Poslední dobou mě znepokojují zprávy z Ministerstva zemědělství. Na jaře 2020 se začalo mluvit o podpoře českých potravinářů a ministr Toman požádal o uvolnění 3,4 miliardy korun ze státních rezerv na podporu těch, kterým díky vládním opatřením klesl odbyt. Nabyl jsem dojmu, že Češi přestali jíst.
Další krok udělal ministr 4. 5. 2020, kdy podepsal pravidla čerpání dotací v rámci 10. kola Programu rozvoje venkova na podporu zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh. Celkový objem finančních prostředků opět činil 3,4 milardy korun a pozoruhodnou shodou okolností byla pravidla nastavena tak, aby uspěly hlavně velké potravinářské firmy. Třeba se dočkáme další "skvělé" linky na toustový chléb.
Zlatým hřebem jsou pak sněmovnou schválené kvóty, kdy od roku 2022 musí obchody nad 400 metrů čtverečních nabízet 55 procent potravin z české produkce. Téma kvality potravin rezonovalo v českých médiích celý loňský rok. Nejprve povykoval Marian Jurečka a následně i sám Andrej Babiš. Jako spotřebitel jsem zatím nezaznamenal zásadní posun v této problematice. Stále dochází k tomu, že jsou suroviny nakupovány v zahraničí, balené u nás a vydávány za české, což je minimálně zavádějící.
Kladu si otázku, zda se situace po těchto "investicích" do českého potravinářského průmyslu nějak zásadně zlepší, a nebo na tomto rabování státního rozpočtu vydělají opět pouze kamarádi ministra Tomana.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV