Fungování politické reklamy na internetu se dostalo do širšího povědomí po vypuknutí kauzy Cambridge Analytica, kdy vyšlo najevo, jak tato společnost zneužívala osobní data uživatelů bez jejich vědomí s cílem ovlivnit volby. Samozřejmě nešlo o ojedinělý případ, ale bezesporu ten, který se nám zapsal do paměti nejvíce (pokud jste kauzu nezaznamenali, doporučuji skvělý dokument na Netflixu “The Great Hack”).

Politická reklama sice existuje odjakživa, co se ale změnilo je jak sofistikovaně může díky novým technologiím fungovat. Jádro problému tkví v tzv. mikrotargetingu, který využívá naše osobní data, jako je například původ, náboženství, politická preference či sexuální orientace, k tomu, aby co nejpřesněji dokázal zamířit reklamu na určité skupiny lidí. Sociální sítě s těmito informacemi pracují a umožňují pak zadavatelům kampaní vytvářet "reklamu na míru", která může být mnohdy manipulativní. 

Evropská komise proto minulý měsíc představila návrh legislativy, který má za cíl politickou reklamu na internetu regulovat a vytvořit tak transparentnější podmínky online. Návrh například zakazuje cílení reklamy na základě citlivých osobních dat pokud dotčená osoba jejich užití specificky nepovolí či povinnost transparentně uvádět, kdo a kolik za reklamu platí, jaký je její účel a proč se nám daná reklama zobrazuje.

Na nová pravidla si ale ještě chvíli počkáme, návrh legislativy nyní zamíří k dalšímu vyjednávání do Evropského parlamentu a Rady. O jeho dalším vyjednávání budu dále informovat.