V minulosti jsem v článku položil otázku, zda je ústavní soud zárukou demokracie? Z abstraktu článku vyplynulo, že v oblastech trestních, soudci Ústavního soudu neradi vytváří nálezy, i když došlo k porušení ústavních práv a svobod. Trochu musím poopravit názor na Ústavní soud pracující v plném obsazení. V nedávném nálezu se zastal právnické osoby vůči soustavě obecných soudů a konstatoval porušení základních práv garantovaných v čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 1 a či. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Výkon spravedlnosti je u nás nejen pomalý, ale někdy odporuje principům dobrých mravů, zaručení ústavních principů a obecně představě o spravedlnosti.
Pilíř demokracie; soudnictví, vytváří sektu lidí, která má určitým způsobem jisté místo na doživotí, a tudíž nejsou tlačeni demokratickými volebními systémy po určité době k obhajobě svého postu. Tito lidé ovlivňují přátelskými vazbami korupční prostředí a tak vzniká i nedůvěra k justici a náš demokratický systém. Justice, musí být nezávislá, nesmí být podrobená tlakům politických sil a populismu veřejnosti a vytváření klientských a kolegiálních uskupení.
Podílel jsem se z velké části na ústavní stížnosti ve věci společnosti ČIBE, a. s., která usilovala o zrušení usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, jímž soud s odkazem na ustanovení § 166 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále OSŘ), doplnil dříve vydaný, rozsudek soudu I. stupně a potvrdil ho.
Dle mého mínění Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, překročil meze zákonného oprávnění ve smyslu ustanovení § 166 OSŘ, resp. jednal přímo svévolně, když o doplnění rozsudku rozhodl bez návrhu až po jeho právní moci.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Nedbálek