Vážené dámy a pánové,

celou dobu tady tedy vysvětlujeme vládě, vládní koalici, že v legislativní nouzi nelze tímto způsobem navrhovat takto závažnou normu a tímto způsobem. A já, protože to evidentně vládní koalici není jasné a naopak vládní koalice přistoupila k perzekuci opozici a na sílu si prohlasovala omezení řečnické doby na dvakrát pět minut, místo aby umožnili diskusi, tady jenom mlčí a nikdo neodpovídá na naše otázky, protože nemají argumenty, tak já skutečně tady musím přistoupit k další odborné argumentaci a musím vás tedy seznámit s rozsudkem Ústavního soudu, který jsem ovšem očekával, že znáte, ale evidentně ne. Nebo ho dokonce znáte, ale přesto všechno navrhujete protiústavní věci, to je spíš, asi bych se k tomu přikláněl.

A jedná se o nález Ústavního soudu z 1. března 2011, kdy přesně došlo k této podobné situaci, kdy v podstatě ten zákon, ten napadený zákon nebyl přijat ústavně předepsaným způsobem, to je rozsudek Ústavního soudu. A já vám řeknu proč. Je to jedna věta, je to přesně ten současný okamžik, co tady předvádí vládní koalice. Protože Ústavní soud tady píše, že každý jednotlivý postup vládní většiny v Poslanecké sněmovně, že konkrétně... protože ten zákon nebyl přijat ústavně předepsaným způsobem. Protože tady došlo ke zneužití institutu legislativní nouze.

Za b) k nepředvídatelnému svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny;

za c) neodůvodněné vypuštění obecné rozpravy. Neboli krátce řečeno, tady je to omezení té obecné rozpravy, ve vašem případě. Protože ta obecná rozprava ještě bude pochopitelně, to je až rozprava č. 3, která bude dneska. Takže k té se ještě dostaneme samozřejmě, a tam se teprve podrobně pochopitelně ještě podrobněji vyjádříme k tomu vašemu návrhu toho totalitního pandemického zákona, ve vašem pojetí.

Takže dovolte mi seznámit vás s tím ústavním rozsudkem. Nález Ústavního soudu jménem republiky. Ústavní soud rozhodl pod spisovou značkou ÚS 55/10 dne 1. března 2011 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kurka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová - soudce zpravodaj, a Michaela Židlická o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, zastoupeném poslancem Mgr. Bohuslavem Sobotkou, se sídlem Praha 1, Sněmovní 4, na zrušení zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a Senátu Parlamentu ČR jako účastníků řízení takto: Zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí se ruší uplynutím dne 31. prosince 2011.

Odůvodnění: I. rekapitulace návrhu 1, odst. 1. Skupina 45 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se řádným návrhem za a) Ústavy České republiky a § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, doručeným Ústavnímu soudu dne 9. 12. 2010, domáhala zrušení zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, (dále též jen "napadený zákon").