky souhlasíte. My s tím souhlasíme, vy s tím souhlasíte, proč ten návrh tady není? Proč to tady nejde paralelně? Vždyť je to celkem jednoduchá změna. To by mohlo jít paralelně a vy byste nám zavřeli pusu. Mě byste teďka zavřeli pusu. Ale tím, že to tady není, a vy víte, že to je nekonfliktní, protože s tím je souhlas napříč, tak já si musím myslet, že vy teoreticky s tím souhlasíte, ale v praxi to sem prostě dát nechcete, a říkáte, že ten návrh kolegy Nováka o kontrole NKÚ je nehlasovatelný. Nejsem legislativec, možná máte pravdu, nevím, ale je to prostě nějaká snaha to nasvítit.

Takže my chceme, aby se víc kontrolovalo to, kdo platí České televizi, a zároveň se tak nějak jako nenápadně bráníte tomu, aby se víc kontrolovalo to hospodaření v České televizi. Tak to mně přijde jako zvláštní. Ale u té kontroly placení, to pak se vrátím k tomu výpočtu, to se vám může vrátit jako bumerang mimochodem.

Ten druhý paradox jsou koncesionářské poplatky versus korespondenční volba. My jsme tady nebo vy jste před časem schválili ty změny týkající se korespondenční volby, rozšíření možnosti pro lidi, kteří jsou v zahraničí a argumentovali jste na výtky některých mých kolegů, že ti lidé jsou často v zahraničí několik let nebo několik desítek let, nemají informace, že oni čerpají informace například z veřejnoprávních médií. Tak když čerpají informace z veřejnoprávních médií, tak proč nerozšíříte ty poplatníky i o ty, kteří jsou v zahraničí? Aspoň o nějakou část, protože ne všechno tam sledovat mohou. To je pravda. Proč to tam nedáte? Proč najednou v tomhle tak přísní nejste? Anebo budete argumentovat, že oni vlastně nemohou využívat úplně veškerého servisu těch veřejnoprávních médií, a v takovém případě ale pak zase padá ten argument, že oni čerpají ty informace z těch veřejnoprávních médií, a proto mají skvělé detailní informace o tom, co se děje v České republice a můžou kompetentně volit.

Takže v tomhle, prosím, si udělejte jasno. Nevím, když už to rozšiřujete o různé poplatníky, proč to nerozšíříte i o ty, co tedy bydlí v zahraničí, abyste ukázali, že jste fér, že to je fér. Takže to je druhý paradox.

A teďka, když se podíváme na ty zásadní pozměňovací návrhy. Pane ministře, kolega Munzar ruší... Tak já se mezitím napiju. A já teďka jsem ve fázi, že bych prošel některé pozměňovací návrhy, a zajímá mě, proč ta stanoviska jsou taková, jaká jsou, a je to názor nás a našeho klubu. A na konci se tedy dostanu k tomu výpočtu, k té notifikaci a tak dále a tak dále a přečtu usnesení, které jsme navrhli. Takže takhle jsem to strukturoval. Pane ministře, doufám, že oceňujete, že tady nic nečtu. Mám to nastudované.

Tak. Když jdeme na ty pozměňovací návrhy, tak je tam náš pozměňovací návrh, který vypouští ta chytrá zařízení. To znamená, abyste to navýšili - je tam prosté navýšení a nebude se to týkat chytrých zařízení, mobil, tablet a podobně, protože pak už je z toho kvazidaň, protože vlastně dneska to připojení k internetu mají úplně všichni. Tak to nazveme daň z internetu a přijde mi to fér. To mi přijde pak fér. Ale hrát si na to, je to poplatek a platí to v zásadě i ti, kteří se nedívají, tak mně přijde, že to není správná cesta.

Dále navrhujeme, já beru tedy jenom některé pozměňovací návrhy, pane ministře, protože pro informaci tamhle pro návštěvníky a pro studenty, ono těch pozměňovacích návrhů je nějakých asi 30, ale těch hlasování bude asi 50-54, takže já beru jenom ty zásadní, protože jinak bych tady já jenom s tím svým projevem byl do čtyř do odpoledne.

