ODHALUJEME Analýza ČSSD k prohraným komunálním volbám

Obecně lze říci, že nynější situace sociální demokracii nepřeje. Ztrácí napříč celým kontinentem a její voliče úspěšně přebírají populisté. Politické otřesy způsobily jak finanční, tak migrační krize. Obě měly obrovský vliv na zásadních změnách v ekonomické, sociální a politické oblasti. Pokud si k těmto faktům přidáme i změnu zaměstnanecké struktury, přičemž například podíl dělníků – tedy tradičních voličů sociální demokracie – zásadním způsobem poklesl, máme zde jasný argument, proč pozice sociální demokracie musí být jiná, než tomu bylo ještě před deseti patnácti lety.

Pokud se podíváme na hlavní města v zemích Visegrádské čtyřky, situace sociální demokracie je v nich obdobná. V Bratislavě vládní Smer rezignoval na kandidaturu na funkci primátora a propadl rovněž ve volbách do zastupitelstva. Ve Varšavě skončil kandidát koaličního levicového projektu (SLD Lewica Razem) na 6. místě, přičemž získal pouze 1,5 procenta hlasů. V Maďarsku se komunální volby konají v příštím roce, ale šance levice na úspěch je minimální. Sociální struktura těchto velkým měst dlouhodobě nahrává spíše pravicovým či středovým subjektům.

V uvedených dvou odstavcích jsou nastíněny dva základní faktory, s nimiž musíme pracovat při hodnocení výsledků ČSSD v komunálních volbách. Obvykle se při neúspěchu vina přičítá pouze místním politickým aktérům, což může mít skutečně největší vliv, nicméně na výsledek působí rovněž další aspekty. K očekáváním dobrých výsledků ČSSD v Praze musela přistupovat velmi skromně, protože její podpora dlouhodobě razantně slábla. Respektive pokud vnímáme poslední volební zisky ČSSD v hlavním městě, pak boj o pouhé politické přežití byl vcelku reálný. Hlavní otázkou tedy bylo, zda ČSSD v Praze překoná, či nepřekoná 5% uzavírací klauzuli.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 ČSSD v Praze podpořilo pouze 5,57 % hlasujících. V roce 2016 strana nabídla spolu se Zelenými optimálního kandidáta do Senátu, který mohl oslovit jak tradiční stoupence sociální demokracie, tak liberální levice. Václav Bělohradský však získal pouze 27 % hlasů, drtivě jej porazil pravicový kandidát a ředitel gymnázia Jiří Růžička (TOP 09, STAN). V Praze 10 společná kandidátka obou subjektů Ivana Cabrnochová skončila na 4. místě (12,7 % hlasů), o něco lépe dopadla Miroslava Skovajsová v senátním obvodě Praha 11, když skončila třetí (15,4 % hlasů).

Předpokladem volebního úspěchu je dobře připravená kampaň, populární a známý lídr a pokud možno, citlivě prováděná komunální politika v několika posledních měsících před volbami.

ČSSD v Praze musela počítat s několika základními proměnnými:

- několik let oslabující značka ČSSD na celostátní úrovni, rozhádanost
- negativní mediální hodnocení ČSSD na lokální úrovni, zejména ve velké Praze, ale i v některých městských obvodech
- propravicový elektorát, silná konkurence ANO a razantní posilování nezávislých.

Z nejrůznějších analýz víme, že proměna stranického systému u nás začala sněmovními volbami v roce 2010, a to vstupem marketingových projektů Věci veřejné a TOP 09 na politickou scénu. Zároveň došlo k prvnímu výraznějšímu oslabení tzv. tradičních politických stran. Pád sociální demokracie z 32 % na 22 % však ještě nebyl vnímán jako projev krize tradičních stran, ale spíše jako špatného načasování kampaně, nezvládnuté role Jiřího Paroubka atd. V té době se samozřejmě věřilo, že ČSSD se může v dalších volbách vrátit zpět k 30% hranici. Proto je vhodné podívat se na komunální volby v Praze právě v roce 2010, kdy si tamější sociální demokraté vybrali za lídra Jiřího Dienstbiera. V roce 2010 se jeho kandidátce podařilo dosáhnout nejlepšího výsledku ČSSD v Praze od roku 1990, jak ukazuje tabulka 1. J. Dienstbier v kampani zdůrazňoval jeden zásadní volební slib, že pro něj není ODS povolebním partnerem.

