Ekonom Lukáš Kovanda upozornil, jak nám kvůli nevýhodným prodejům mizí náš zlatý poklad. „Tím, že Česko prodávalo koncem 90. let zlato v nejméně vhodnou dobu, se připravilo třeba o zhruba 200 kilometrů dálnic,“ znázornil Kovanda, co všechno jsme ztratili. Jde o částku zhruba 30 miliard korun! Zásoby zlata České republiky se od roku 2000 ztenčily o více než 4,5 tuny a v minulém roce jsme měli 9,3 tuny tohoto cenného kovu.

Zbavování se zlata v době inflačního kvantitativního uvolňování (tisknutí peněz pro pokrytí státních výdajů, což snižuje hodnotu peněz) lze podle nás považovat za zločin, protože papírové peníze nejsou ničím kryté a virtuální peníze na účtech nejsou kryté ani papírky, které se nazývají peníze. Je to výprodej národního bohatství pod cenou.

Zlato, byť jeho cena také kolísá, má samo o sobě hodnotu. Státy jako Maďarsko či Rusko jeho zásoby zvětšují. Maďarská národní banka v říjnu oznámila, že desetinásobně zvýšila své zlaté rezervy na 31,5 tuny. Podíl zlata na devizových rezervách ČNB je menší než jedno procento, v případě Maďarska to jsou nyní 4,4 procenta.

Česko mělo v roce 1997 skoro 65 tun zlata. „Pak, když byly ceny kovu dole, se však rozhodlo za nějakých 18 miliard korun prodat desítky tun. Pokud by tak neučinilo, mělo by v roce 2016 ve zlatě přes 60 miliard korun, místo skutečných devíti. To je pořád zhruba 30 miliard ztráty, takže tím, že Česko prodávalo koncem 90. let zlato v nejméně vhodnou dobu, se připravilo třeba o zhruba 200 kilometrů dálnic. Ty bylo možné postavit za peníze, které ovšem místo toho představují jen čistou ztrátu z prodeje zlata, když bylo cenově na dně,“ okomentoval Kovanda, o co jsme kvůli nevýhodným prodejům zlata přišli.

Kovanda připojil i tabulku, z níž lze vyčíst, že jsme ještě v roce 1997 vlastnili 64,7 tun zlata. Následujícího roku se ovšem tyto zásoby „osekaly“ na pouhých 9 tun. A poté se již naše zásoby drahého kovu lišily jen v řádu stovek kilogramů okolo hmotnosti 13 tun, než se opět propadly na 9,8 tuny v roce 2016. Co se naopak týká ceny zlata, tak ta od roku 1993 neustále rostla.

V minulém roce se Česko se svým zlatým pokladem v hodnotě 373 milionů dolarů (8 miliard korun) umístilo až na 72. místě. Centrální banky mají celosvětově v držení téměř 38 tisíc tun zlata. Třetinu z toho pak mají k dispozici země eurozóny včetně Evropské centrální banky. Zásobám ceněné rudy vévodí Spojené státy americké, které v devizových rezervách vykazují přes osm tisíc tun zlata.

Připomeňme si, že po svém vzniku před sto lety vytvořila Československá republika podivuhodný zlatý poklad ve výši více než 100 tun, včetně zlatých mincí obrovské historické ceny. Část z tohoto zlata nám ukradli Němci za 2. světové války, další část nám zabavila Velká Británie jako náhradu za výdaje související s pobytem československých vojáků ve Velké Británii za 2. světové války. Větší část z tohoto pokladu se přesto v 80. letech minulého století vrátila zpátky.

Zbavování se zlata v době inflačního kvantitativního uvolňování lze podle nás považovat za zločin, protože papírové peníze nejsou ničím kryté a virtuální peníze na účtech nejsou kryté ani papírky, které se nazývají peníze. Je to výprodej národního bohatství pod cenou. V případě hyperinflace, ekonomické krize či války nemáme žádnou pojistku. Za tento skandální výprodej našeho zlatého pokladu a ztrátu odhadované hodnoty 30 miliard by podle nás měl někdo nést odpovědnost.

Naše opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) prosazuje obnovu naší suverenity a vytvoření našich vlastních českých zlatých rezerv. Abychom se znovu stali sebevědomým zdravým prosperujícím státem nezávislým na diktátu ze zahraničí.