Vypuštění změn u právnických osob, placení z počtu zaměstnanců. No, to je také docela zásadní věc, protože tam už není, a dokonce vás na to upozornila i legislativní rada vlády, já se pak k tomu dostanu, i upozornění z hlediska notifikace, protože placení za počet zaměstnanců je úplná změna konceptu vybírání toho poplatku, ale tam vůbec není propojka mezi konzumací té služby veřejnoprávní a tím, že kolik má... a počet zaměstnanců jednotlivých firem, to vůbec nedává logiku. Já vím, že vy jste pod tlakem dali pryč, že to nemusí platit menší firmy do 25 zaměstnanců, to je pravda, ale jakoby tu nespravedlnost jste za mě nenarovnali. Jak souvisí platba někoho, kdo má 26 zaměstnanců, a jak jsem řekl, je to třeba velká restaurace s pěti obrazovkami a v sobotu se tam, pane ministře, můžete dívat na derby, které se blíží, někteří z nás budou na stadionu, a vy se můžete dívat v hospodě, a jak to souvisí s tím, že tady je firma, která má 1000 zaměstnanců, a ty lidi jsou někde v nějakém provozu, kde ani technicky není možné vůbec přijmout jakoby signál a sledovat..., a za co by tedy měli platit? Takže tam je to úplně typicky daň, něco odevzdám, jde to do rozpočtu a pak se to někam rozplyne, to je princip daně, ne poplatku, za něco dám a něco čerpám, chci nový pas, zaplatím poplatek, chci jet po dálnici, zaplatím dálniční známku. To placení podle počtu zaměstnanců, jestli můžu poprosit, to mě fakt zajímalo, ta vize, proč je to podle počtu zaměstnanců. A dopředu říkám, že rozumím tomu, že šlo o zjednodušení, tomu jako rozumím, ale to mi pořád neodůvodňuje ten princip té nespravedlnosti, jestli rozumíme.

Já jsem slyšel tezi, nevím, jestli mi ji pan ministr vyvrátí, že tohleto bylo pod tlakem lobby hotelové, která platila docela dost za počty vlastně obrazovek, když měla hotel a je tam spousta pokojů, tak za každý ten pokoj, zatímco za počet zaměstnanců už to vychází jako lépe. Ale potom to vlastně, rozumím tomu, těm hotelům rozumím, tak to ale řešme tím, že to nebudu nahrazovat jinou nespravedlností, že to nebude podle počtu přístrojů. Jasně, když mám 70 pokojů, 70 televizí, tak je to 70 krát 135, ale když ten hotel má 30 zaměstnanců, tak je samozřejmě ten poplatek jiný, tak to ale nenahrazujte nějakou jinou nespravedlností, za mě.

Pak je tady zajímavý pozměňovací návrh, který jsem dal já, aby ty poplatky neplatily spolky, neziskové organizace, spolky nebo organizace, které se starají o lidi se zdravotním postižením. Tady jsem rád, že jsem vlastně tímhle pozměňovacím návrhem vyprovokoval k tomu, že tam je jiný pozměňovací návrh z vládních řad, který projde a který z toho opravdu ty neziskové organizace vymezuje a ty to platit nebudou. Já jsem byl o to požádán Václavem Krásou, předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením. Tak tam jsem rád, mně to je úplně jedno, kdo je autor toho pozměňováku, důležité je, že bude nějaký výsledek. Ale tady vidíte, že má smysl o tom debatovat, má smysl vyvíjet tlak, má smysl dávat pozměňovací návrhy I přes to, že třeba neprojdou, ale ony vyprovokují, že se napíše nějaký jiný a podobný. Za to bych chtěl tedy poděkovat.

Pak je tam pozměňovací návrh, jak jsem řekl, Marka Nováka, k působnosti NKÚ, to je pravděpodobně nehlasovatelné, nevidím tady paní Krausovou z legislativního odboru. Ale tady bych chtěl říct, pane ministře, jestli vás můžu poprosit, dejte na stůl a řekněte na mikrofon, kdy sem pošlete tedy tu změnu, protože je na ní shoda, mohli bychom to schválit pak velmi rychle, protože tam se aspoň rozptýlí minimálně to, že se nikdo nebrání té kontrole ze strany NKÚ.

Pak tady máme některé další pozměňovací návrhy z řad pana ministra, nebo koalice. To si asi odůvodní on.

