Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére - a myslím to upřímně - vážení páni ministři, kolegyně, kolegové, předně mi dovolte, abych vám řekl, že mě mrzí, že jsem neměl šanci během těch tří předcházejících dnů vystoupit s tím, co jsem si pro vás připravil. Myslím si, že by to bylo pěkné povídání, že bychom se všichni vzájemně dost poučili a to edukační okénko by nám přineslo i eventuální prospěch. Vím, že kolegové tady vždy chtějí pozměňovací návrhy, tak já vám dám seznam svých pozměňovacích návrhů a pokusím se k nim něco tady říct.

Já jsem v tom předchozím období, jako drtivá většina z vás, alespoň předpokládám, dostal velké množství dopisů, mailové korespondence. Lidé za mnou chodili do Poslanecké kanceláře a já jsem si jich pár vzal, abych vám o nich něco řekl. Ale nebojte se, nebudu vám je číst všechny. To v žádném případě, protože by mně to přišlo takové smutné a obstrukční. Ale přečtu vám alespoň jeden takový krátký mail. Píše mi jedna paní.

"Vážený pane poslanče, píši vám v souvislosti s novými opatřeními v oblasti důchodů, které chystá vláda České republiky. Navrhovaná opatření jsou pro nás, poctivě pracující, zcela nepřijatelná. Není možné, aby lidé, kteří celý život přispívají do systému sociálního zabezpečení, získali v době, kdy se vše zdražuje a čelíme nepřiměřené inflaci, reálně nižší důchod a ještě si na něj budou muset počkat až do 68 let. Vždyť to je nejdéle z celé Evropské unie. Navíc zaměstnanci v České republice pracují déle než zaměstnanci ve většině zemí Evropské unie.

Vážený pane poslanče, uvedené kroky vlády České republiky zásadně ohrožují důstojný život lidí, kteří celý život pracovali, jejich zdraví i kvalitu života. Ve vážném ohrožení je také sociální smír. Je třeba hledat jiná řešení k zajištění udržitelnosti důchodového systému, než pouze snižovat výši důchodů či zvyšovat věk odchodu do důchodu. Může to být například zlepšování podmínek pro lidi, kteří pracují ve fyzicky náročných povoláních. Vláda by se měla zaměřit na hledání dalších zdrojů financování důchodového systému, které nepůjdou z kapes zaměstnanců.

Jsem všeobecná sestra, specialistka, pracující od 18 let bez přestávky, a to na směny, už 34 let v nemocnici na chirurgii a urgentním příjmu. Vůbec si nedovedu představit, že bych měla pracovat na tak vysoce exponovaném pracovišti ještě v 68 letech. Nejenom my zdravotníci, ale i hasiči, policisté, hutníci, dělníci pracující v těžkém průmyslu, prodavačky, zkrátka všichni poctivě pracující lidé, si přece zaslouží důstojný odchod do důchodu bez strachu z toho, zda se jej vůbec dočkají, a když, tak z čeho budou žít. Prosím vás proto, abyste tyto kroky vlády České republiky v rámci legislativního procesu nepodpořil. S pozdravem Bc. Drexlerová Andrea."

Určitě jste podobných dopisů dostali také mnoho a já jsem je skutečně vzal, abyste mi věřili. Nebudu je číst, podotýkám, není to cílem mého vystoupení. Pár jsem jich tady vzal jako vzoreček. Ale já vám povím spíš, jak to vidím já.

Pocházím z vesnice na Prostějovsku a žil jsem tam od dětství donedávna. Víte, na těch vesnicích většinou funguje zemědělství nebo dříve tam alespoň fungovalo. Mrzí mě zrovna, že tady není pan bývalý ministr zemědělství, protože v té oblasti se také pohybuje nejenom geograficky, ale také odborností. V tom zemědělství ti lidé celý život intenzivně pracovali, protože nebyla technika, nebylo nic. To jsou právě ti, kteří mají také ty nízké důchody. Tenkrát se to počítalo na jednotky, které odvedli a za ty dostali pár korun. (Poslanci v sále nevěnují pozornost proslovu řečníka a diskutují.) Já vidím, že vás to moc nezajímá, že si tam radši diskutujete jiné věci, ale mě to trápí.

