Luděk Niedermayer (TOP 09), který se dlouhodobě věnuje daňové problematice nejen na půdě Evropského parlamentu, vysvětluje přínos navrhované legislativy: „Společný základ daně není o diktátu Bruselu členským státům, jaké daňové sazby mají uplatňovat. Je o vytvoření spravedlivého daňového prostředí pro firmy bez ohledu na jejich velikost. Přesuny daňových základů a agresivní daňové plánování jsou výsadou některých velkých nadnárodních koncernů, které si takové propracované praktiky mohou finančně dovolit. Malé a střední podniky mezitím odvádějí daně v souladu s pravidly.“

Luděk Niedermayer popisuje i dopady hlavních navrhovaných pravidel: „Komise navrhuje jednotný systém pro výpočet daňového základu. Ten stanoví, co bude možné z daní odečíst a co už nikoliv. Zaniknou tak nesoulady mezi členskými státy, které společnosti využívají k vyhýbání se placení daní. Tento jednotný výpočet by spolu s dalším prvkem návrhu, jednotným místem pro podání daňového přiznání, snížil množství předpisů pro firmy podnikající v několika státech najednou. Přínosy by pocítily nejen podniky férově odvádějící daně, ale i členské státy. Pro Českou republiku je v případě implementace společného konsolidovaného základu daně odhadován nárůst daňových příjmů o 5 % oproti stávající situaci.“

„Třetí důležitá část návrhu je konsolidace, v rámci které bude jednotný základ daně aplikován na součet všech příjmů firmy v EU. Tyto celkové zisky budou na základě množství zaměstnanců nebo kapitálu rozděleny mezi jednotlivé země, které přidělenou částku zdaní podle své daňové sazby. Nová pravidla tak zaručí, že daňové základy budou zdaněny ve státě, kde vznikla přidaná hodnota, nikoliv ve státě, který si pro svoji nízkou daňovou sazbu firma vybere,“ dodává Niedermayer. Novým elementem, který navrhuje výbor pro hospodářství a měnu, je zohlednění digitální přítomnosti podniků, které nemají kamenné provozovny v členských státech, ale poskytují služby evropským spotřebitelům skrze digitální platformy. Výbor se tak pokouší návrh Komise přizpůsobit dnešní realitě digitální globalizované ekonomiky. Tento a další návrhy ze stanoviska budou hlasovány v plénu parlamentu během březnové schůze ve Štrasburku.