Pak se dostávám k řadě pozměňovacích návrhů, které řeší to memorandum. To memorandum je docela zajímavá věc, protože ho teď zatím podepisuje na konci toho procesu ministr kultury, a my jsme i na tom kulatém stolu vlastně řešili, co se stane, když to ministr kultury nepodepíše. To by bylo dobré, aby tady také, jestli můžu poprosit, zaznělo, co se jako bude dít, jestli tedy to znamená konec ředitele, nebo když to memorandum nebude, jaké to má konsekvence. Nebo je to formalita. Když je to formalita, tak to dejte z toho pryč. Ale v té chvíli zase, nezlobte se na mě, říkám to slušně, ale rázně v tom, že když se tady pořád bavíme o tom argumentu politického vlivu na veřejnoprávní média, tak na konci procesu tvorby memoranda je podpis ministra kultury, tak mně (to?) přijde právě (jako?) ten politický zásah, protože ministr kultury je ten vládní politik. My navrhujeme, aby to byla rozhodnutí Sněmovny, protože tady to je koalice - opozice, máte většinu, to je pravda, ale může se o tom debatovat. Ministr kultury to podepíše, to znamená, tam je přímo jenom ten vládní politik. Takže tolik jako k memorandu.

Když jdeme dál, další návrh, aby se dala pryč ta povinnost k tomu takzvanému neuchopitelnému boji proti dezinformacím, tam také děkuji. To také, tenhleten návrh a ta debata a ty kulaté stoly, které jsem pořádal, nebo spolupořádal, tak vyvolaly to, že samotní vládní poslanci tam dali návrh, který to nahrazuje tou mediální gramotností. Zaplaťpánbůh za to zase. Takže to je druhý takový nepatrný posun. Marečku, podejte mi pero, tak bych řekl, že to je taková ta, já jsem to říkal, 4 minus. To jsou takové dvě drobnosti, ale já za to děkuju a jsem rád, že vlastně my jsme tím přístupem vyprovokovali v tom pozitivním slova smyslu, že vládní poslanci přišli s něčím, s nějakou změnou.

Mrzí mě to u těch ostatních věcí, ale věřím, že pan ministr se popasuje s těmi základními otázkami.

Zrušení automatické indexace poplatku. No, tam je indexace poplatku, to je to, když ta inflace přesáhne 6 %, tak automaticky se to navýší tady. Já to zase dávám do nesouladu s tím, jak se vláda postavila k vývoji inflace ve vztahu například k důchodům, nebo v rozporu u církevních restitucí, tam to zase nechala. To znamená, že já tady vidím, když se podívám na téma inflace a jakým způsobem ta vláda se s tím popasovala v různých oborech, že ten postoj je nekonzistentní. To je taková jakoby moje poznámka, že u těch seniorů, tam jste to osekali u těch valorizací, naproti tomu tady dáváte automatickou indexaci, já nevím, a nenašel jsem nikde nějaký jiný podobný případ, jak by se to řešilo u nás, u nějaké jiné instituce takhle placené, že by tam byla tahle automatická indexace. Rozumím tomu proč, ale přijde mi to nekonzistentní s tím, jak naopak jste přísní někde jinde.

No, pak my máme společný návrh s panem ministrem, který se týká zlepšení vysílání pro pro diváky a posluchače se zrakovým postižením. Takže za to děkuju. To je vlastně třetí taková věc a změna. Na tom bych chtěl podtrhnout to, co jsem řekl na začátku. My jsme s panem ministrem, já jsem předseda výboru mediálního, jakoby partneři, ale bytostně na tom neshodneme, a přesto jsme byli schopni mít společný pozměňovací návrh, který řeší právě třeba to vysílání pro lidi se zrakovým postižením.

Proto jsem na začátku zdůraznil, že mě mrzí ty věci typu politický tlak, politický vliv na Českou televizi, chcete ji vyhladovět a podobně. Protože to právě se vymyká tomuhle tomu, protože tam není, tam je nula, nula argumentů.

Pak máme tady odložení té účinnosti. Jenom poprosím, aby pak nebyl zmatek v hlasování, prosím pěkně, že ty legtechy je podle mě potřeba, pane ministře, my jsme se o tom bavili včera v rámci té odpovědi - tak načíst ve vašem výstupu, protože ony jsou teďka načteny, pane zpravodaji, v rámci faktických poznámek.

A pak už jsou tam - no, pak je tam zajímavý pozměňovací návrh, aby se podíl z reklamy dal na sport, podíl reklamy, který je kolem těch sportovních nebo sponzorských odkazů, který je kolem těch sportovních pořadů, aby šel na sport. To mě taky zajímalo, proč tak jako to tam funguje u kultury, proč s tím nesouhlasíte?

