1. K roli Komise a orgánů EU

Jasně, že je pro pana premiéra nepříjemné, že OLAF řešil podezření o jeho osobním podvodu, že Komise řeší, zda on neporušuje pravidla, které naše země, stejně jako ostatní schválili, a Komisi uložili, aby je kontrolovala.

To, jaké má v Unii práva (a odpovědnost) Komise, Rada, vlády zemí, národní parlamenty a parlament EU nerozhodl nikdo jiný než členské země a jejich politici ve vládě a v parlamentech.

A nevymysleli to špatně. A třeba zrovna to, co panu Andreji Babiši vadí, je to, co jiní na fungování Unie oceňují a bez toho si Unii nedovedou představit.

A pan premiér, jako se mu to děje často, bez znalosti věci "blábolí" (neb opravdu nelze pochopit, co kromě toho, aby Komisi "zakázal" pro něj nežádoucí "aktivity", svými výroky míní).

2. Ke "kasičce"

Pan premiér, a i řada dalších lidí, na "Unii" neuvěřitelně zbohatli. Z peněz, které neměly milionáře a miliardáře činit bohatší, ale měli pomáhat našim zemím.

A někteří jako on mají ještě tu drzost říkat, že oni sami chtějí rozhodovat o tom, kde peníze, které bohatší země chudším dávají, mají skončit (a postarat se při tom i o sebe).

Není divu, že někdo občas použije trochu ostřejší výraz. Protože přemýšlení o unijních penězích, které někdy předvádí pan premiér, je cesta k tomu, že je bohaté země chudším nebudou ochotny dávat. Je to cesta ke konci jedné z důležitých politik, na kterých Unie stojí - tedy na principu, že si pomáháme.

Dostávat pomoc, když je třeba, je věc dobrá. A pomáhá to. Ale nese s sebou odpovědnost s pomocí odpovědně a co nejlépe nakládat.

Spoustu lidí v Evropě má pocit, že se to tak neděje. A pan premiér tento pocit, ke škodě nejen nás, ale i dalších zemí, svými výroky bohužel posiluje.