Takzvaný "Magnitsky Act" by měl vytvořit celoevropský mechanismus pro ukládání sankcí za porušování lidských práv. Nešlo by o „trestání“ států, ale jednotlivců, kteří se prokazatelně na zločinech podíleli, nebo je „objednali.“

Spojené státy již takovýto zákon (v reakci na smrt daňového poradce Sergeje Magnického, který napadl finanční podvody ruských státních úředníků, a zemřel ve věku 47 let v roce 2009 ve vazebním vězení v Moskvě) mají od roku 2012, Evropská unie jej ale stále chystá. Trvá to déle, než se čekalo, a tak například v pobaltských zemích již zavedli svojí vlastní verzi zákona. Celoevropské řešení, ale v tomto případě dává opravdu smysl. Aby k němu však došlo, musí se jednomyslně shodnout všechny členské státy na Radě EU.

Evropský parlament loni v březnu velkou převahou schválil rezoluci vyzývající Radu k činu. Zákon odkazující stejně jako americký na Sergeje Magnického by se ale samozřejmě týkal jakéhokoliv porušování lidských práv ve světě.

Dle oficiálních zpráv se na konci loňského roku ministři zahraničí dohodli, i přes původní nevoli některých států (které zřejmě chtějí demonstrovat dobré vztahy s Ruskem, z nichž nejviditelnější bylo Maďarsko), na zahájení legislativního procesu. Nyní zákon připravuje Evropská služba pro vnější činnost, která by měla návrh předložit Radě koncem roku.

Moc doufám, že se tak opravdu stane. Zatímco loni se o Magnitského zákonu mluvilo hlavně v souvislosti s Iránem, letos se debata točí nepřekvapivě okolo událostí v Bělorusku… A po pokusu o vraždu Alexeje Navalného se jeho působnost, jak věřím, vrátí do země, která je odpovědná za smrt Sergeje Magnického.