Tabulka 1: Zisky hlasů ČSSD v komunálních volbách v Praze

Volby	1990	1994	1998	2002	2006	2010	2014	2018
Zisk (%)	5,6	8,6	17,5	14,7	15,9	17,9	10,4	2,9

Zdroj: ČSÚ

Není zde prostor pro analýzu voleb v roce 2010, nicméně situace nakonec vyústila v odstoupení J. Dienstbiera z vyjednávacího týmu a uzavření koalice ČSSD s, jak referovala média, kmotrovskou ODS. Nabízela se přitom možnost být v koalici s TOP 09, která získala více než 30 % hlasů. Tu vedl bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma. V každém případě příklon k ODS pražskou sociální demokracii nemohl posílit a ani si pro tento krok nemohla zajistit mediální podporu. Zároveň je potřeba dodat, že TOP 09 se rozhodla nejdříve jednat s ODS, teprve až poté s ČSSD.

Účast strany v koalici 2014–2018 s ANO a Trojkoalicí byla menšinová, doprovázely ji neshody, rozepře a nakonec i negativně vnímaná osoba primátorky Adriany Krnáčové. Výraznou profilaci ČSSD v této koalici voliči příliš nezaznamenali a povolební situace od roku 2017 ukazovala na další ústup tradičních politických stran a posilování nových subjektů. Velkou šanci pro komunální volby měli nezávislí a jejich uskupení. Sociální demokracie tak stála před dvojím ohrožením: tradiční voliče v roce 2017 převzalo ANO 2011 a o liberální bojuje zejména s Piráty a v případě lokální politiky i nezávislými uskupeními.

Za těchto okolností byla logická a v zásadě jediná možná úvaha: představit voličům nového lídra. To se pražské ČSSD podařilo, když oficiálně představila Jakuba Landovského jako kandidáta na primátora. V rozhovorech i projevech dokázal představovat novou tvář pražské ČSSD, která má být konsolidovaná a očištěná od mediálně problematických osobností. Kandidatura J. Landovského měla jediný problém, přišla příliš pozdě. Leadership hraje v politice stále důležitější roli, přičemž hlavní osoba kandidátky má 1) představovat vizi, 2) tzv. zastínit dosavadní problémy, 3) strhnout na sebe veškerou pozornost a 4) ukázat kompetentnost.

Vzhledem k dosavadnímu převažujícímu mediálnímu negativnímu vnímání ČSSD v Praze to byly úkoly nesnadné a vyžadující mnohem delší čas, aby se potenciální voliči dokázali se jménem lídra identifikovat.

Prostřednictvím lídra a kandidátky č. 2 Ireny Ropkové sociální demokracie vsadila na mládí, oba kandidáti mají věk nižší, než je průměrný věk členů ČSSD. Oba dva byli prezentováni na nejrůznějších předvolebních nosičích, jako například v brožuře „Dobrý den, Pražáci“. Životním příběhem, názory, věkem a postoji oba kandidáti představovali volbu zejména pro liberálně orientovanou část voličů strany. Zde však byla konkurence poměrně silná, jak dokazují pozice Pirátů i hnutí Praha sobě. Pro starší voliče je důležitá uvěřitelnost kandidátů, je otázka, zda za poměrně krátkou dobu mohl levicově orientovaný volič v důchodovém věku zjistit o lídrovi ČSSD dostatek informací, aby se pro něj strana stala opět volitelnou. Víme totiž, že starší voliči jsou poměrně konzervativní. Liberálně orientovaný volič je kritický, více se zajímá o politiku a nástup Jakuba Landovského do čela kandidátky pro něj nemusel být dostatečnou zárukou toho, že se strana tzv. očistila.

Před volbami bylo známo, že již v roce 2017 hnutí ANO převzalo tradiční voliče ČSSD, jak jsme to ukázali v analýze sněmovních voleb. Dnes máme k dispozici různá data z průzkumů. V následující tabulce 2 jsou zpracována data agentury Median, která zveřejňovala volební model od června do listopadu 2018. Jsou zde zobrazeny kromě ČSSD pouze tři její konkurenti, zejména ANO, KSČM a SPD.