Tito lidé dneska jsou v tom věku, kdy tu pomoc potřebují. Buďto jsou to také velmi často vdovci či vdovy a na těch vesnicích žijí v domech. Tam málokdy jsou byty tak, jako se to daří ve městě. V dnešní době a při dnešní drahotě mají prostě ten domek na starosti a když to ten člověk má ekonomicky utáhnout - topení, elektřinu, vodu, odpady, prostě všechno - a ještě fyzicky na tom pracovat - a ty domy jsou téměř neprodejné, protože prostě je to velké monstrum a nedá se to prodat, nikdo to nechce - tak ti lidé jsou téměř na mizině. Pokud jim nepomohou jejich děti, tak nemají moc šancí na kvalitní nebo alespoň průměrný život.

Hodně často jsem se jako starosta - a dělal jsem to skutečně 20 let na vesnici - potkával s lidmi jak mladými, tak staršími. Mladí lidé dneska hodně často říkají - mě ani tak netrápí, že bych měl vydělávat víc, ale chci mít více volného času, prostě chci kvalitu života. Já s nimi souhlasím a rozumím jim. Když máme dneska, řekl bych, tak bohatý svět, tak ať tu kvalitu života mají. Ale to si tu kvalitu života, alespoň průměrnou, nezaslouží ti senioři? Vždyť to je ostuda. Zkuste se nad tím zamyslet.

Já si myslím, že naopak si to zaslouží, protože to jsou ti, kteří, jak tady dneska, včera a předevčírem zaznělo, mají největší podíl na tom, kde dneska vlastně jsme z hlediska rozvoje České republiky. Pokud budeme takovými lidmi pohrdat a nebudeme se snažit jim pomoct, tak to prostě nedají. Velká nevýhoda toho venkova je, že prostě nejsou byty. To je výjimka, když na venkově jsou nějaké byty, myslím tím bytové domy, a ti senioři, jak stárnou, tak také nemocní a potřebují i zdravotní péči. Jsou různé domovy pro seniory a tak dál, v drtivé většině ve městech, ale to bychom ty domovy museli tedy pěkně narvat až pod střechu, aby ti lidé se tam dostali a beztak tu kapacitu prostě nemáme.

Takže, jak se zmínila kolegyně Klára Dostálová, i to je ten problém, to znamená výstavba pro mladé a i kombinace společného života, to znamená rekonstrukce domu za levné peníze na rozšíření bytových jednotek na vesnicích, tak aby se tam mohly pronajímat ty byty a podobně. Já si myslím, že jako nástin toho, jak to funguje mezi seniory, by vám to mohlo stačit. A když se tady tak po těch lavicích dívám, protože přece jenom pár lidí tady je, tak si myslím, že nejste tak cyničtí, ani tak chladní a pohrdaví - a kolega ukazuje, že není, a já mu věřím, tak uděláte něco proto, abychom těmto lidem mohli dopřát trošku lepší životní standard a solidní kvalitu života. Pokud toto neuděláme, tak jsou to vlastně ty kroky, které zkracují délku dožití a možná je to cíl vlády, možná to nemáte jenom v programovém prohlášení, ale snažíte se těch seniorů nejvíce zbavit, a pak je to jistá cesta, ale naše určitě ne.

A proto bych se chtěl z tohoto místa přihlásit ke svým pozměňovacím návrhů, a to pozměňovacímu návrhu tisk 2218, kde v článku 1 § 67c,a odst.1 se v písmenu b) "částka 400", nahrazuje "částkou 1 465".

Dále pozměňovací návrh, sněmovní dokument 2236, kde v článku 1 v § 67c,a odst. 1 se v písmenu b) "částka 400 Kč" nahrazuje "částkou 1 536 korun". Dále sněmovní dokument 2237, kde se v článku 1 § 67c,a odst. 1 se v písmenu b) "částka 400 korun" nahrazuje "částkou 1 607 korun". A můj poslední, a to čtvrtý pozměňovací návrh 2238, kde v článku 1 §67c,a odst. 1 se v písmenu b) "částka 400 korun" nahrazuje "částkou 1 678 korun". Mrzí mě, že jsem neměl šanci vám vysvětlit více v příspěvku, který bych měl v průběhu rozpravy, ale ta rozprava nějak se nám vytratila, nedostal jsem se, protože jste jí zrušili, tak snad někdy příště budete vstřícnější a budeme si ty věci moc říct tak, aby vedly ku prospěchu občanů České republiky a nejenom nějaké menší skupinky. Přeji vám krásný den.