Já myslím, pane předsedající, že ten čas umíte chvíli zastavit, když mě přerušíte, tak bych vás požádal, nebo potom nastavit. Děkuji. 

Takže podobně jako vy, i já jsem obdržel podněty. A nejde jen o občany, ale především také o organizace, podnikatele, abychom pandemický zákon v předložené podobě zamítli. Důvody, pro které bychom tak měli učinit, vycházejí nejenom z odborných právních analýz a nálezů soudů, ale zejména také z osobní zkušenosti občanů, spolků, svazů, podnikatelů. Ty hlavní důvody, které v tom vidím já, vám uvedu. Jedná se právě o to hlavní, kdy návrh zákona v té předložené formě představuje zcela protiústavní zásah moci zákonodárné do moci výkonné a to i dle stávající judikatury Ústavního soudu. Návrh zákona opakovaně operuje s pojmem epidemie, ačkoli chybí jeho zákonná či odborná definice. Naplnění podmínek zákona, trvání či hrozba epidemie, tak nebude možné v praxi nikdy přezkoumávat. Návrh zákona otevírá obrovský prostor pro vynucování si zásahu do integrity lidského těla a zavádění experimentálních postupů v rámci výkonu státní moci a to zcela v rozporu s obecnými morálními etickými zásadami. Návrh zcela ignoruje již existující právní instituty sloužící k ochraně veřejného zdraví, zejména tzv. pandemický plán.

Návrh zákona nepřináší z pozitivního hlediska nic zásadně nového. Veškerá opatření vlastně lze řešit v rámci nouzového stavu, stavu nebezpečí případně prostřednictvím opatření Ministerstva zdravotnictví či krajských hygienických stanic dle zákona o ochraně veřejného zdraví. To se samozřejmě nehodí, když si vzpomeneme na to, jak se tady v minulém volebním období jednalo o prodlužování nouzového stavu. Na druhou stranu je to za mě právě nástroj, jak Sněmovna může kontrolovat vládu a vláda předkládá důvody, proč nouzový stav, proč ho chce prodlužovat a jaké opatření v rámci nouzového stavu chce provádět. Takhle vlastně tu kontrolu Sněmovna absolutně ztrácí. Namísto toho, aby návrh zákona směřoval k tomu umožnit orgánům veřejné moci a složkám Integrovaného záchranného sboru efektivnější činnost při řešení krizových situací, představuje především nový represivní nástroj, který umožňuje zcela neadekvátně omezovat občanská práva a svobody a dokonce k takovému omezování zneužívat složky Integrovaného záchranného sboru, včetně Armády a Policie České republiky.

Pokud se budeme dál bavit, kde všude ten zákon omezuje občana, kde všude naráží na ústavu, tak veškeré ty analýzy samozřejmě Ministerstvo zdravotnictví má. Ale bavme se skutečně o reálném životě, bavme se o tom, že spousta vysokých škol dnes využívá pandemické síto, kdy např. při talentových zkouškách, kde se student omluví, jelikož je v karanténě nebo přímo má covid jako takový, tak mu není umožněn vůbec další termín a může teda jít na jinou vysokou školu a za rok to zkusit znovu na těch talentovkách. Ale to si myslím, že je nefér, a proto je potřeba skutečně ten život a veškeré zásahy toho zákona řešit v jednotlivých výborech, řešit nejenom ve výboru zdravotním, ale řešit to právě ve výboru ústavně-právním, ale i školském a výboru pro obranu a dalších. Proto vás prosím, jestli chcete skutečně tohle na sílu protlačit, nechte tu diskusi, neomezujte ji, protože takhle se jinak dohrabeme pouze k tomu, že tady protlačíte na sílu něco, co vám v konečné fázi občan omlátí o hlavu. Děkuji.