Základní interpretace:

- Pro mladší voliče je přijatelnější SPD nežli ČSSD
- ANO oslovuje 40 procent všech důchodců, pro ty je přijatelnější i KSČM nežli ČSSD
- V Ústeckém, Karlovarském, Moravskoslezském kraji, tedy strukturálně postižených lokalitách a někdejších baštách sociální demokracie mají větší podporu všechny ostatní strany nežli ČSSD

Tabulka 2: Inklinace ke stranám dle kategorií

Demografická kategorie	ANO 2011	SPD	KSČM	ČSSD	Pozice ČSSD
Věk 18-24	13,8	11,2	1,1	2,7	3.
Věk 25-34	15,7	9,7	2,2	4,1	3.
Věk 35-44	28,1	11,3	2,9	7,0	3.
Věk 45-54	27,3	11,5	6,3	8,3	3.
Věk 55-64	36,1	8,9	12,8	10,6	3.
Věk 65+	42,0	3,4	17,4	11,8	3.
Základní vzdělání	30,7	7,5	18,1	9,4	3.
Vyučen/bez maturity	33,9	10,6	14,2	10,9	3.
Maturita	28,2	8,7	5,2	8,1	3.
VŠ	28,6	5,5	2,6	4,6	3.
Nezaměstnaní + nízké příjmy	19,6	13,0	8,7	9,8	3.
Důchodci	40,9	5,2	18,5	11,8	3.
Studenti/prvovoliči	12,1	8,3	0,8	3,0	3.
V domácnosti	24,0	4,0	0,0	8,0	2.
OSVČ	20,4	9,5	3,3	3,6	3.
Obec < 5 tisíc	33,0	6,1	9,9	8,2	3.
5 tisíc – 99 tisíc	29,9	10,7	9,0	8,9	4.
100 tisíc +	26,7	8,8	6,5	7,8	3.
Praha + Středočeský	28,7	6,8	6,4	9,6	2.
Ústecký, Karlovarský, Moravskoslezský	33,8	10,9	14,9	8,9	4.
Zbytek Čech	27,2	8,2	7,4	8,2	3.-4.
Zbytek Moravy	32,1	8,5	7,2	6,2	4.
Celá populace	30,3	8,5	8,8	8,4

Zdroj: Median, data volně k dispozici

Co je však důležité, dvě pětiny všech voličů v důchodovém dnes podporují hnutí ANO, ČSSD pouze 12 procent. Pro srovnání, v roce 2006 volilo sociální demokracii 36 procent a v roce 2010 celkem 33 procent voličů. Bylo to nejvíce mezi všemi politickými stranami. S těmito údaji je nutné počítat i nadále a platilo to i pro komunální volby 2018.

Za základ programu můžeme považovat sliby z brožury „Dobrý den, Pražáci“ (chybí ovšem odkaz na web i sociální sítě, kde by mohli zájemci získat další informace). S největší pravděpodobností celá kampaň i programy byly realizovány intuitivně, tedy bez řádného šetření. Taková data by umožnila přesnější strategii kampaně. Ústředí mělo k dispozici manuál pro kontaktní kampaň, kde byla doporučována sousedská setkání (s úspěchem je provozovalo ANO), i geotargeting.

Z hlediska přehlednosti, invence a grafického pojetí byla kampaň pojata vhodně. Jistým problémem může být její obsah. Program byl pojat jako „zlevnění života Pražáků“, konkrétně MHD zdarma, příspěvky na děti, snížení cen energií, bezplatná wifi po celém městě, senior taxi za 20 korun, žádný poplatek za psa. Všechno dohromady jsou radikální sliby, což je první slabina celého projektu, protože mnohdy se lidé mohli domnívat, že se jedná o populismus. O sliby, které jednoduše v takové míře nelze realizovat. Rovněž prostor pro vysvětlování cílů, záměrů a zdůvodnění programu nebyl dostatečný. Druhou slabinou je, kdo tento program „zlevnění života“ prosazoval. Dva mladí úspěšní lidé v produktivním věku cílí na důchodce a nízko příjmové rodiny. Je taková nabídka uvěřitelná? Zvláště v případě, kdy nový lídr se začal představovat až od poloviny června 2018?

V kampani i programu rezonovala uvěřitelnější témata, jako například celá oblast bydlení. Zdali by nemělo být více prosazováno nelze říci, na to bychom potřebovali průzkum.

