1) Naše vláda hodně dbá na naši energetickou suverenitu a hodně se brání "spoléhat se na ostatní". Ovlivňuje to silně její rozhodnutí (dle mého soudu na úkor efektivnosti řešení).

2) Necelou polovinu elektřiny u nás vyrábíme z uhlí. Vyčerpáme tím naše neobnovitelné zdroje, devastujeme krajinu a poškozujeme klima. A, a to je nejhorší, působíme velké škody na zdraví našim lidem.

3) Elektřinu z tohoto "mixu" však zdaleka nepoužíváme jen pro naši spotřebu. Jsme jeden z největších světových vývozců, vyvážíme (tzv. čistý vývoz) necelých 14TWh elektřiny, zhruba 15 % roční výroby.

4) Při velkém zjednodušení bychom mohli na výrobu elektřiny spálit uhlí až o čtvrtinu méně (v praxi by šlo o méně, neb doladit výrobu na spotřebu samozřejmě nejde a jistý podíl vývozu ale i dovozu je samozřejmě efektivní). A v souladu s národní strategií státu ušetřit uhlí na horší časy.

5) Další uhlí (a co je důležitější, zdraví lidí, krajinu a klima) bychom samozřejmě mohli "ušetřit" zvýšením energetické efektivity a posílením efektivních obnovitelných zdrojů.

Naše ministerstvo průmyslu tvrdí, že máme výborně nastavenou surovinovou politiku státu (a stojí si za naší energetickou politikou, kde "fyziku" chtějí uzavřít do "geografie" - našich hranic).

Ale otázka zní, pro koho. Jistě ne pro ty, co v okolí míst, kde se těží nebo pálí uhlí, žijí…

P.S. Pro porovnání, dle odhadů, náš export elektřiny by stačil na provoz 4-5 milionů elektromobilů za rok, což je jen o něco méně, kolik je u nás všech osobních aut. Teoreticky tedy pomáháme ostatním Evropanům od automobilových emisí (u nás elektroauta zrovna moc nechceme) a velmi "velkoryse" škody na zdraví a krajině "necháváme doma".

Ale to je zase úplně jiná historka.