Podle nich má stát odstraňovat překážky v podnikání, ne je tvořit. Jednou z bariér je dlouhodobě nutnost povinných plateb státu hned od prvního dne jejich činnosti. Návrhem by bylo možné nehradit průběžně zálohy na sociální pojištění v prvních měsících a v celém následujícím roce podnikání a povinné pojistné odvést vždy až při řádném zúčtování činnosti za kalendářní rok. Novela bude předmětem jednání vlády.

„Stát má odstraňovat překážky, které stojí v cestě podnikání. Vážit si každého, kdo se na nelehkou cestu vlastního podnikání vydá. Proto předkládáme po dohodě v koalici návrh na podporu začínajících živnostníků a posíláme jej vládě k posouzení,“ řekl Vojtěch Munzar, poslanec ODS.

„Jednou z bariér, která lidi odrazuje od podnikání, je nutnost povinných plateb hned od prvního dne jejich činnosti. Začátek podnikání tak předpokládá dostatek naspořených vlastních finančních prostředků, které povinné platby odčerpávají, aniž by v prvních měsících na ně živnostník vydělal. Tuto bariéru se snažíme částečně odbourat tím, že pro začínající živnostníky (nebo pro ty, kteří alespoň pět let nepodnikali) umožníme nehradit průběžně zálohy na sociální pojištění v prvních měsících a v celém následujícím roce podnikání a povinné pojistné odvést vždy až při řádném zúčtování činnosti za kalendářní rok. Pro začínající osoby samostatně výdělečně činné, kterým nebude stanovena povinnost platit zálohy na pojistné, bude přínosem i to, že nebudou již penalizovány z dluhu na zálohách, pokud je nezaplatily ve stanovené lhůtě nebo aspoň v minimální výši,“ vysvětluje Munzar.

„Začátek podnikání je nejtěžší etapa podnikatelského cyklu. Tímto návrhem mírně snižujeme potřebné náklady pro vstup do podnikání. Jde tedy bezpochyby o změnu pro živnostníky prospěšnou,“ uvedl poslanec Josef Bernard (STAN).

„Stát hospodaří pouze s penězi, které vybere od podnikatelů a jiných občanů, je proto naprosto správné, aby stát podnikání co nejvíce usnadnil. Odsunutím plateb záloh v prvních měsících podnikání stát žádné finance neztratí, ale pro začínajícího podnikatele to je velká pomoc, když nemusí platit zálohy v době, kdy ještě nezačal vydělávat," říká poslanec Miloš Nový (TOP 09).

„V zájmu našeho českého hospodářství je, aby lidé úspěšně podnikali. K tomu je ale nutné vytvořit podmínky tak, aby zvláště začínající podnikatelé měli svůj vstup do podnikání co nejsnazší. A tím směrem jde i tento návrh. Pro stát znamená jen minimální náklady, ale mnoha lidem usnadní podnikatelské začátky, jejichž úspěšné pokračování bude mít pro naši zemi nesrovnatelně větší přínos,“ říká poslanec Michael Kohajda (KDU-ČSL).

„Návrh, který společně předkládáme, zjednodušuje život začínajícím živnostníkům. Díky němu bude možné platit sociální pojištění za první rok podnikání až zpětně. Je to logické, protože lidé, kteří začínají podnikat, často hned nemají peníze na placení záloh. Proto jim výrazně uleví, že je budou moci zaplatit až ve chvíli, kdy se na pracovním trhu zaběhnou,“ uvedl poslanec Jakub Michálek (Piráti).

Živnostníci začínají svoji činnost v průběhu celého roku. Návrh tak počítá s tím, že pokud osoba samostatně výdělečně činná začne podnikat například po letních prázdninách v září, nebude muset platit zálohy za první čtyři měsíce a své povinné platby bude moct zaplatit najednou až při zúčtování kalendářního roku. Stejně tak následující rok od ledna do prosince. Účinnost návrhu skupina poslanců předpokládá do 1. ledna 2025. Návrh zároveň bude mít mírné negativní dopady na státní rozpočet v prvních dvou letech účinnosti z důvodu odkladu úhrady povinných plateb, ale z dlouhodobého hlediska návrh neovlivní státní rozpočet. Naopak zvýšená motivace pro vlastní podnikání bude mít pozitivní vliv na rozvoj ekonomiky a příjmy státního rozpočtu.

Při přípravě návrhu se poslanci zároveň zabývali i otázkou zdravotního pojištění. Na rozdíl od sociálního pojištění je zdravotní pojištění příjmem zdravotních pojišťoven a zároveň je pro čerpání zdravotní péče nutné, aby byla každá osoba kontinuálně pojištěna. Z tohoto důvodu návrh neobsahuje stejné řešení u zdravotního pojištění.