K pražské kampani ještě jedna poznámka. Sociální demokracie vede v Praze centrální kampaň do velkého zastupitelstva. Vedle ní pak působí samostatné kampaně v městských částech, které ale vždy nerespektovaly sdělení centrální kampaně, respektive se dokonce vylučovaly s podstatou sociální demokracie jako takové, viz například slogan na billboardu „vyženeme Drop in z Bulovky“ (Praha 8). Náměstek primátorky Petr Dolínek se od této kampaně distancoval a na twitteru uvedl, že „ČSSD lidem v problémech pomáhá, nikam je nevyhání“. Nakonec ČSSD tuto kampaň stáhla, ale předtím velmi negativně rezonovala v celostátních médiích. Čtenáři pak nerozlišují to, zda se jedná o ČSSD v Praze či v Praze 8.

Pokud budeme považovat za jedno z hlavních sdělení centrálního programu „MHD zdarma“, pak tento bod se neobjevil ve všech programech ČSSD v městských částech. V některých případech se priority lišily, například pokud jde o bydlení. V tomto ohledu by bylo vhodné před dalšími komunální volbami tvorbu programu i hesel koordinovat.

Výkon pražské koalice pod vedení Adriany Krnáčové je posuzován velmi kriticky. Zvláště primátorka svou roli nezvládla. Nicméně ANO bylo v jiné situaci a kondici než sociální demokracie i s absolutně neznámým lídrem. V poslední fázi se pak zaměřilo na tradiční elektorát ČSSD a komunistů, obsadilo sídliště, slíbilo všechno všem a za garance Andreje Babiše a prostřednictvím investovaných desítek milionů minimalizovalo škody. Skončilo na 5. místě s nevelkým odstupem za vítěznou ODS. ČSSD nepomohla ani změna lídra, což se týká nejen centrální úrovně, ale i některých městských částí. Například v Praze 3 kandidoval MUDr. Robert Grill, ředitel vinohradské nemocnice. Před několika lety by pravděpodobně jeho životopis stačil k dvoucifernému výsledku.

Výsledky

Graf 1 ukazuje korelaci podílů zisků stran ČSSD a ANO i dalších subjektů z komunálních voleb 2018 v Praze ve srovnání s výsledky sněmovních voleb 2017. Čím je vyšší korelace (koeficient blížící se hodnotě 1), tím větší podobnost stran ve výsledcích obou voleb, nebo také tím stálejší jsou voliči v čase, pokud se korelují právě výsledky v čase. Naopak, pokud je korelace záporná (značeno odstíny červené barvy), strany se od sebe liší.

V prvním řádku je uvedena ČSSD, která koreluje s hnutím ANO, nejvíce pak koreluje se svými vlastními výsledky ze sněmovních voleb, ale pouze středně silně (0.61). To indikuje, že došlo k velkému přelivu voličům k jiným stranám. Korelace výsledků u hnutí ANO s výsledky ze sněmovních voleb 2017 je daleko vyšší. Korelace s hodnotou 0.86 znamená, že většina voličů opětovně volila hnutí ANO. Z korelačního grafu 1 je pak dále patrné, že voliči ČSSD, ANO, KSČM a do menší míry i SPD se geograficky koncentrují do stejných volebních okrsků (modré koeficienty).

Můžeme tedy říci, že ANO 2011 pokračovalo ve strategii oslabování levice, čemuž odpovídala jeho kampaň.

Graf 1: Korelace výsledků 2018 a 2017 (sněmovna)

Volby do Poslanecké sněmovny 2017 se odehrály relativně nedávno, proto je vhodnější komunální volby 2018 srovnat se sněmovními volbami 2013. Následující graf 2 ukazuje korelaci výsledků komunálních voleb v Praze pro stranu ČSSD a hnutí ANO s volebními výsledky sněmovních voleb 2013 těchto stran spolu s KSČM a stranou Úsvit. Jedná se o strany, o kterých víme, že jejich voliči přešli právě k hnutí ANO. Pokud se v grafu 2 podíváme na první řádek, vidíme korelaci zisku ČSSD v komunálních volbách v Praze se sněmovními volbami 2013 s hodnotou 0.52. Zajímavé ale je, že o něco vyšší korelace dosahuje hnutí ANO (0.58). To potvrzuje známý přesun voličů od ČSSD k hnutí ANO. Hnutí ANO dále ubralo hlasy KSČM a velká část voličů volila dříve i tehdejší Úsvit.

Graf 2: Korelace výsledků 2018 a 2013 (sněmovna)

Zdroj: ČSÚ, Jakub Lysek

Graf 3 pak ukazuje korelace všech relevantních stran v komunálních volbách 2018 v Praze se sněmovními volbami 2017.

