1) Školy jsou zavřené, žáci se nyní učí doma. Rodiče se učí s nimi, vypomáhají jak to jenom jde. Zejména to platí u dětí, které čekají přijímací zkoušky na střední školy. Kam jít po základce a jak se dostat na vysněnou školu, to je každoroční stres pro sto tisíc rodin.

2) Dosud skládali žáci přijímací zkoušky dvakrát - ve dvou termínech. Z obou zkoušek se jim započítával ten lepší výsledek. To zvyšovalo jejich šance na přijetí na favorizovanou školu.

3) Ministr školství prosadil ve stavu nouze novelu zákona, která zavádí pouze jeden termín zkoušky, druhou šanci letos dětem bere. Zákon představil v pondělí 22. března. Poslanci na jeho prostudování měli pouze noc, v úterý 23. března už se hlasovalo. Ministr předem rodiče a žáky veřejně neoslovil, svůj záměr nevysvětlil. Až nyní všichni zjišťují, jak je obešel. Ozývají se mi.

4) Změnu ministr zdůvodnil organizačními důvody. To je výsměch. Zkoušky se dosud dělaly ve dvou po sobě jdoucích dnech. Proč by to letos nešlo? Druhým důvodem má být snížení rizika nákazy. To je už úplně mimo! Podle novely zákona se totiž přijímací zkoušky budou konat nejdříve čtrnáct dní poté, kdy se děti vrátí do škol. Čtrnáct dní pobytu ve škole dětem nákaza nehrozí. První den zkoušek také ne. Druhý den udeří?

5) Poslanci ODS a Pirátů žádali, aby ministr druhý pokus vynervovaným dětem a rodičům nebral. V hlasování je podpořili i poslanci Top 09, KDU a STAN. Tyto hlasy však nestačily. Poslanci hnutí Ano, ČSSD, KSČM a SPD tyto děti bezdůvodně obětovali.

6) Vzhledem k nenormální situaci by bylo na místě právě letošním žákům podat pomocnou ruku a jejich šance zvyšovat nikoli snižovat. Maturantům pomoženo bylo, o čtyři roky mladší děti to odskáčou! To je mimořádně ostudné a neomluvitelné.

7) Žáci 9.B. ZŠ a MŠ Angel v Praze to již pochopili a odmítají se vzdát. Píší ministrovi školství: Nerozumíme tomu ... nedostalo se nám žádného vysvětlení ... celou dobu jsme byli ujišťováni, že budeme mít dvě šance ... chceme se dostat na vytouženou školu. Chtějí pouze to, co měli ti před nimi a budou mít i ti po nich.
Ozývají se i jiní, viz petice zde.

8) Děti, rodiče i pedagogové by se měli přidat. Ozvat se! Vždyť to jde! Nyní, ve složité době, si více pomáháme. Bylo by kruté obrátit se zády právě k žákům končícím základní školu a k jejich rodičům. Mohli by se přidat i ti, kterých se to přímo netýká. Třeba studenti středních škol, kteří měli lepší podmínky, by mohli své méně šťastné následovníky podpořit. Pište ministrovi, pište poslancům ve vašem kraji, pište učitelům, ředitelům škol. Chtějte změnu. Nevzdejte se, není k tomu žádný důvod. Ale je moc málo času.