Musím říct, že k naštvání mi stačilo jen pár vět z tohoto rozhovoru (což je v dnešní době, a zdraví ochraňující otupělosti, docela výjimečné).

1. Paní ministryně "umí žít" s vysokými schodky, které po sobě zanechá.....

Jistě, žít lze s lecčíms, ale nemohu si pomoci a mám pocit, že paní ministryně nechápe, co spolu způsobila. Strukturální schodek v oblasti kolem 250 miliard korun (=potřeba cca. 200 miliard schodku "trvale" odstranit) znamená, že v průměru, bude třeba od každého občana ročně vybrat 20 000 Kč (samozřejmě, ne nutně vybrat, ale částečně podobnou sumu "na hlavu" trvale ušetřit). Je to situace, kterou naše země nezažila. není to důsledek pandemie, ale katastrofálního vládnutí vlády, kterou paní ministryně spoluvede.

Paní ministryně to buď nechápe, a nebo "s tím umí žít" neb ví, že to nezaplatí ona.

2. Paní ministryně se možná "snažila tlumit nápady Maláčové", ale nejabsurdnější a nejdražší náklad přišel od jejího šéfa (tak zvané zrušení super hrubé mzdy), a vůbec se mi nezdálo, že Hnutí ANO často v rozsahu těžko únosné nápady zmíněné vládní kolegyně brzdilo. jeho hlavní snaha totiž byla tyto obvykle populární (leč deficitní) iniciativy "ukrást" a předložit je ne těm zrovna bystrým voličům, kteří nevidí, že je budou muset sami zaplatit, jako "práci pro lidi".

Papír holt snese všechno. A naše země dokazuje, jak bolestivé důsledky to má.