Graf 3: Korelace relevantních stran volby 2017 a 2018

Zdroj: ČSÚ, Jakub Lysek

Přehledně ukáží postavení ČSSD v Praze následující mapy (zejména 1, 2 a 3). Prostřednictvím hot spot analýzy, která jednoduše vymezí oblasti podpory a nepodpory, zjistíme právě geografické rozvrstvení podpory. Kvůli zásadnímu propadu oproti roku 2014 není příliš smysluplné zachytit ztráty v čase, podívat se ovšem můžeme na největší ztráty ČSSD mezi volbami 2018 a sněmovními 2017 (mapa 3).

Zhruba platí, kde je dlouhodobě silnější podpora, tak dochází k větší volatilitě hlasů, zde tedy voliči ČSSD více přecházejí k jiným stranám. S největší pravděpodobností se v komunálních volbách projevil celorepublikový trend: přechod voličů ČSSD k ANO 2011.

Hot spot analýzy jsou užitečné z toho důvodu, že nám ukáží, kde se shlukují okrsky podpory a kde nízké podpory. Uvnitř modré i červené plochy mohou být okrsky s malým či vysokým ziskem, hot spot analýza pouze zvýrazní oblasti, kde je nějaký geografický vzorec shlukování okrsků se silnou podporou, nebo se slabou podporou. Úplně nejjednodušeji, ukáže to oblast bašty a oblast nízké podpory (centrum města).

Mapa 1 nám ukazuje procentuální podporu ČSSD v celé Praze (její podíly), ale pouze pro velké zastupitelstvo.

Mapa 1: podpora ČSSD, volby do Zastupitelstva hl. m. Prahy

Zdroj: ČSÚ, Jakub Lysek

Mapa 2: Hot spot analýza, ČSSD

Zdroj: ČSÚ, Jakub Lysek

Mapa 3: ztráty podílu hlasů ČSSD oproti volbám do PS PČR 2017

Zdroj: ČSÚ, Jakub Lysek

Mapa 4 nám ukazuje, jaké kde byly podíly pro hnutí ANO, které dosáhlo slabších výsledků v centru hlavního města a více uspělo v okrajových částech. Výrazné shluky zisků u něj vidíme ve východních částech města (mapa 5).

Mapa 4: podpora ANO, volby do Zastupitelstva hl. m. Prahy

Zdroj: ČSÚ, Jakub Lysek

Mapa 5: Hot spot analýza, ANO

Zdroj: ČSÚ, Jakub Lysek

Mapa 6 nám ukazuje podporu výrazného pražského uskupení, které lze považovat za nezávislé (Praha sobě) a mapa 7 podíly hlasů pro Piráty (vidíme různou podporu napříč celým městem).

Mapa 6: podpora hnutí Praha sobě, volby do Zastupitelstva hl. m. Prahy

Zdroj: ČSÚ, Jakub Lysek

Mapa 7: podpora Pirátů, volby do Zastupitelstva hl. m. Prahy

Zdroj: ČSÚ, Jakub Lysek

Závěry a doporučení

1) Pokud nebylo k dispozici šetření pro strategii, kampaň byla vedena pouze intuitivně. Nebyly využity nástroje, které ke kampaním strana má k dispozici. Vizuál kampaně byl v pořádku.

2) Představení lídra veřejnosti přišlo pozdě, tento krok nemohl naplnit všechny požadavky tzv. leadershipu.

3) Lídr i kandidátka č. 2 svými názory, věkem spíše cílí na mladší, liberálnější voliče. Program však směřoval spíše k důchodcům a nízko příjmovým skupinám.

4) Praha je jedno město, programy do velkého zastupitelstva a městských částí musí být více koordinovány.

5) Strana potřebuje restart, což se týká i Prahy. Nyní je vhodná chvíle. Jedním z požadavků veřejnosti je omlazení. Ačkoliv volby dopadly špatně, měla by se zkušenost lídra využít (existuje například jeho zpráva z kampaně?). Omlazení-restart jsou důležité i kvůli evropským volbám.

6) Nelze vysledovat přesně přesuny hlasů, ale údaje, které máme k dispozici, ukazují, že nejvíce voličů ČSSD přešlo k hnutí ANO.

7) Důležitá je profesionalizace. Doporučuji vybrat z pokud možno každé části jednu dvě osoby (může být i více), které jsou aktivní, a strana s nimi může do budoucna počítat. Bylo by vhodné s nimi pracovat, školit je atd.