Klimatická konference v Glasgow jasně potvrdila vazbu fosilních paliv na hloubku klimatické krize a nastavila směr vzdát se uhlíku jako zdroje energie. Je to cíl dosažitelný. Technologie se dnes vyvíjejí rychlým tempem a předznamenávají novou éru, kde zásadní roli energie bude hrát vodík a většinu elektřiny vyrobíme ze slunce a větru.

Odklon od fosilních paliv ale otevírá i další nové příležitosti. Dekarbonizace a digitalizace totiž vytvoří zcela nový trh a našim úkolem bude zajistit podmínky pro výrobu technologií potřebných na tuto transformaci. Zároveň ale nesmíme dopustit, aby naše klimatická pravidla svou náročností vytlačila průmyslová odvětví na jiné kontinenty, čemuž musí pomoci politiky jako je uhlíková daň.

Pouze nové politiky ale stačit nebudou. Zásadní roli zde budou hrát investice. Nejen soukromé, ale i podstatná část veřejných investic musí být v souladu s těmito prioritami, abychom zajistili naši konkurenceschopnost na světovém trhu. Čína a USA jsou a budou našimi hlavními konkurenty a obě země jit dnes vehementně investují do vývoje zelených a digitálních technologií. A my musíme udělat vše pro to, aby nám tento vlak neujel.

Často zaznívá, že toto vše bude stát peníze. Nechci argumentovat tím, že ochrana jediné planety, kterou máme, za vynaložení peněz opravdu stojí. Spíše tím, že dle prakticky všech analýz, které jsem viděl (naposled na prosincové diskusi think tanku AMO), je nepřekvapivě výsledkem této transformace vyšší růst HDP a více pracovních míst. Jen musíme postupovat "správně". A právě o tom je text, který jsme napsali spolu s kolegou poslancem Christianem Ehlerem z německé CDU.

Více se dočtete ZDE.