Ale co je tedy zajímavé, je pozměňovací návrh kolegů Bendla a Salvetra, omezení zařazovat obchodní sdělení u Českého rozhlasu. To by mě tedy zajímalo, jakým způsobem se s tím popasujete. Tak mi to podpoříme, že jo? Ale tam zase ten pozměňovací návrh jde proti té původní myšlence, protože vy něco Českému rozhlasu přidáváte, tenhleten pozměňovací návrh zase Českému rozhlasu něco bere. To mě zajímalo, jakoby ta vnitřní logika toho. Kdybychom to dali my, tak je to pochopitelné, protože zase je to nějaký konzistentní, neměnný postoj. Zatímco tady, když to dá koaliční politik, tak tomu já jako nerozumím. Nerozumím taky tomu, jaký - jestli tam máte promyšlené, že to bude mít, nebo nebude mít vliv na to, jestli Český rozhlas bude moct vysílat potom ty sportovní kanály, sportovní přenosy a podobně. No, takže to jsou pozměňovací návrhy.

A teďka poslední poznámka, prosím pěkně, a ta se týká - já jsem k tomu dělal kulatý stůl. Já jsem dostal dopis, jako to dostal pan ministr od právníka, který funguje v Bruselu a podobně, udělal jsem kvůli tomu kulatý stůl. Z toho dopisu vlastně vychází, ano, byla tam debata o tom, že ten právník zastupuje nějaké médium u nás - komerční, on neřekl jaké. Ale mně jde teďka o tu podstatu, že tento celý návrh měl být notifikován Evropskou komisí a on tam vlastně v tom dopise říká proč. Za prvé kvůli směrnici 2015/1535, neboť ukládá nové povinnosti všem provozovatelům televizního, rozhlasového vysílání. A za druhé, že ten systém financování, provozovatel české veřejnoprávní vysílání, zvýšení koncesionářských poplatků a výraznou úpravou zdroje financování veřejnoprávních médií (?), že zvyšujete úroveň státní podpory o více než o 20 procent.

My jsme měli kulatý stůl k tomu, já jsem ho pořádal, děkuji za, za účast. A já navážu na to vlastně, co tam nejenom mně - teďka nejde o toho právníka, ten právník vlastně potvrdil to, co já jsem tady říkal v prvním čtení, protože to psala Legislativní rada vlády. To není návrh, názor opozice, to je názor vaší Legislativní rady vlády. Tam píše - navrženou právní úpravu je třeba s Evropskou komisí v oblasti veřejné podpory minimálně konzultovat. Minimálně konzultovat. My jsme dostali od paní Smolíkové, že jste to konzultovali, bohužel z toho není zápis. Otázka, jestli ta konzultace, minimálně konzultace, ale jestli ta konzultace je dostatečná. A na základě výsledků konzultací zvolit odpovídající režim tak, aby udělovaná podpora byla slučitelná s vnitřním trhem. Pokud by po konzultaci s Evropskou komisí nebylo možno navržený režim podřadit pod existující podporu, bylo by nutné přistoupit k notifikaci návrhu Evropské komise podle čl. 108 odst. 3 smlouvy o fungování Evropské unie.

No, a tam zaznělo, že to sice je formální krok. Je to taková drobnost, procedurální věc, to tady říkám na mikrofon férově. Na druhou stranu to celou věc posune o minimálně tři měsíce. A na místě je prostě legitimně se ptát, proč jste to nenotifikovali. Těch 20 procent, ten argument je jenom podružný, protože ta notifikace tam vychází ze dvou hledisek. Za prvé, že se ten poplatek nebo ten příjem, ta veřejná podpora, že je vyšší o 20 procent oproti současnému stavu, což si troufám říct, že minimálně u Českého rozhlasu je úplně jednoznačné. Poplatek je dneska 45, zvyšuje, se o 10 korun, to je 22 procent. Do toho se rozšiřuje ten okruh těch poplatníků.

