Dámy a pánové,

já bych měl na předřazení bodu jeden bod a to je sněmovní tisk 48, pořadové číslo 56 - Změna občanského soudního řádu. Když se zamyslíte nad tím, jaké parametry by měly mít zákony, které tady předkládáme, tak za mě tam vidím minimálně dva. Za prvé nějakou potřebnost, aktuálnost, akutnost. Za druhé tomu určitě pomůže to, že vláda na ten poslanecký návrh dala kladné stanovisko. To je právě toto. Jsem za to rád. Je to pozměňovací návrh můj a mých kolegů a současná vláda k tomu dala souhlasné stanovisko. To bych tady chtěl podtrhnout. Já jsem to projednával i s Karlem Haasem, s kterým jsem tady řešil celou řadu jiných změn při ochraně spotřebitele a respektuji jeho názor a pokud vím, tak i on s tímhle souhlasí.

Ten parametr aktuálnosti a akutnosti je v tom, co se v současné době děje. Děje se to, že vzrůstající ceny energie, vzrůstající hrozby různých energošmejdů, kteří zneužívají nějaké svízelné situace spotřebitelů, způsobují to, že když se zeptáte na ERÚ - ale to samé se týká ČTÚ, to samé se týká finančního arbitra - tak roste počet sporů, roste počet mimosoudních sporů, roste počet lidí, kteří se obracejí na mimosoudní orgány.

My jsme na podvýboru pro ochranu spotřebitele měli radní z Energetického regulačního úřadu, která říkala, že už v této chvíli je oproti loňskému roku trojnásobný počet vedení sporů před ERÚ, před Energetickým regulačním úřadem. Co řeší tenhle pozměňovací návrh, je velmi jednoduché. On řeší to, že v momentě, kdy člověk, spotřebitel, se obrátí na mimosoudní orgán, vyhraje a poté ta instituce se logicky odvolá, to znamená jde to klasicky k soudu - protože ona chce využít všech právních možností, které má, aby ti manažeři těch bank, pojišťoven, energetických společností, operátorů a podobně, aby jednali s péčí řádného hospodáře - tak to potom skončí u soudu.

A problém je, že ten soud poté nemusí, může ale nemusí, informovat ten mimosoudní orgán o tom, že probíhá ten soud. A v takovém případě, když neinformuje, tak ten klient, který se původně obrátil tu na ERÚ, tu na ČTÚ, tu na finančního arbitra, tak je před tím soudem sám, protože žalován je ten spotřebitel, nikoliv ta instituce, která předtím rozhodla. Takže pozměňovací návrh, který tady je, to je ten sněmovní tisk 48, na který, jak jsem řekl, vláda dala souhlasné stanovisko, řeší to, že soudy budou informovat ten mimosoudní orgán, že probíhá soudní spor.

A ten mimosoudní orgán pak bude mít tudíž možnost před tím soudem obhájit svoje vlastní stanovisko, aby ten klient, ten spotřebitel, v tom nezůstal sám. Protože ta pozice je potom nevyvážená. Spotřebitelé se obracejí na mimosoudní orgán, jak vyplývá z toho názvu, aby šli mimo soud, aby někdo rozhodl rychle, aby to nestálo hodně peněz, aby si k tomu nemusel brát právníka. V momentě, kdy stejně skončí před soudem, tak mi přijde, že je fér, že ten mimosoudní orgán lépe obhájí svoje vlastní stanovisko. A já upozorňuji, protože to je fakt jako velmi pečlivě připravené i ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti, s legislativci, on se nestává vedlejším účastníkem toho řízení, protože on někdy nerozhoduje sto nula, ten mimosoudní orgán také někdy může rozhodnout, že v něčem vyjde vstříc tomu klientovi a v něčem nikoliv. To může být padesát na padesát. On obhájí jenom to svoje usnesení, to svoje rozhodnutí.