Dobré odpoledne, vážení kolegové, vážené kolegyně,

je velká škoda, že tady paní ministryně financí opustila sál, přestože mě sama před několika minutami osobně vyzvala, abych tady k tomu... údajně, pan zpravodaj mi říká, že odešla. (Ministryně přichází ke stolku.) Á, dobrý, už je zpátky, tak výborně. Tak děkuji. Tak to je skvělé, že jste sem přišla na moje vystoupení zpátky.

Takže já to jenom v krátkosti představím. Chci tady otevřít téma svého pozměňovacího návrhu k novele rozpočtu, který má za cíl dát 100 mil. z vládní rozpočtové rezervy soudům do kapitoly, která je určena na provoz soudů, tak, aby měly prostředky na zajištění personálních kapacit na řešení protiprávních exekucí. Je to velice rozsáhlý problém. Dle odhadu Ministerstva spravedlnosti by mohlo jít až o 133 tis. případů. Myslím si, že do současné situace, do současné nastupující ekonomické krize se takové opatření hodí, protože ve výsledku je to v podstatě investice do toho, aby byl méně zatížen sociální systém a aby lidé nebyli tak motivováni zůstávat v šedé ekonomice a platili daně. Takže myslím, že velice rychle by se to do státního rozpočtu vrátilo.

Co se týká nějakých propočtů, tak náš odhad je, že v průměru na každý okresní soud by mohli přibýt tři pracovníci, přičemž momentálně to běžně odbavují nějaké nízké jednotky, jeden, dva lidé, kteří se této agendě skutečně věnují na soudech, které jsou touto agendou skutečně zatíženy, tudíž by to třeba zrychlilo celý proces dvojnásobně, trojnásobně. Jednal jsem o tomto se zástupci vlády. Dokonce tady mám třeba nějaké propočty přímo od náměstka Spousty z Ministerstva spravedlnosti. Skutečně dle těch propočtů tady sice uvádí dejme tomu, že realisticky nejdříve by se daly nové pracovní sily najmout někdy v září, takže by šlo jenom o nějaké čtyři měsíce letošního roku, kdy by se ty prostředky daly skutečně využít. Ale to ve skutečnosti není žádný zásadní problém. Nevyčerpané prostředky by si mohlo Ministerstvo spravedlnosti nárokovat na rok příští. Takže bez problému by se to dalo vyčerpat. Jinak z vládní rozpočtové rezervy, ta je vysoká přibližně 37 mld. korun, tudíž tady ten můj přesun představuje necelá tři promile vládní rozpočtové rezervy. Takže nerozumím úplně tomu, proč se tomu paní ministryně, tedy aspoň zatím, třeba mi řekne, že nějak změnila názor, brání.

Argument paní ministryně Schillerové je, že v resortu Ministerstva spravedlnosti je nějakých 200 neobsazených tabulkových míst, což je pravda. Žádnou informaci, která by to rozporovala, jsem neobdržel. Nicméně je potřeba si uvědomit, jak se tyto peníze využívají. To nejsou nějaké peníze, které by se nevyužívaly. Ty peníze se využívají na to, že se jimi vyplácí odměny navíc nad rámec tabulkových platů zaměstnancům resortu, přičemž ty tabulkové platy v resortu spravedlnosti jsou nezřídkakdy opravdu nedůstojně nízké. Já jsem si shodou okolností vyžádal nedávno informace ze všech ministerstev, včetně Ministerstva spravedlnosti, jaké jsou nástupní platy na referentských pozicích. A jako jeden příklad za všechny bych uvedl pozici zapisovatelky na soudech, kde je nástupní plat 15 480 korun měsíčně. To znamená, že si vydělá polovinu, co by si vydělala daná zaměstnankyně třeba jako prodavačka v supermarketu.

Takže skutečně jsou to nedůstojné mzdy a tím, to jsem vnímal jako hlavní argument paní ministryně, proč tento přesun neudělat. Stejně tak tady paní ministryně, samozřejmě vláda by mohla celý tento přesun uskutečnit rozpočtovým opatřením, ale žádného takového příslibu jsem se tady od paní ministryně, ani od žádného jiného člena vlády nedočkal. Takže já bych tady rád prostřednictvím pana předsedajícího poprosil ministryni, aby se vyjádřila k tomu, proč si myslí, že by nebylo dobré takový pozměňovací návrh přijmout, pokud stále na tom trvá. Případně, proč by nebyl dobrý nápad, aby vláda učinila ekvivalentní rozpočtové opatření.

Děkuji.