A teď se dostávám k té zajímavé situaci, a to je ta RIA, kterou jsem si vyžádal, a tam je to hrozně zajímavé. Totiž to je ten paradox. Vy zároveň chcete, vlastně to, co navrhujete, aby (Česká) televize a Český rozhlas nebyly vyhladovělí, aby tam bylo více peněz, protože se nezvyšovaly 15 let koncesionářské poplatky, jak se zvyšují, ale nezvyšují se o tolik, aby to pokrylo těch 15 let. To říkáte přece, a proto se rozšiřuje okruh těch plátců. Ale zase vy v té RIA vlastně zpochybňujete nebo respektive relativizujete to rozšíření okruhu těch plátců tak, abyste dosáhli navýšení o více než 20 procent a nemuseli to notifikovat. Jo, pane ministře, já nevím, jestli to říkám srozumitelně. Vy prostě vlastně navrhujete, aby se to rozšířilo o další plátce, ale zároveň si vlastně sami vylučujete, že to všichni ti plátci nezaplatí. Protože kdyby to zaplatili, jak vy navrhujete, tak by to byl nárůst o víc než 20 procent úplně v pohodě, a to i u České televize. Vy tam totiž počítáte v jedné části, dneska se vybere od devadesáti procent se říká. Vy říkáte, vy tam najednou začnete vypočítávat s nereálným nízkým scénářem, kdy říkáte, že to zaplatí 70 procent těch poplatníků. Pozor, ale nejenom nových, ale 70 (procent) poplatníků i těch starých, i těch původních, jakoby se vlastně odhlásili ti, co platí dnes. Za mě je to proto, abyste uměle snížili to číslo toho nárůstu, aby to nebylo o více než o 20 procent, a tím jste to nemuseli notifikovat. Doufám, že jsem to řekl, je to tak srozumitelně? Kolega kýve. Vy uměle jste navýšili počet lidí, kteří to do budoucna budou platit navíc, jo? To já už nevím, jak to mám zjednodušit. Podle vaší RIA, je to tak? Protože kdyby to bylo víc, tak byste přesáhli 20 procent u obou dvou, museli byste to notifikovat.

Ten druhý důvod k notifikaci je ten, že se mění charakter a koncept těch poplatků. Ať už jde o ta chytrá zařízení, tak zejména, a to tam zaznělo úplně jednoznačně, to, že se to má platit za firmy podle počtu zaměstnanců, to je jiný koncept. A jiný koncept znamená, že je potřeba to schválit nebo notifikovat.

Takže to by mě taky zajímalo, protože RIA v tomhletom tedy je velmi zajímavá. Je to docela obsáhlé, doporučuju si to pročíst. Docela by mě zajímalo, kolik tedy poslanců, kteří se k tomu vyjadřují, si to četlo. Za mě, když jsem si dělal poznámku, tak tady RIA nebyla spíš podkladem pro rozhodnutí, ale dodatečným zdůvodněním, proč s tímhletím sem přijít. Mimochodem, vy tam pracujete často se starými čísly z roku 2021, 2022 a tak dále. Já mám tady takový výstup z té RIA, na závěr připomenu.

Přečtu tady v rámci třetího čtení usnesení, které jsme navrhli.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky:

1. Odmítá současnou podobu návrhu na zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas a požaduje předložení konkrétní transparentní analýzy hospodaření těchto institucí a prokazatelné kroky k efektivnímu využívání stávajících zdrojů;

2. Vyjadřuje nespokojenost s nedostatečnou vyvážeností a objektivitou jejich zpravodajství a aktuální publicistiky;

3. Vyžaduje po vládě České republiky, aby do šesti měsíců od přijetí tohoto usnesení předložila návrh zákona, který zavede účinnější kontrolní mechanismy hospodaření České televize - jsme zpátky u toho NKÚ - zajistí pravidelné audity těchto institucí prováděné NKÚ a přehodnotí model financování médií veřejné služby tak, aby odpovídal principům transparentnosti a odpovědnosti vůči občanům České republiky.

Takže takhle suma sumárum. Pozměňovací návrhy jsem projel. Naše obavy s tím, že to má být notifikováno - říkám to tady dopředu, aby pak zase někdo neřekl, že jsme chytří jako generálové po bitvě - takže máme velké pochybnosti, že by se to mělo notifikovat. Máme velké pochybnosti, jak se tam pracuje s těmi čísly, aby se to uměle nenavýšilo o 20 %. Máme jasné směry, kterými říkáme, že se touhle cestou vydávat nemáme. To jest, nemají to platit všichni, kteří mají chytrá zařízení nebo podle počtu zaměstnanců. Pane ministře, těším se na vaše odpovědi a děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.)