Na druhou stranu to ale znamená velké dopravní komplikace. Zaznamenávám nárůst typicky českého hudrování: když je silnice rozbitá, mohou za to samosprávy, jakmile se začne opravovat, je to ještě horší. Vše se musí objíždět a nikdo to nekoordinuje. Často se sejdou na jednom místě opravy státní, krajské a obecní. Je téměř nemožné tyhle stavby zkoordinovat. Místní dopravní stavba se obvykle chystá minimálně rok, spíš déle, obchvaty měst spoustu let, rozšiřování dálnic i třeba desetiletí.

Do toho zasahují státní a evropské dotace a jejich užívání je administračně náročné, výběrová řízení a úřední povolování jsou předem neodhadnutelná a to vše dohromady vytváří mix komplikací pro veřejné investory. Mám dojem, že obecné zhrubnutí společnosti (a nezkoumám, kdo za to může) s sebou nese až absurdní situace. Zaznamenávám rozhořčené a vážně míněné rady, aby se silnice opravovaly v zimě, stavět jen v noci, jen o sobotách a nedělích a jiné nesmysly. Je jedno anglosaské přísloví, které říká: Chléb můžete buď mít nebo jíst. To znamená, že silnice budou buď opravené (i za pomoci uzavírek), anebo nebudou, ale zůstanou rozbité. Osobně jsem pro tu první možnost.

Ing. Radovan Necid
starosta města Velkého Meziříčí
krajský zastupitel

Psáno pro Noviny Kraje Vysočina.