Moravskoslezský kraj je v pěstounské péči v rámci republiky nejúspěšnější, přesto zájemců o pěstounství ubývá. Proto kraj posílil kampaň Dejme dětem rodinu. Po Ostravě bude celý rok jezdit propagační tramvaj, na pěstounskou péči upozorní i letáky v městské hromadné dopravě.

„Každý rok najde v našem kraji novou rodinu přes sto dětí. Díky pěstounské péči nemusejí vyrůstat v dětském domově, ale žijí v přirozeném prostředí plném lásky, pozornosti a rodinného zázemí. Za poslední roky jsme ale zaznamenali celkem výrazný pokles nových zájemců o náhradní rodičovství. Zatímco v roce 2016 projevilo o pěstounství zájem 170 rodin, vloni už to bylo 150 a v tomto roce jen 124 žádostí,“ uvedl náměstek hejtmana kraje pro sociální oblast Jiří Navrátil a doplnil, že před třemi lety našlo nový domov 100 dětí, letos zatím jen 87.

„Nejobtížněji se náhradní rodina hledá sourozeneckým skupinám, dětem minoritního etnika nebo se zdravotním hendikepem a dětem nad šest let. Těch vyrůstá v domově většina. Děťátek do dvou let evidujeme 42, dalších 57 kluků a holčiček je ve věku od dvou do šesti let,“ vyjmenoval náměstek hejtmana kraje Jiří Navrátil. Dodal, že nejpočetnější skupinu v domovech tvoří děti nad 12 let, těch v domovech žije 360.

Moravskoslezský kraj nabízí budoucím pěstounům pomocnou ruku. Žadatele o náhradní rodičovství může provázet člověk, který má s pěstounstvím zkušenosti. „Přijímání dítěte do rodiny je náročné období, ve kterém je každá zkušená rada nebo upozornění k nezaplacení. Naši provázející budoucím pěstounům nejen radí a odpovídají na nespočet otázek, jsou jim také důležitou emoční podporou. Mezi provázejícími je například bývalá pěstounka na přechodnou dobu nebo také stávající dlouhodobá pěstounka,“ vysvětlil náměstek hejtmana kraje Jiří Navrátil. Dodal, že kampaň Dejme dětem rodinu má za cíl povzbudit lidi, kteří mají z pěstounství obavy a stále váhají, zda se dítěte z domova ujmout. „Nebudu lhát, být pěstounem je mnohdy velmi náročné a vyžaduje to velkou dávku trpělivosti, tolerance a pochopení. Jsem ale přesvědčený, že žádný z náhradních rodičů svého rozhodnutí nelitoval. Každý pěstoun má můj hluboký obdiv,“ řekl náměstek hejtmana kraje Jiří Navrátil s tím, že veškeré informace o pěstounství jsou na stránkách kampaně Dejme dětem rodinu. Na tomto webu jsou také kontakty na pracovníky krajského úřadu, kteří mohou pomoci potencionálním pěstounům v jejich rozhodnutí.

Reálné příběhy reálných dětí, které žijí v domově, je v Moravskoslezském kraji přes pět stovek. Zde jsou 4 z nich: 

Markétce (10 let) se změnil život, když jí v sedmi letech umřela maminka a zůstali spolu s tatínkem sami. Tatínek se snažil všechno zvládnout a dobře se o ni postarat. Nic se mu nedařilo, přišel o práci, začal pít a Markétka byla umístěna do dětského domova. Dnes ji tatínek navštěvuje, posílá jí dárky, ale má novou manželku a dítě. Markétku už si k sobě z domova zpátky nechce vzít. 

Honzík (8 let) a David (6 let) bydleli s maminkou a babičkou ve velmi nevyhovujících podmínkách, maminka neuměla hospodařit s penězi, vznikaly jí dluhy, péči o děti přestala sama zvládat. Situace dospěla tak daleko, že chlapci museli být na základě rozhodnutí soudu umístěni do dětského domova. Od té doby maminka děti v domově nenavštěvuje, jen jim občas napíše a pro převzetí chlapců zpět do péče nepodniká žádné kroky. Jsou to šikovní zdraví kluci, kteří chtějí zůstat spolu. 

Adélka (5 let) má lehkou formu dětské mozkové obrny a narodila se do rodiny jako třetí dítě. Maminka zůstala na péči o všechny děti sama. Snažila se vše zvládat, nicméně nebyla schopna dceři zajistit kvalitní a přiměřenou péči. Proto se rozhodla, že umístí Adélku do dětského domova. Adélka chodí do školky, je šikovná, samostatná a ráda se učí novým věcem. 

Tomášek (4,5 let) se narodil mamince, která byla hodně mladá a nezkušená. Od mala vyrůstal v dětském centru, kde jej maminka každý den navštěvovala. Postupem času se maminka dostala do různých potíží, její zájem opadal a Tomášek byl v centru odkázán jen na pozornost „tet“. Ve čtyřech letech byl svěřen do pěstounské péče na přechodnou dobu, aby se mu dostalo co nejvíce lásky a pozornosti. Za půl roku byla Tomáškovi nalezena stálá pěstounská rodina, ve které našel svůj domov a kde ho mají všichni rádi.